|
|
Syntéza moderních struktur kmitočtových filtrů
Friedl, Martin ; Hájek, Karel (oponent) ; Brančík, Lubomír (oponent) ; Sedláček, Jiří (vedoucí práce)
Perspektivní oblastí, kam se zaměřuje současná pozornost v oboru syntézy moderních kmitočtových struktur, je oblast kmitočtů filtrů do 10 MHz, neboť rychlý rozvoj moderních technologií umožňuje realizaci moderních struktur analogových kmitočtových filtrů i v této požadované oblasti. V souvislosti s tím je však třeba propracovat metody syntézy a optimalizace těchto struktur s ohledem na možnosti současných moderních aktivních prvků (operační zesilovače s napěťovou zpětnou vazbou s tranzitním kmitočtem řádově jednotky GHz, operační zesilovače s proudovou zpětnou vazbou, konvejory, transimpedanční operační zesilovače). V této práci byly podrobně analyzovány aktivní bloky syntetických induktorů (SI) a frekvenčně závislých negativních rezistorů (FDNR) a byly odvozeny vztahy pro jejich základní parametry. Pozornost byla zaměřena na optimalizaci základních stavebních bloků 2. řádu a jejich vlastností s moderními aktivními prvky. Byly analyzovány a optimalizovány z hlediska jejich využití v obvodech vyšších řádů. Byla provedena řada návrhů filtrů a ověřena metodika syntézy a optimalizace příčkových filtrů vyšších řádů s moderními aktivními bloky. Pozornost byla zaměřena na metody optimalizace syntézy filtrů se ztrátovými aktivními bloky realizovanými na základě RLC prototypů. V oblasti aktivních filtrů vyšších řádů byly provedeny citlivostní simulace udávající představu o citlivosti kaskádních a nekaskádních struktur ARC filtrů. Pro ověření teoretických závěrů byla realizována celá řada vzorků optimalizovaných filtrů a jejich parametry byly ověřeny měřením. V závěru práce jsou uvedeny realizace filtrů pro konkrétní požadované praktické aplikace.
|
|
|
Filtry s vícevýstupovými proudovými zrcadly
Semmler, Petr ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o návrhu kmitočtových filtrů 4. a 6. řádu s proudovými prvky GCMI, CMI, MCMI a s tzv. vícevýstupovými proudovými zrcadly. V uvodní části práce jsou uvedeny základní informace o kmitočtových filtrech dělených podle několika hledisek. Dále pak následují informace o proudových zdcadlech opět členěných dle několika hledisek. Teoretická část je zakončena informacemi o proudových prvcích GCMI, CMI a MCMI. Druhá část práce se pak věnuje již konkrétnímu návrhu filtrů za použití metody autonomních obvodů. Touto metodou bylo navrženo několik zapojení jak pro 4. řád tak i pro 6. řád. Poté byl vždy vybrán jeden obvod pro konečnou analýzu, analýza byla provedena pomocí proramu PSpice a Snap. Poslední část je věnována samotnému nahrazení proudových prvků proudovými zrcadly. Bylo provedena analýza funkčnosti proudových zrcadel včetně ověření funkčnosti filtrů se začleněnými proudovými zrcadly.
|
|
|
Analogový vstupní díl pro softwarový přijímač
Slezák, Jakub ; Horský, Pavel (oponent) ; Šrámek, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem základních parametrů přijímačů, architekturou vstupních obvodů a digitalizací signálů. Podle zadání je navrženo blokové schéma analogového vstupního dílu softwarového přijímače s již konkrétními součástkami a je spočítána celková bilance tohoto zapojení. Následně jsou navrženy a prakticky realizovány jednotlivé části celého systému. Jedná se o sadu čtyř vstupních filtrů pro pásma: krátké vlny do 30 MHz, 87,5-108 MHz, 144-148 MHz a 174-230 MHz. Hlavním bodem návrhu je obvod obsahující nízkošumové zesilovače, přepínače a dva zesilovače s řiditelným zesílením. Převážně jsou použity integrované obvody od firmy Analog Devices. Pro ovládání jednotlivých přepínačů a řiditelných zesilovačů byl navržen samostatný přípravek, který je s hlavním obvodem propojen kabelem. V poslední fázi byl celý systém i jeho jednotlivé části podrobeny měření. Zejména díky množství osazených SMA konektorů je možno změřit jednotlivé části systému a také máme možnost ho částečně modifikovat.
|
|
|
Studium vlivů frekvenčních nestabilit oscilátorů v družicových komunikačních systémech
Baran, Ondřej ; Baláž, Igor (oponent) ; Šimša, Jan (oponent) ; Kasal, Miroslav (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá studiem vlivu současného působení aditivního tepelného šumu a multiplikativního fázového šumu na přenos užitečného signálu prostřednictvím úzkopásmových družicových komunikačních systémů. Zatímco aditivní tepelný šum ovlivňuje užitečný signál pouze na přijímací straně komunikačního systému, multiplikativní fázový šum je produkován ve všech oscilátorech systému. Je zkoumáno, jak se redukce šířky pásma filtru přijímače projeví na vlivu jednotlivých typů šumů. Práce je obsahově rozčleněna do čtyř samostatných celků. První část (kapitoly 4 a 5) řeší způsoby modelování obou typů šumů. Ve druhé části (kapitola 6) je na jednoduchém příkladě proveden prvotní rozbor vlivu fázového šumu. Jsou zde také diskutována základní modulační schémata používaná v družicové komunikaci (kapitola 7). Třetí část (kapitola 8) je věnována modelování obecného digitálního systému s M-PKS modulací přímo na hlavní nosnou vlnu. Poslední celek (kapitola 9) popisuje modelování digitálního systému s BPSK modulací na pomocnou subnosnou vlnu, s následnou SSB modulací na hlavní nosnou vlnu. Ze získaných výsledků simulací jsou vyvozeny obecné závěry.
|
|
|
Syntéza moderních struktur kmitočtových filtrů
Friedl, Martin ; Hájek, Karel (oponent) ; Brančík, Lubomír (oponent) ; Sedláček, Jiří (vedoucí práce)
Perspektivní oblastí, kam se zaměřuje současná pozornost v oboru syntézy moderních kmitočtových struktur, je oblast kmitočtů filtrů do 10 MHz, neboť rychlý rozvoj moderních technologií umožňuje realizaci moderních struktur analogových kmitočtových filtrů i v této požadované oblasti. V souvislosti s tím je však třeba propracovat metody syntézy a optimalizace těchto struktur s ohledem na možnosti současných moderních aktivních prvků (operační zesilovače s napěťovou zpětnou vazbou s tranzitním kmitočtem řádově jednotky GHz, operační zesilovače s proudovou zpětnou vazbou, konvejory, transimpedanční operační zesilovače). V této práci byly podrobně analyzovány aktivní bloky syntetických induktorů (SI) a frekvenčně závislých negativních rezistorů (FDNR) a byly odvozeny vztahy pro jejich základní parametry. Pozornost byla zaměřena na optimalizaci základních stavebních bloků 2. řádu a jejich vlastností s moderními aktivními prvky. Byly analyzovány a optimalizovány z hlediska jejich využití v obvodech vyšších řádů. Byla provedena řada návrhů filtrů a ověřena metodika syntézy a optimalizace příčkových filtrů vyšších řádů s moderními aktivními bloky. Pozornost byla zaměřena na metody optimalizace syntézy filtrů se ztrátovými aktivními bloky realizovanými na základě RLC prototypů. V oblasti aktivních filtrů vyšších řádů byly provedeny citlivostní simulace udávající představu o citlivosti kaskádních a nekaskádních struktur ARC filtrů. Pro ověření teoretických závěrů byla realizována celá řada vzorků optimalizovaných filtrů a jejich parametry byly ověřeny měřením. V závěru práce jsou uvedeny realizace filtrů pro konkrétní požadované praktické aplikace.
|
|
|
Studium vlivů frekvenčních nestabilit oscilátorů v družicových komunikačních systémech
Baran, Ondřej ; Baláž, Igor (oponent) ; Šimša, Jan (oponent) ; Kasal, Miroslav (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá studiem vlivu současného působení aditivního tepelného šumu a multiplikativního fázového šumu na přenos užitečného signálu prostřednictvím úzkopásmových družicových komunikačních systémů. Zatímco aditivní tepelný šum ovlivňuje užitečný signál pouze na přijímací straně komunikačního systému, multiplikativní fázový šum je produkován ve všech oscilátorech systému. Je zkoumáno, jak se redukce šířky pásma filtru přijímače projeví na vlivu jednotlivých typů šumů. Práce je obsahově rozčleněna do čtyř samostatných celků. První část (kapitoly 4 a 5) řeší způsoby modelování obou typů šumů. Ve druhé části (kapitola 6) je na jednoduchém příkladě proveden prvotní rozbor vlivu fázového šumu. Jsou zde také diskutována základní modulační schémata používaná v družicové komunikaci (kapitola 7). Třetí část (kapitola 8) je věnována modelování obecného digitálního systému s M-PKS modulací přímo na hlavní nosnou vlnu. Poslední celek (kapitola 9) popisuje modelování digitálního systému s BPSK modulací na pomocnou subnosnou vlnu, s následnou SSB modulací na hlavní nosnou vlnu. Ze získaných výsledků simulací jsou vyvozeny obecné závěry.
|
|
|
Filtry s vícevýstupovými proudovými zrcadly
Semmler, Petr ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o návrhu kmitočtových filtrů 4. a 6. řádu s proudovými prvky GCMI, CMI, MCMI a s tzv. vícevýstupovými proudovými zrcadly. V uvodní části práce jsou uvedeny základní informace o kmitočtových filtrech dělených podle několika hledisek. Dále pak následují informace o proudových zdcadlech opět členěných dle několika hledisek. Teoretická část je zakončena informacemi o proudových prvcích GCMI, CMI a MCMI. Druhá část práce se pak věnuje již konkrétnímu návrhu filtrů za použití metody autonomních obvodů. Touto metodou bylo navrženo několik zapojení jak pro 4. řád tak i pro 6. řád. Poté byl vždy vybrán jeden obvod pro konečnou analýzu, analýza byla provedena pomocí proramu PSpice a Snap. Poslední část je věnována samotnému nahrazení proudových prvků proudovými zrcadly. Bylo provedena analýza funkčnosti proudových zrcadel včetně ověření funkčnosti filtrů se začleněnými proudovými zrcadly.
|
|
|
Analogový vstupní díl pro softwarový přijímač
Slezák, Jakub ; Horský, Pavel (oponent) ; Šrámek, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem základních parametrů přijímačů, architekturou vstupních obvodů a digitalizací signálů. Podle zadání je navrženo blokové schéma analogového vstupního dílu softwarového přijímače s již konkrétními součástkami a je spočítána celková bilance tohoto zapojení. Následně jsou navrženy a prakticky realizovány jednotlivé části celého systému. Jedná se o sadu čtyř vstupních filtrů pro pásma: krátké vlny do 30 MHz, 87,5-108 MHz, 144-148 MHz a 174-230 MHz. Hlavním bodem návrhu je obvod obsahující nízkošumové zesilovače, přepínače a dva zesilovače s řiditelným zesílením. Převážně jsou použity integrované obvody od firmy Analog Devices. Pro ovládání jednotlivých přepínačů a řiditelných zesilovačů byl navržen samostatný přípravek, který je s hlavním obvodem propojen kabelem. V poslední fázi byl celý systém i jeho jednotlivé části podrobeny měření. Zejména díky množství osazených SMA konektorů je možno změřit jednotlivé části systému a také máme možnost ho částečně modifikovat.
|
host ::
RSS.