|
|
Petr Brandl a jeho autoportréty
PETRÁŠKOVÁ, Diana
Tato bakalářská práce se zaměřuje na život a dílo malíře vrcholného baroka Petra Brandla (1668-1735), který tvořil v období od konce 17. století do 30. let 18. století. Po krátkém shrnutí situace v malířství 17. století v Českých zemích přichází hlavní část práce. Jejím úkolem je postihnout Brandlova klíčová díla v kontextu českého barokního umění, možná východiska jeho tvorby a také vyzdvihnout nejvýznamnější životní události v chronologickém sledu. Práce věnuje zvláštní pozornost, jak již název napovídá, Brandlovým autoportrétům, malířově sebereflexi, sebestylizaci a možným souvislostem těchto děl s jeho životními osudy. Brandlovy vlastní podobizny jako celek naposledy podrobněji analyzoval a popsal Jaromír Neumann. Též se snaží postihnout fenomén autoportrétu obecně a jeho historický vývoj. Hlavním cílem následujícího textu je shromáždění nových poznatků posledních let o Petru Brandlovi, prezentování některých vlastních tezí týkající se Brandlových autoportrétů a jejich konfrontování s dřívějším bádáním.
|
|
|
František Siard Nosecký
Staňková, Petra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Opatrná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje osobě Františka Siarda Noseckého (1693-1753), českého malíře vrcholného baroka a jeho nástěnné tvorbě. Narodil se do uměleckého prostředí. Jeho otec Jindřich Nosecký byl rovněž malířem, což mělo na syna jednoznačně velký vliv. Většina děl Siarda Noseckého vznikla pro premonstrátský řád, do kterého už jako mladý vstoupil. Místa jeho tvorby často korespondují s místy, na která byl následně jako farář ustanoven a jeho činnost je tak patrná v různých lokalitách po Čechách. Největší prostor k seberealizaci však dostal ve svém domovském klášteře v Praze na Strahově, kde také strávil největší část svého zasvěceného života. Kromě seznámení s životem, dílem i tvůrčí inspirací malíře tvoří podstatnou část práce katalog děl, který představuje nejen dochovaná díla, ale i několik už neexistujících realizací, o kterých se dnes dovídáme pouze z literatury.
|
|
| |
|
| |
|
|
Špitál sv. Alžběty na Pohořelci. Dochované oltářní obrazy ze špitální kaple.
Lorencová, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Špitál sv. Alžběty na Pohořelci Dochované oltářní obrazy ze špitální kaple Anotace Práce se zabývá špitálem svaté Alžběty na Pohořelci při strahovském klášteře premonstrátů. Špitál byl založen a zbudován strahovským opatem Kašparem z Questenberka v západní části Pohořelce. Původní budova špitálu se nám však nedochovala, protože v 60. letech 17. století musela ustoupit nově budovanému opevnění Prahy. Za pozdějšího opata Vincence Makaria Franka byl ve východní části dnešního Pohořelce, vybudován špitál nový. Již od počátku existence špitálu je v dobových pramenech zmiňována kaple, zasvěcená patronce špitálu sv. Alžbětě. Pro tuto kapli byly v průběhu několika let objednány oltářní obrazy. Jednoznačně byly odbornou literaturou se špitálem spojeny pouze dva obrazy světic (sv. Barbora a sv. Rozálie) z majetku Královské kanonie premonstrátů na Strahově, které byly umístěny na dvou bočních oltářích kaple. Díky dochovaným písemným pramenům se v předkládané práci podařilo objevit další informace k vybavení špitálu a především k hlavnímu oltářnímu obrazu špitální kaple. Práce se snaží shrnout dosavadní bádání a určit předlohy i inspirační zdroje obrazů. Obrazy jsou zasazeny do kontextu raně barokního malířství v Čechách i do kontextu tvorby jejich autorů. V práci je věnována pozornost také historii špitálu. Klíčová...
|
|
|
Fresky Siarda Noseckého v Sepekově
Bendová, Petra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce Fresky Siarda Noseckého v Sepekově se věnuje osobě malíře Františka Siarda Noseckého (1693-1753) a jeho vrcholně barokní tvorbě pro premonstrátský řád, jehož byl sám členem. Nosecký pocházel z uměleckého prostředí. Jeho otec, Václav Jindřich Nosecký (1661-1732), byl rovněž významným malířem. V úvodních kapitolách bude představen život a dílo umělce, dále dějiny poutního místa v Sepekově. Práce bude především zaměřena na fresky poutního kostela Jména Panny Marie v Sepekově, které Nosecký vytvořil ve třicátých letech 18. století. Klenební malby s mariánskou tematikou odpovídají ikonografii premonstrátského řádu, přesto se zde nacházejí i některé netypické motivy. Kromě popisu fresek jsou v této práci rozebrány jednotlivé náměty, které malíř při své tvorbě v Sepekově použil. Bakalářskou práci uzavírá porovnání sepekovské freskové výzdoby s mariánskými cykly ve Křtinách a v Doksanech.
|
|
| |
host ::
RSS.