|
|
Právo dítěte znát svůj genetický původ
Zýchová, Jana ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá právem znát svůj genetický původ. Jde o univerzální lidské právo každého jednotlivce garantované nejen dospělému jedinci, ale též každému dítěti mezinárodní Úmluvou o právech dítěte. Ta v článku 7 odstavec 1 stanoví, že každé dítě má právo znát své rodiče, pokud je to možné. Evropský soud pro lidská práva navíc opakovaně postuloval, že právo na znalost vlastního původu je neoddělitelnou součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života upraveného v článku 8 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem mé práce je rozebrat na konkrétních více či méně problematických institutech, do jaké míry je v České republice toto právo respektováno. Zda je uváděno v život v souladu s přijatými mezinárodními závazky či záměrně opomíjeno. Text vychází z právního stavu platného k 21. 6. 2011, s přihlédnutím k některým navrhovaným změnám v rámci přijetí připravovaného nového občanského zákoníku. Text je systematicky členěn do sedmi kapitol. První kapitola obecně přibližuje právo znát svůj původ v jeho lidsko-právním rozměru, následující kapitoly se pak postupně věnují vybraným úsekům rodinného práva, jeho mezerám a činnostem se zmíněným právem v mnohém kolidující. Rozebírám nejprve problematiku určování a popírání rodičovství s důrazem na vznikající záměrný nesoulad mezi...
|
|
|
Určování rodičovství
Hrušáková, Alexandra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Určování rodičovství - Alexandra Hrušáková Abstract Tématem této práce je Určování rodičovství. V této práci na tuto problematiku nahlížím jednak prostřednictvím české úpravy obsažené v zákoně o rodině, na druhé straně nabízím i srovnání s úpravou v jiných státech. Tato práce se dělí na dva zásadní úseky, kterými jsou určování mateřství a určování otcovství, jak to plyne z biologických rozdílů, které mezi ženami a muži jsou. Dále je tato práce dělena do deseti kapitol, které se konkrétně zaměřují na jednotlivé úseky a jednotlivá témata. Úvodní kapitola nastiňuje význam zásadních pojmů a vymezuje subjekty vztahu, tedy dítě a rodiče, včetně práv a povinností, které těmto subjektům vznikají. Navazující kapitola pojednává o obsahu práva znát svůj genetický původ, jeho prameny a významem. Tato kapitola je velmi podstatnou součástí celé práce, neboť právo znát svůj genetický původ je spojnicí celého tématu určování rodičovství. Konečně třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány otcovství, tedy právní úpravě určování a popření. Jde o velmi závažné instituty z hlediska statusu dítěte. Otcovství je určováno na základě tří právních domněnek. Popírání otcovství slouží k tomu, aby otec zapsaný v matrice mohl být z tohoto dokumentu vymazán. Je to prostředek ochrany muže, který se domnívá, že není otcem konkrétního dítěte....
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Bednářová, Klára ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Práce se zabývá promítnutím práva znát svůj původ do českého právního řádu. Znalost vlastního původu a právo znát svůj původ představují nejen otázku právní, ale rovněž i otázku morální a etickou. Právem znát svůj původ rozumíme subjektivní lidské právo každého jedince znát své rodiče, svou biologickou rodinu a své předky. Toto právo se více či méně promítá do většiny rodinně-právních institutů. Práce se věnuje nejpodstatnějším z nich a uvádí, jakým způsobem je právo znát svůj původ v těchto institutech promítnuto, popřípadě promítnuto není, ač by promítnuto být mělo. Snaží se upozornit na případné nedostatky právní úpravy a navrhnout možné řešení de lege ferenda. V případě některých právních institutů je pro účely srovnání uvedena rovněž právní úprava zahraniční. Práce vychází z právní úpravy účinné k 26. 3. 2016. Je členěna do úvodu, 5 kapitol a závěru. První kapitola práce je věnována právu znát svůj původ a jeho právní úpravě v ČR. Zabývá se především mezinárodními úmluvami, které jsou v souladu s ustanovením čl. 10 Ústavy součástí právního řádu ČR. Nejdůležitější postavení v této souvislosti zaujímá Úmluva o právech dítěte, jejíž ustanovení čl. 7 právo znát svůj původ výslovně garantuje každému dítěti, pokud je to možné. Diskutována je rovněž Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod,...
|
|
|
Baby boxy - etická dilemata plošného zavádění schránek na odkládání dětí v ČR
Chvílová Weberová, Magdalena ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra Teologické etiky a spirituální teologie Magdalena Chvílová Weberová Baby boxy - etická dilemata plošného zavádění schránek na odkládání dětí v ČR Diplomová práce Vedoucí práce: MUDr. ThLic. Jaromír Matějek, PhD., Th.D. Konzultant: MUDr. František Schneiberg Praha 2014 Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Havlíčkově Brodě, dne 3. 12. 2013 Magdalena Chvílová Weberová Bibliografická citace Babyboxy - etická dilemata plošného zavádění schránek na odkládání dětí v ČR [rukopis]: Diplomová práce /Magdalena Chvílová Weberová vedoucí práce: MUDr. ThLic. Jaromír Matějek, Ph.D., Th.D. Praha, 2014 --184 s. -- Anotace Baby box je schránka na bezpečné a anonymní odložení nechtěného novorozence. Existenci baby boxů opravňuje tvrzení záchrany novorozeného lidského života. Život novorozence je dobro a jen živý novorozenec je nositelem lidských práv. Práce diskutuje tvrzení záchrany života novorozence v kontextu nejlepšího zájmu dítěte a v kontextu incidence neonaticidy. Nejlepší zájem dítěte jako základní princip Úmluvy o právech dítěte,...
|
|
|
Určování rodičovství
Hrušáková, Alexandra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Určování rodičovství - Alexandra Hrušáková Abstract Tématem této práce je Určování rodičovství. V této práci na tuto problematiku nahlížím jednak prostřednictvím české úpravy obsažené v zákoně o rodině, na druhé straně nabízím i srovnání s úpravou v jiných státech. Tato práce se dělí na dva zásadní úseky, kterými jsou určování mateřství a určování otcovství, jak to plyne z biologických rozdílů, které mezi ženami a muži jsou. Dále je tato práce dělena do deseti kapitol, které se konkrétně zaměřují na jednotlivé úseky a jednotlivá témata. Úvodní kapitola nastiňuje význam zásadních pojmů a vymezuje subjekty vztahu, tedy dítě a rodiče, včetně práv a povinností, které těmto subjektům vznikají. Navazující kapitola pojednává o obsahu práva znát svůj genetický původ, jeho prameny a významem. Tato kapitola je velmi podstatnou součástí celé práce, neboť právo znát svůj genetický původ je spojnicí celého tématu určování rodičovství. Konečně třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány otcovství, tedy právní úpravě určování a popření. Jde o velmi závažné instituty z hlediska statusu dítěte. Otcovství je určováno na základě tří právních domněnek. Popírání otcovství slouží k tomu, aby otec zapsaný v matrice mohl být z tohoto dokumentu vymazán. Je to prostředek ochrany muže, který se domnívá, že není otcem konkrétního dítěte....
|
|
|
Právo dítěte znát svůj genetický původ
Zýchová, Jana ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá právem znát svůj genetický původ. Jde o univerzální lidské právo každého jednotlivce garantované nejen dospělému jedinci, ale též každému dítěti mezinárodní Úmluvou o právech dítěte. Ta v článku 7 odstavec 1 stanoví, že každé dítě má právo znát své rodiče, pokud je to možné. Evropský soud pro lidská práva navíc opakovaně postuloval, že právo na znalost vlastního původu je neoddělitelnou součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života upraveného v článku 8 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem mé práce je rozebrat na konkrétních více či méně problematických institutech, do jaké míry je v České republice toto právo respektováno. Zda je uváděno v život v souladu s přijatými mezinárodními závazky či záměrně opomíjeno. Text vychází z právního stavu platného k 21. 6. 2011, s přihlédnutím k některým navrhovaným změnám v rámci přijetí připravovaného nového občanského zákoníku. Text je systematicky členěn do sedmi kapitol. První kapitola obecně přibližuje právo znát svůj původ v jeho lidsko-právním rozměru, následující kapitoly se pak postupně věnují vybraným úsekům rodinného práva, jeho mezerám a činnostem se zmíněným právem v mnohém kolidující. Rozebírám nejprve problematiku určování a popírání rodičovství s důrazem na vznikající záměrný nesoulad mezi...
|
|
|
Etický pohled na interrupci a její legalizaci
ŠABACKÁ, Lenka
Práce se zabývá otázkami interrupcí. Je zde stručně uvedena jejich historie a vymezení základních pojmů. Dále se zde uvádí základní postupy při provádění interrupcí, případné zdravotní problémy a je zde i zmínka o Hippokratově přísaze. Větší pozornost je poté věnována právní úpravě interrupcí na území České republiky, zahrnující současné legislativní znění, trestní zodpovědnost, ale například i jevy spojené se zákonným omezením interrupcí. Kromě toho zde lze nalézt informace charakterizující etiku jakožto vědní disciplínu a její samotný pohled na interrupce. Jsou zde zmíněny i základní rozdíly mezi osvojením a pěstounskou péčí, jakožto jiné možnosti jak řešit nechtěné těhotenství.
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nechtěných těhotenství a rodičovství mladistvých matek v ČR
BOHÁČKOVÁ, Soňa
Práce se zabývá psychologickými a sociálními aspekty nechtěných těhotenství a rodičovství mladistvých matek v České republice. Dále popisuje zejména dopad nechtěného těhotenství a rodičovství na vývoj dítěte. Jsou zde zmíněny možnosti řešení této situace, které mladistvá matka má. Těmito možnostmi jsou: interrupce, porození dítěte doma a jeho odložení do babyboxu, nebo možnost využití utajeného porodu a svolení k adopci dítěte, nebo ponechání si dítěte v péči. Práce popisuje i v České republice dostupné formy náhradní rodinné péče, protože některé z forem náhradní rodinné péče jsou u mateřství mladistvých matek velmi často využívány. Dále jsou zde nastíněny i možnosti umístění mladistvých matek v rámci ústavní péče. V poslední řadě jsou zmíněna rizika výchovy dítěte svobodnou matkou. Z práce je zřejmé, že v rámci České republiky je možné najít v těchto obtížných situacích vždy vcelku uspokojivé řešení.
|
host ::
RSS.