|
|
Mesocestoides spp. - spektrum druhů, hostitelů a životních cyklů
Zavadil, Ondřej ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Skála, Vladimír (oponent)
Tasemnice rodu Mesocestoides, které patří do řádu Cyclophyllidea, jsou parazity karnivorních obratlovců. Jejich larvální stádia tetrathyridia se vyskytují u širokého spektra tetrapodních mezihostitelů. V rámci rodu se vyskytuje anomální druh Mesocestoides corti, jehož tetrathyridia se v hostitelích rozmnožují asexuálním podélným dělením. O možnosti tohoto rozmnožování u ostatních druhů nejsou žádné zmínky. Laboratorní kmen M. corti je tak hojně využíván jako modelový organismus, který se díky své asexuální reprodukci dobře udržuje v in vivo a in vitro podmínkách. V rodu se s určitostí vyskytují další čtyři druhy, které jsou popsány jak podle morfologických, tak dle molekulárních dat. Zbylé známé druhy jsou pojmenovány pouze na základě morfologie. Dospělci jsou charakterističtí svou raritní morfologií. Ta zahrnuje ventromediánní polohu genitálního atria, párové vitellinní žlázy, a u gravidních proglotid, paruterinní orgán, ve kterém se nacházejí vajíčka s onkosférami. Životní cyklus nebyl dosud objasněn, ale předpokládá se, že zahrnuje tři hostitele. Alternativní hypotéza uvažuje o možnosti dvouhostitelského životního cyklu.
|
|
|
Role ekologických faktorů při udržování sexuality
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Existence a široké rozšíření pohlavního rozmnožování navzdory jeho očividným nevýhodám je jednou z největších otázek evoluční biologie. Podle teorie zamrzlé plasticity by se měl zásadně odlišovat průběh evoluce pohlavních a nepohlavních druhů. Jedním z jejích teoretických důsledků jsou i odlišné ekologické preference těchto druhů. Pohlavní druhy by měly upřednostňovat bioticky i abioticky proměnlivé habitaty, protože se dokáží rychle a vratně přizpůsobit momentálním podmínkám tohoto prostředí. Naopak nepohlavní druhy by měly mít jasnou výhodu v bioticky i abioticky stabilních habitatech, neboť se v delším časovém horizontu dokáží dokonale přizpůsobit i extrémním faktorům prostředí. Tyto předpovědi jsem se rozhodl otestovat formou metastudie na srovnání starobyle nepohlavních skupin (u kterých si můžeme být jisti, že jsou obligátně nepohlavní, dlouhodobě evolučně životaschopné a nejde jen o krátkodobě úspěšné klony) s jejich sesterskými či blízce příbuznými ekologicky srovnatelnými pohlavními skupinami. Hypotéza o abioticky i bioticky homogennějším charakteru prostředí obývaném těmito nepohlavními skupinami byla provedenou studií podpořena. Naopak hypotéza, vycházející z předpokládané schopnosti nepohlavních skupin se v delším časovém měřítku přizpůsobit širšímu rozmezí podmínek prostředí, testovaná...
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
Geographical parthenogenesis: evolutionary and ecological significance of apomictic reproduction in vascular plants
Hartmann, Matthias ; Mráz, Patrik (vedoucí práce) ; Dobeš, Christoph (oponent) ; Krahulec, František (oponent)
It has been suggested that polyploidization affects the ecological niche of a species, possibly ultimately leading to a shift in the distribution of the species, such as in geographical parthenogenesis. The phenomenon describes the wider distribution and shift of asexuals towards higher altitudes, northern latitudes and more extreme habitats when compared with their closely related sexual relatives. Several hypotheses have been proposed to explain such patterns with lacking empirical evidence because investigations rather focused on single hypotheses, which were rather tested several times independently on multiple organisms than vice versa. Therefore, the present study aimed to tackle the phenomenon of geographical parthenogenesis from multiple angles, i.e. testing several hypotheses simultaneously using Hieracium alpinum as a model system. In the arcto-alpine Asteraceae H. alpinum sexually reproducing diploid individuals occur in a small isolated area in the Eastern and Southern Carpathians, while apomictically reproducing, i.e. asexual reproduction via seeds, triploid plants occupy the remaining and much larger part of the range from the Balkans to the arctic parts of Europe. This implies that asexual triploids have had some fitness / colonization advantage(s), leading to a replacement of sexual diploids...
|
|
|
Role ekologických faktorů při udržování sexuality
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Existence a široké rozšíření pohlavního rozmnožování navzdory jeho očividným nevýhodám je jednou z největších otázek evoluční biologie. Podle teorie zamrzlé plasticity by se měl zásadně odlišovat průběh evoluce pohlavních a nepohlavních druhů. Jedním z jejích teoretických důsledků jsou i odlišné ekologické preference těchto druhů. Pohlavní druhy by měly upřednostňovat bioticky i abioticky proměnlivé habitaty, protože se dokáží rychle a vratně přizpůsobit momentálním podmínkám tohoto prostředí. Naopak nepohlavní druhy by měly mít jasnou výhodu v bioticky i abioticky stabilních habitatech, neboť se v delším časovém horizontu dokáží dokonale přizpůsobit i extrémním faktorům prostředí. Tyto předpovědi jsem se rozhodl otestovat formou metastudie na srovnání starobyle nepohlavních skupin (u kterých si můžeme být jisti, že jsou obligátně nepohlavní, dlouhodobě evolučně životaschopné a nejde jen o krátkodobě úspěšné klony) s jejich sesterskými či blízce příbuznými ekologicky srovnatelnými pohlavními skupinami. Hypotéza o abioticky i bioticky homogennějším charakteru prostředí obývaném těmito nepohlavními skupinami byla provedenou studií podpořena. Naopak hypotéza, vycházející z předpokládané schopnosti nepohlavních skupin se v delším časovém měřítku přizpůsobit širšímu rozmezí podmínek prostředí, testovaná...
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
(A)sexual Life of Liverworts
HOLÁ, Eva
This thesis comprises of two published papers and one accepted manuscript, focused on various aspects of liverwort reproduction. Treated aspects include patterns of asexual reproduction, sex ratio and sex-specic pattern in vegetative growth, and patterns of genetic variation and spatial genetic structure of populations differing in availability of substrate on localities and the population connectivity, and consequently in size, density, and prevailing reproductive mode. These characteristics were studied on representatives of the family Scapaniaceae s.l., belonging to the largest liverwort order Jungermanniales. The results showed that asexual propagules were formed and present in course of the whole growing season and can be considered as a sufficient substitution for sexual reproduction. In contrast with the female-biased sex ratio observed earlier in most dioicous bryophytes, unexpectedly high male-biased sex ratio was observed in the aquatic liverwort, which was speculated to represent a strategy to overcome sperm dilution in aquatic environment. In addition, no size differences between female and male shoots were detected, although the evidence for higher cost of sexual reproduction in females was found. The study of population genetic structure has shown that even small and predominantly asexually reproducing populations are important sources of genetic variation. However, we were able to demonstrate notably low levels of gene flow among populations where habitat fragmentation poses a significant barrier to dispersal of diaspores. The fine scale study of spatial genetic structure revealed a strong aggregation of genotypes, particularly in smaller populations, and at the same time showed that asexual reproduction is an efficient mean of maintaining the populations at not only the short distances, given the spatial extent of clones spanning dozens of meters.
|
|
|
Ekologie a rozšíření mechu \kur{Helodium blandowii} v České republice.
BRADÁČOVÁ, Jitka
V této práci byly sepsány současné a historické lokality mechu Helodium blandowii v České republice a byly studovány různé ekologické vlastnosti tohoto druhu. Byl pěstován s druhem Sphagnum teres na bultech a ve šlencích a u těchto dvou druhů byla srovnána výška nad vodní hladinou, ve které rostou nejlépe. Dále byly zkoumány regenerační schopnosti druhu Helodium blandowii.
|
host ::
RSS.