|
|
Ghostwriting detector
Dobeš, Erik
Cílem této práce je analyzovat, navrhnout a implementovat metody, kterými lze v dokumentu vybrat slova do doplňovacího testu, která nejlépe odrážejí autorský styl a téma daného dokumentu. U daných slov lze předpokládat, že je-li jejich autor požádán o jejich doplnění v kontextu celého odstavce, kde se nacházejí, existuje vysoká pravděpodobnost jejich úspěšného vyplnění. Naopak doplňuje-li daná slova stejným způsobem čtenář bez bližší znalosti autorova stylu, pravděpodobnost korektního doplnění je nízká, ne však nulová. V práci navržené metody potvrdily tento předpoklad o úspěšnosti či neúspěšnosti doplnění slov. Vybraná slova však musejí být plnovýznamová. Jedním z důvodů je, že odrážejí téma textu. Mezi úspěšné a zároveň nejefektivnější metody představené v mé prací patří Metoda užití nejfrekventovanějších trigramů a Metoda užití nejfrekventovanějších plnovýznamových slov. V práci bylo také zjištěno, že složitost textu negativně ovlivňuje úspěšnost doplnění slov u lidí, kteří nenapsali text, z nějž daný test vychází. Náročnost textu však neovlivňuje úspěšnost doplnění slov u autorů.
|
|
|
Autorský styl kazatele Jaroslava Plevy
Kucová, Hana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Tato práce se na podkladě analýzy vybraných kázání baptistického kazatele Jaroslava Plevy zabývá osobitostí projevu tohoto kazatele, jež je realizována prostřednictvím jazykových a stylotvorných prostředků a skrze výstavbu textu. Na výslednou podobu komunikátu mají vliv objektivní stylotvorné faktory, funkce komunikátu, mluvená forma, která do značné míry determinuje výstavbu Plevových textů, volba kódu, resp. přepínání mezi kódy neutrálním a hovorovým a obecnou češtinou, dále pak jeho oficiální ráz, tradicí dané místo a čas komunikace. Zásadní roli hraje také adresát. Zahrnuta je též analýza stylotvorných faktorů subjektivních. Pro slohový útvar kázání je typická intertextovost, především navazování na biblické texty Starého a Nového zákona. Vzhledem k pestrosti zastoupených kázání je škála motivů užitých v Plevových textech pestrá a bohatě je zastoupeno také obrazné vyjadřování, jehož původ je většinou odvozen z textů biblických. Kazatel Pleva užívá vybraných jazykových prostředků se záměrem předat své myšlenky posluchačům a naplnit tak získávací a přesvědčovací funkci žánru kázání.
|
|
|
Symbol, znak. Citace a používání uměleckého díla jako tvůrčí princip
Fricová, Soňa ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá postmoderním používáním symbolu a znaku. Vychází z ustálených definic hlavních pojmů ve spojení s výtvarným uměním, přičemž mapuje především prostor mezi slovem a obrazem, ale i odosobněnou polohu počítačově generovaných kódů. Didaktická část otevírá prostor pro práci se symbolem a znakem ve výtvarné výchově. Základní myšlenkou této práce je analytické a syntetické myšlení, znalost dějin umění ale i schopnost intelektuální fabulace. V praktické části jsou představeny práce zacházející s mnohovrstevnatým způsobem symbolického vyjadřování, formálně opět vycházející z postmoderního uvažování.
|
|
|
Moderní jazykové tendence české hudební publicistiky
Morochovičová, Eliška ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá infiltrací moderních tendencí do české hudební publicistiky, které představují určité odlišnosti od jejích obecných norem, a to především v podobě individualistického přístupu mladých autorů k hudbě a její reflexi. Na pozadí americké nové žurnalistiky a gonzo žurnalismu a s využitím platných publicistických norem jako nástrojů srovnání zkoumá práce tyto nové tendence, popisuje jejich vývoj a analyzuje specifika jazykového projevu jednotlivých autorů. V práci jsou analyzována různá česká hudební média v období od 90. let 20. století až do současnosti, od zájmových periodik s hudebním zaměřením přes modifikované podoby nových forem v hudebních sekcích masových médií až po současnou podobu individualistické publicistiky v hudebních médiích na internetu.
|
|
|
Proměny autorského stylu v poezii Miroslava Holuba
Lichtenbergová, Lucie ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Bakalářská práce sleduje proměny autorského stylu v básnickém díle Miroslava Holuba. V teoretické části vycházíme převážně ze studia sekundární literatury, v praktické pak z interpretačních rozborů jednotlivých básní z různých období autorovy tvorby. Holub je nejčastěji spojován s tvorbou v duchu tzv. poezie všedního dne, my se však snažíme podat ucelenější pohled na celou jeho tvorbu, především neopomínat básnické sbírky z let sedmdesátých až devadesátých, z nichž upozorňujeme například na metaforu theatrum mundi, se kterou Holub ve více sbírkách pracuje a která bývá v souvislosti s jeho tvorbou mnohdy opomíjena. Z rysů spojujících všechna Holubova básnická díla vyzdvihujeme především specifické promítnutí autorovy druhé profese vědce do jeho básní, jež se vyznačuje například konkrétními motivy a časoprostorem, užíváním specifického lexika, ale i osobitým uspořádáním veršů. Tyto rysy označujeme slovy Bohumila Svozila souhrnně jako intelektuální poezii, zároveň však polemizujeme s názory některých literárních kritiků tvrdících, že je Holubova tvorba kvůli své intelektuálnosti neosobní a prosta citovosti. Nakonec nacházíme také měnící se rysy autorského stylu ovlivněné především postupně se proměňující společensko-politickou situací v Československu i ve světě. Jedná se například o vytrácení se víry...
|
|
|
Autorský styl kazatele Jaroslava Plevy
Kucová, Hana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Tato práce se na podkladě analýzy vybraných kázání baptistického kazatele Jaroslava Plevy zabývá osobitostí projevu tohoto kazatele, jež je realizována prostřednictvím jazykových a stylotvorných prostředků a skrze výstavbu textu. Na výslednou podobu komunikátu mají vliv objektivní stylotvorné faktory, funkce komunikátu, mluvená forma, která do značné míry determinuje výstavbu Plevových textů, volba kódu, resp. přepínání mezi kódy neutrálním a hovorovým a obecnou češtinou, dále pak jeho oficiální ráz, tradicí dané místo a čas komunikace. Zásadní roli hraje také adresát. Zahrnuta je též analýza stylotvorných faktorů subjektivních. Pro slohový útvar kázání je typická intertextovost, především navazování na biblické texty Starého a Nového zákona. Vzhledem k pestrosti zastoupených kázání je škála motivů užitých v Plevových textech pestrá a bohatě je zastoupeno také obrazné vyjadřování, jehož původ je většinou odvozen z textů biblických. Kazatel Pleva užívá vybraných jazykových prostředků se záměrem předat své myšlenky posluchačům a naplnit tak získávací a přesvědčovací funkci žánru kázání.
|
|
|
Symbol, znak. Citace a používání uměleckého díla jako tvůrčí princip
Fricová, Soňa ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá postmoderním používáním symbolu a znaku. Vychází z ustálených definic hlavních pojmů ve spojení s výtvarným uměním, přičemž mapuje především prostor mezi slovem a obrazem, ale i odosobněnou polohu počítačově generovaných kódů. Didaktická část otevírá prostor pro práci se symbolem a znakem ve výtvarné výchově. Základní myšlenkou této práce je analytické a syntetické myšlení, znalost dějin umění ale i schopnost intelektuální fabulace. V praktické části jsou představeny práce zacházející s mnohovrstevnatým způsobem symbolického vyjadřování, formálně opět vycházející z postmoderního uvažování.
|
|
|
Moderní jazykové tendence české hudební publicistiky
Morochovičová, Eliška ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá infiltrací moderních tendencí do české hudební publicistiky, které představují určité odlišnosti od jejích obecných norem, a to především v podobě individualistického přístupu mladých autorů k hudbě a její reflexi. Na pozadí americké nové žurnalistiky a gonzo žurnalismu a s využitím platných publicistických norem jako nástrojů srovnání zkoumá práce tyto nové tendence, popisuje jejich vývoj a analyzuje specifika jazykového projevu jednotlivých autorů. V práci jsou analyzována různá česká hudební média v období od 90. let 20. století až do současnosti, od zájmových periodik s hudebním zaměřením přes modifikované podoby nových forem v hudebních sekcích masových médií až po současnou podobu individualistické publicistiky v hudebních médiích na internetu.
|
host ::
RSS.