|
|
Proměna českého mediálního obrazu svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v letech 1945-2010
Černá, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jak se v letech 1945-2010 měnil mediální obraz okolností, průběhu a následků svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v československých, respektive českých médiích. Jeho proměnu autorka posuzuje v kontextu politických změn a zabývá se přesností, včasností a možnou zaujatostí textů, které o těchto událostech vyšly v denících Rudé právo, Svobodné slovo a Lidová demokracie; v pozdějších letech v Právu, Mladé frontě Dnes a Lidových novinách. Mediální obraz je posuzován podle relevantních článků publikovaných ve vybraných denících v období 22. července - 30. srpna 1945, tj. pro zasazení do kontextu dva týdny před a tři týdny po prvním bombardování, a dále v období 1. - 14. srpna každého desetiletého výročí, tedy v letech 1955, 1965, 1975, 1985, 1995, 2005 a pro maximální aktuálnost ještě v roce 2010. Výčet všech novinových článků, ze kterých autorka vycházela, je uveden v příslušné kapitole práce a pozornost byla věnována i intenzitě zpravodajství a jejímu poklesu či vzestupu v průběhu let. Pro možnost porovnání reality s mediálním obrazem předchází samotnému rozboru textů historická část, dále následuje samostatná kapitola o mediálním obrazu atomových útoků v roce 1945, na kterou navazuje oddíl pojednávající o letech 1955-1985. Poslední kapitola patří období po...
|
|
|
The Weekend of Dermot & Grace: Eugene R. Watters' Long Modernist Poem
Světlík, Martin ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
Literární odkaz irského básníka, prozaika, dramatika a esejisty Eugena Rutherforda Watterse (později publikujícího pod jménem Eoghan Ó Tuairisc) zahrnuje jak díla v angličtině, tak práce psané irsky. Tento významný představitel irského modernismu byl však dosud z velké části přehlížen literární kritikou. Tato diplomová práce se zaměřuje na Wattersovu ambiciózní dlouhou modernistickou báseň The Week-End of Dermot and Grace (Víkend Dermota a Grace) vydanou roku 1964, které se doposud dostalo pouze zběžného kritického zhodnocení. Po formální stránce báseň vykazuje spřízněnost s díly vysokého modernismu, zvláště pak s poezií T.S. Eliota, a to především co do mnohoznačnosti Wattersova jazyka, který využívá široké škály intertextuálních referencí. Po stránce tematické se báseň dotýká shození první atomové bomby na Hirošimu 6. srpna 1945 americkým letectvem. Tato přelomová událost na Watterse silně zapůsobila a inspirovala ho k úvahám o podstatě víry, civilizace, technologie a kolektivní viny v kontextu irské neutrality za druhé světové války. Zkáza japonského města ve jménu západních hodnot ho též přiměla uvažovat nad rolí básníka a poezie v moderním "atomovém věku". Vzhledem k výše zmíněným atributům Wattersovy básně bylo jakožto metoda této práce zvoleno detailní čtení zohledňující historické,...
|
|
|
The Weekend of Dermot & Grace: Eugene R. Watters' Long Modernist Poem
Světlík, Martin ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
Literární odkaz irského básníka, prozaika, dramatika a esejisty Eugena Rutherforda Watterse (později publikujícího pod jménem Eoghan Ó Tuairisc) zahrnuje jak díla v angličtině, tak práce psané irsky. Tento významný představitel irského modernismu byl však dosud z velké části přehlížen literární kritikou. Tato diplomová práce se zaměřuje na Wattersovu ambiciózní dlouhou modernistickou báseň The Week-End of Dermot and Grace (Víkend Dermota a Grace) vydanou roku 1964, které se doposud dostalo pouze zběžného kritického zhodnocení. Po formální stránce báseň vykazuje spřízněnost s díly vysokého modernismu, zvláště pak s poezií T.S. Eliota, a to především co do mnohoznačnosti Wattersova jazyka, který využívá široké škály intertextuálních referencí. Po stránce tematické se báseň dotýká shození první atomové bomby na Hirošimu 6. srpna 1945 americkým letectvem. Tato přelomová událost na Watterse silně zapůsobila a inspirovala ho k úvahám o podstatě víry, civilizace, technologie a kolektivní viny v kontextu irské neutrality za druhé světové války. Zkáza japonského města ve jménu západních hodnot ho též přiměla uvažovat nad rolí básníka a poezie v moderním "atomovém věku". Vzhledem k výše zmíněným atributům Wattersovy básně bylo jakožto metoda této práce zvoleno detailní čtení zohledňující historické,...
|
|
|
Proměna českého mediálního obrazu svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v letech 1945-2010
Černá, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jak se v letech 1945-2010 měnil mediální obraz okolností, průběhu a následků svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v československých, respektive českých médiích. Jeho proměnu autorka posuzuje v kontextu politických změn a zabývá se přesností, včasností a možnou zaujatostí textů, které o těchto událostech vyšly v denících Rudé právo, Svobodné slovo a Lidová demokracie; v pozdějších letech v Právu, Mladé frontě Dnes a Lidových novinách. Mediální obraz je posuzován podle relevantních článků publikovaných ve vybraných denících v období 22. července - 30. srpna 1945, tj. pro zasazení do kontextu dva týdny před a tři týdny po prvním bombardování, a dále v období 1. - 14. srpna každého desetiletého výročí, tedy v letech 1955, 1965, 1975, 1985, 1995, 2005 a pro maximální aktuálnost ještě v roce 2010. Výčet všech novinových článků, ze kterých autorka vycházela, je uveden v příslušné kapitole práce a pozornost byla věnována i intenzitě zpravodajství a jejímu poklesu či vzestupu v průběhu let. Pro možnost porovnání reality s mediálním obrazem předchází samotnému rozboru textů historická část, dále následuje samostatná kapitola o mediálním obrazu atomových útoků v roce 1945, na kterou navazuje oddíl pojednávající o letech 1955-1985. Poslední kapitola patří období po...
|
|
|
Role atomové bomby v zahraniční politice Spojených států amerických v době korejské války
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Atomová bomba velmi výrazně ovlivnila mezinárodněpolitickou situaci po konci druhé světové války. Stala se nejen účinnou vojenskou zbraní, ale jak doufali američtí státníci, mohla Spojeným státům rovněž přinést politické a diplomatické výhody. Atomovou zbraň chtěli využít k vymáhání ústupků na Sovětském svazu a také jako prostředek k odstrašení nepřítele. Tato práce se soustředí na posouzení skutečné role atomové bomby v prvním "horkém" konfliktu studené války - v korejské válce. Podle amerických vojenských stratégů měla bomba sehrát ve válečných plánech důležitou roli, ovšem v případě omezené války, jakou se korejský konflikt nakonec stal, jejich koncepty nebyly použitelné a jaderná zbraň v něm nenašla z nejrůznějších důvodů bojové uplatnění. Atomové bomby bylo tak v korejské válce použito nikoliv jako vojenské zbraně, ale jako politického prostředku. Například prezident Eisenhower a jeho ministr zahraničí John F. Dulles pevně věřili, že právě díky jejich atomovým hrozbám došlo v Koreji v roce 1953 k uzavření příměří. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kroků amerických politiků a teoretických studií zkoumajících odstrašující účinek jaderných zbraní lze ale dojít k závěru, že hrozba atomovými zbraněmi nesehrála z hlediska ukončení korejské války tak důležitou roli, jakou jí někteří američtí státníci připisují.
|
host ::
RSS.