|
|
Vliv nízkosacharidové diety na kompenzaci diabetu mellitu 2. typu
Sedlářová, Lenka ; Sucharda, Petr (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je chronické metabolické onemocnění, které je charakterizováno inzulínovou rezistencí a řadou sekundárních komplikací. Prevalence nemocných se neustále zvyšuje a tím snaha o zkvalitnění terapie, hledají se nové poznatky a postupy schopné uplatnění v klinické praxi. Pacienti žijí s nemocí dlouhou dobu a účelem léčby je zkvalitnění života diabetiků a oddálení nástupu přidružených zdravotních komplikací. Kombinace režimových opatření je pro úspěšnou léčbu nezbytná. Dietní opatření ve formě nízkosacharidové diety stále patří mezi diabetiky k oblíbené volbě stravovacích možností. Cílem praktické částí práce bylo dokázat pozitivní vliv nízkosacharidové diety na kompenzaci DM2. Primární cíl měl prokázat významné snížení glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u pacientů, kteří se stravují nebo se stravovali dle zásad nízkosacharidové diety alespoň po dobu 12 měsíců. Sekundární cíle byly stanoveny takto: snížení relativní hmotnosti (BMI), zmírnění farmakoterapie a/nebo snížení denních dávek antidiabetik, snížení glykémie nalačno a zlepšení lipidového spektra. Výzkumný soubor zahrnoval pacienty z Diabetologického centra VFN Praha. Výzkumná data byla porovnávána před dietní intervenci a po ní. Dotazníkové šetření zjišťovalo motivační faktory, komplianci a adherenci pacientů k dietě...
|
|
|
Jídelní zvyklosti a jejich souvislost s vývojem hmotnosti po bariatrické operaci
Poshor, Vít ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Starnovská, Tamara (oponent)
Úvod: I přes moderní léčebné metody obezity jako je farmakoterapie a bariatrická chirurgie, zůstává intervence životního stylu jednou z klíčových terapií. Především jde o úpravu stravovacích návyků, navýšení pohybové aktivity, a také o zlepšení psychického stavu, který často komplikuje jak redukci hmotnosti, tak i udržení dosaženého úbytku. Léčbou obezity by se měli zabývat zejména problematiky znalí lékaři a zdravotníci, kteří využívají správný diagnostický a léčebný postup. Hlavní roli však hraje pacient, který musí být motivován a spolupracovat s multidisciplinárním týmem. Nutriční terapeut nastavuje individuální dietní doporučení, s ohledem na zdravotní stav a dosavadní režim a stravovací návyky pacienta. Psycholog pomáhá porozumět pacientovým myšlenkám prostřednictvím rozboru psychosociálních souvislostí, analýzy životního stylu a návyků, čímž dokáže jeho chování změnit. Pravidelná nutriční a psychologická intervence tak může vést k vyšší úspěšnosti redukčního režimu. Cíle: Hlavním cílem této práce je vyhodnotit souvislosti faktorů jídelních zvyklostí s vývojem tělesné hmotnosti za 1 a 2 roky po absolvování bariatrické operace. Druhým cílem je u zkoumaných probandů potvrdit vliv nutriční intervence na změnu hmotnosti před a po operaci. Metodika: Sběr dat probíhal na III. interní klinice,...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o bariatrického pacienta
Jánská, Veronika ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Kutil, Jakub (oponent)
V poslední době lze sledovat prudký nárůst výskytu obezity, vedoucí k řadě problémů. Obezita je řazena mezi chronická metabolická onemocnění, která je nutno léčit po celý život. Může vzniknout i na podkladě genetického základu, mezi důležité faktory se dále řadí také rodina a její stravovací návyky - děti pak kopírují rodiče a přenášejí tak rodinné zvyklosti do dalších období svého života. Vyrůstáme v obezitogenním prostředí plném marketingu, nedostatku času se správně stravovat a využíváme fast foody, které jsou k dispozici v hojném počtu. Domnívám se, že by měl být ve společnosti kladen větší důraz na riziko vzniku obezity a s ní spojených přidružených onemocnění, která výrazně zkracují život. Obezitu lze léčit několika způsoby, z nichž nejúčinnější je bariatrická chirurgie. Bariatrické výkony podstupují pacienti stále častěji. Cílem této bakalářské práce je seznámení s ošetřovatelskou péčí o bariatrického pacienta, a to formou kazuistiky 44leté pacientky po plikaci žaludku.
|
|
|
Vliv 3měsíčního cvičebního programu na posturální stabilitu u jedinců po bariatrické operaci
Mašková, Kateřina ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Souhrn Název práce: Vliv tříměsíčního cvičebního programu na posturální stabilitu u jedinců po bariatrické operaci Cíle práce: Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda má tříměsíční pravidelné cvičení zahrnující posilovací a aerobní cvičení vliv na statickou posturální stabilitu u obézních jedinců, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Metoda: Speciální část byla sepsána na základě dat získaných z přístrojového posturografického měření pacientů trpících obezitou, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Byla měřena statická posturální stabilita pomocí tlakové desky MobileMat od firmy Tekscan. Účastníci byli měření před operací a následně přibližně 4 měsíce po operaci. Do studie bylo celkem zahrnuto 30 osob ve věku 31 až 65 let s BMI hodnotami mezi 35-55 kg/m2 (obezita 2. a 3. stupně) splňujících podmínky účasti, kteří podstoupili vstupní a výstupní vyšetření včetně stabilometrie. Byli rozděleni na skupinu účastnící se tříměsíčního cvičebního programu (n=10; věk 51 ± 7,3 let; BMI 41,7 ± 6,4 kg/m2 ) a skupinu podstupující pouze bariatrickou operaci (n=20; věk 48 ± 9,4 let; BMI 43,6 ± 6,5 kg/m2 ). Pohybový program zahrnoval cvičení třikrát týdně: jednou týdně hodinové posilovací a hodinové aerobní skupinové cvičení a minimálně jednou týdně samostatnou domácí intervenci. Výsledky: U obou skupin došlo na...
|
|
|
Vliv zákroků metabolické chirurgie u obézních pacintů na kalciofosfátový metabolismus a sérovou koncentraci některých mikronutrientů
Černá, Martina ; Raška, Ivan (vedoucí práce) ; Michalská, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou bariatricko-metabolických operací a jejich dopadem na sérové koncentrace některých metabolických parametrů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány obecné informace o bariatricko-metabolické chirurgii - historie, indikace, kontraindikace, jednotlivé chirurgické metody a jejich výsledky, výživa po operaci a frekvence vzniku deficitů jednotlivých mikronutrientů. Další část je věnována kalciofosfátovém metabolismu a látkám s tím souvisejícím jako je vápník, fosfor, hořčík, vitamin D, vitamin K, parathormon a osteomarkery. Současně je zmíněn vliv výživy a výživového stavu na kvalitu kostní tkáně. Poslední úsek teoretické části je věnován důležitým vitaminům a minerálním látkám v souvislosti s bariatricko-metabolickými operacemi. V praktické části jsou popsány hodnoty a jejich změny v sérových koncentracích vybraných metabolitů ve sledované skupině. K dispozici jsou hodnoty před operací a půl roku po operaci. Praktická část je navíc doplněna informacemi z dotazníků pro pacienty, které jsou zaměřené na životní styl, stravovací návyky, pohybovou aktivitu a užívání suplementů vitaminů, minerálních látek a bílkovinných koncentrátů. Cílem práce je pomocí naměřených údajů zhodnotit vliv bariatricko-metabolických operací na...
|
|
|
Psychosociální efekt bariatrických operací a spokojenost pacientů s operací
Kravarová, Eva ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Disertační práce je zaměřena na zhodnocení vlivu bariatrické operace na definované oblasti života operovaných pacientů a určení faktorů, které souvisí se subjektivní spokojeností se zákrokem. Telefonickým interview bylo osloveno 122 adeptů na bariatrickou operaci, 86 z nich bylo operováno. Průměrná doba po operaci byla 20,2 měsíců. Průměrně pacienti zhubli 26,6kg. Ve sledovaných oblastech - vzhled, zdraví, sebepřijetí, sociální fungování, pracovní výkon a partnerství - nastalo pooperačně k významnému zlepšení. Negativní efekt operace (pooperační zvracení, obtížná adaptace na pooperační stravovací režim, jiné komplikace) zažilo také signifikantní množství pacientů. Celkově bylo s operací spokojeno 87% respondentů, 13% bylo nespokojených. Souvislost mezi celkovou spokojeností se zákrokem a sledovanými proměnnými byla vyhodnocena pomocí chí-kvadrát testu, výsledky jsou uváděny na hladině významnosti 95 a 99. S celkovou spokojeností souvisí zlepšení v oblasti zdraví a sebepřijetí (p<0.01), vzhledu, partnerství, pracovním výkonu a sociálním fungování (p<0,05). Spokojenější byli také ti pacienti, kteří měli menší potíže zvyknout si na pooperační stravovací režim (p<0.01). K nižší spokojenosti s operací vedla nedostatečná redukce váhy (pod 10 kg) a typ provedené operace - neadjustibilní gastrická bandáž...
|
|
|
Vliv 3měsíčního cvičebního programu na posturální stabilitu u jedinců po bariatrické operaci
Mašková, Kateřina ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Souhrn Název práce: Vliv tříměsíčního cvičebního programu na posturální stabilitu u jedinců po bariatrické operaci Cíle práce: Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda má tříměsíční pravidelné cvičení zahrnující posilovací a aerobní cvičení vliv na statickou posturální stabilitu u obézních jedinců, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Metoda: Speciální část byla sepsána na základě dat získaných z přístrojového posturografického měření pacientů trpících obezitou, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Byla měřena statická posturální stabilita pomocí tlakové desky MobileMat od firmy Tekscan. Účastníci byli měření před operací a následně přibližně 4 měsíce po operaci. Do studie bylo celkem zahrnuto 30 osob ve věku 31 až 65 let s BMI hodnotami mezi 35-55 kg/m2 (obezita 2. a 3. stupně) splňujících podmínky účasti, kteří podstoupili vstupní a výstupní vyšetření včetně stabilometrie. Byli rozděleni na skupinu účastnící se tříměsíčního cvičebního programu (n=10; věk 51 ± 7,3 let; BMI 41,7 ± 6,4 kg/m2 ) a skupinu podstupující pouze bariatrickou operaci (n=20; věk 48 ± 9,4 let; BMI 43,6 ± 6,5 kg/m2 ). Pohybový program zahrnoval cvičení třikrát týdně: jednou týdně hodinové posilovací a hodinové aerobní skupinové cvičení a minimálně jednou týdně samostatnou domácí intervenci. Výsledky: U obou skupin došlo na...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku po gastrickém bypassu pro morbidní obezitu
Miksová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku morbidní obezity (BMI 40 a více) s chirurgickým řešením kombinovaným výkonem podle mezinárodně platných kritérií IFSO - International Federation for the Surgery of Obesity and Metabolic Disorders. Téma shledávám za velmi aktuální s ohledem na nárůst obezity, které potvrzují statistiky nejen WHO - World Health Organization. Hlavním cílem mé bakalářské práce seznámení s průběhem hospitalizace u pacientky po minigastrickém bypassu pro morbidní obezitu. Dále jsem prováděla zjištění, zda se klinická praxe neodlišuje v ošetřovatelské péči od uvedených postupů v odborné literatuře, časopisech i odborných webových zdrojích. Informace a potřebné podklady k vypracování teoretické části práce jsem čerpala z rešerše Národní lékařské knihovny, databází Medvik, PubMed a jiné. Dále jsem využila k čerpání informací profesní organizace a společnosti IFSO, EASO - European Association for the Study of Obesity, SAGES - Society of American Gastrointestinal and Endoscopic Surgeons a České obezitologické společnosti. Bakalářskou práci jsem zpracovala formou případové studie na konkrétně zvolené pacientce s použitím modelu dle Marjory Gordon a ošetřovatelského procesu. K dispozici jsem měla zdravotnickou dokumentaci, možnost rozhovoru s pacientkou i ošetřujícím...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o bariatrického pacienta
Jánská, Veronika ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Kutil, Jakub (oponent)
V poslední době lze sledovat prudký nárůst výskytu obezity, vedoucí k řadě problémů. Obezita je řazena mezi chronická metabolická onemocnění, která je nutno léčit po celý život. Může vzniknout i na podkladě genetického základu, mezi důležité faktory se dále řadí také rodina a její stravovací návyky - děti pak kopírují rodiče a přenášejí tak rodinné zvyklosti do dalších období svého života. Vyrůstáme v obezitogenním prostředí plném marketingu, nedostatku času se správně stravovat a využíváme fast foody, které jsou k dispozici v hojném počtu. Domnívám se, že by měl být ve společnosti kladen větší důraz na riziko vzniku obezity a s ní spojených přidružených onemocnění, která výrazně zkracují život. Obezitu lze léčit několika způsoby, z nichž nejúčinnější je bariatrická chirurgie. Bariatrické výkony podstupují pacienti stále častěji. Cílem této bakalářské práce je seznámení s ošetřovatelskou péčí o bariatrického pacienta, a to formou kazuistiky 44leté pacientky po plikaci žaludku.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku po gastrickém bypassu pro morbidní obezitu
Miksová, Jana ; Hejtmánková, Lenka (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku morbidní obezity. Morbidní obezita představuje v současné době ve vyspělých zemích stále větší medicínský a společensko- ekonomický problém. Představuji široké spektrum diagnostických metod a postupů vedoucích ke stanovení diagnózy morbidní obezity dle mezinárodně platných kritérií IFSO. Z léčebných postupů, které mohou být konzervativní, endoskopické či chirurgické se detailněji zabývám chirurgickou léčbou morbidně obézních. Hlavním cílem je demonstrovat pacientku s morbidní obezitou řešenou Minigastrickým bypassem a nekomplikovaným průběhem hospitalizace. Prvním dílčím cílem je sledování vlivu motivační síly na průběh celé hospitalizace s následným vývojem. Druhým dílčím cílem je sledování úspěšnosti daného operačního výkonu. Uvedená data jsou získána formou rozhovoru, pozorováním pacientky a analýzou zdravotnické dokumentace. Pro případovou studii jsem zvolila 37 letou nemocnou morbidní obezitou, jejíž příčinou byl nadměrný kalorický příjem. U této nemocné byl plně rozvinut i metabolický syndrom. Uvedená kazuistika dokumentuje nekomplikovaný případ chirurgického výkonu - minigastrický bypass u nemocné morbidní obezitou. Dosažené výsledky s půl ročním odstupem od provedeného chirurgického výkonu se pozitivně projevily na poklesu tělesné...
|
host ::
RSS.