|
|
Stanovení antimikrobiální a antioxidační aktivity vybraných bylinných extraktů
Čaková, Adriana ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Migrénovník (Tetradenia spp.) je rostlina přirozeně se vyskytující v Africe patřící do čeledi Lamiaceae, která je využívána v tradiční medicíně k léčbě malárie, angíny nebo k ošetření tropických onemocnění kůže. Pro zisk bioaktivních látek byla z řad extrakčních metod vybrána macerace. Byla provedena optimalizace jejích podmínek, která se zaměřila na co možná nejvyšší zisk bioaktivních sloučenin. Jako optimální byla vybrána teplota 60 °C, doba extrakce 40 minut, rozpouštědlo 40% ethanol a poměr navážky a rozpouštědla 1:5. V takto získaném „optimálním“ extraktu bylo celkem identifikováno 63 aromaticky aktivních sloučenin. Největší zastoupení představovaly terpeny (88,60 %), z nich pak zejména kyslíkaté monoterpeny (55,65 %) a monoterpeny (29,52 %). Nejvíce zastoupenými sloučeninami byly kafr (51,76 %), cis--ocimen (8,17 %), 3-oktanol acetát (7,71 %), trans--ocimen (6,76 %), -terpinen (4,93 %), o-cymen (3,81 %), terpinolen (1,33 %), limonen (1,33 %), kamfen (1,19 %) a borneol (1,20 %). Dále byl stanoven celkový obsah polyfenolů 0,31 ± 0,02 mgGAEml-1, který odpovídá 1,52 ± 0,11 mgGAEg-1 rostliny. Antioxidační aktivita činila 417,56 ± 32,84 gTEACml-1 a procento zhášení radikálu ABTS•+ 88,99 ± 7,00 %. Na závěr byla ověřena antimikrobiální aktivita optimálního extraktu vůči bakteriím Bacillus cereus, Escherichia coli a kvasince Candida glabrata. Vůči E. coli a C. glabrata nevykazoval extrakt žádnou antimikrobiální aktivitu. Vůči B. cereus byla pozorována slabá antimikrobiální aktivita. Získané výsledky potvrzují, že migrénovník obsahuje řadu zajímavých aromaticky aktivních látek, vykazuje antioxidační i antimikrobiální aktivitu a má tak dobrý potenciál pro využití jako přírodní zdroj nutričně i senzoricky cenných látek např. do různých potravin a pochutin.
|
|
|
Vybrané validační parametry metody stanovení aromatických látek bezu černého
Christovová, Silvia ; Ürgeová, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část informuje o jeho složení, vlastnostech a léčivých účincích. Dále pojednává o možnostech zpracování v potravinářském průmyslu i o tradičním domácím využití. V druhé polovině popisuje metodu stanovení aromaticky aktivních látek pomocí plynové chromatografie v kombinaci s technikou mikroextrakce tuhou fází (SPME-GC) a její validaci. Cílem experimentální části bylo ověřit vybrané validační parametry metody SPME-GC, konkrétně linearitu, meze detekce (LOD), meze stanovitelnosti (LOQ) a opakovatelnost. Poté byla metoda SPME-GC aplikována na vybrané vzorky šťáv z plodů bezu černého. Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 37 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 15 alkoholů, 9 aldehydů, 5 ketonů, 5 esterů, 1 kyselina a 2 jiné sloučeniny. Složení jednotlivých vzorků se lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky najednou.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek v plodech rybízu
Lišková, Michaela ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v plodech rybízu (Ribes spp.). Teoretická část byla zaměřena na základní charakteristiky a látkové složení rybízu, a základní principy použitých metod: mikroextrakce tuhou fází (SPME), plynové chromatografie (GC) a senzorické analýzy. Cílem experimentální části bylo pomocí metody SPME-GC-FID stanovit aromaticky aktivní látky obsažené v plodech rybízu, pro hodnocení senzorické kvality a chutnosti plodů byl použit profilový test a hodnocení podle stupnice. Celkem bylo analyzováno 18 odrůd, z toho 6 odrůd bílého, 6 červeného a 6 černého rybízu. Ve vzorcích bylo identifikováno celkem 50 aromatických sloučenin, 21 alkoholů, 10 aldehydů, 2 kyseliny, 8 ketonů a 9 esterů. Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí analýzy hlavních komponent (PCA) pro zkoumání vlivu jednotlivých látek na senzorickou kvalitu plodů.
|
|
|
Charakterizace bylin rodu Plectrantus pro využití v potravinářství
Chmelová, Nikola ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo stanovit optimální extrakční podmínky pro zisk extraktu z rostliny Plectranthus amboinicus. Plectranthus amboinicus, nazývaný také rýmovník, je aromatická bylina z čeledi hluchavkovitých obsahující velké množství bioaktivních sloučenin. Díky tomu vykazuje celou řadu biologických účinků – antimikrobiální, protizánětlivé, antioxidační, analgetické aj. Pro zachování maxima senzoricky a nutričně cenných složek rýmovníku byla jako optimální zvolena jednoduchá macerace čerstvé nasekané byliny za těchto podmínek: 40 minut při 40 °C, rozpouštědlo 40% ethanol, navážka 20 g rýmovníku na 100 ml rozpouštědla. Extrakt připravený za uvedených optimálních podmínek byl komplexně charakterizován z hlediska obsahu celkových polyfenolů, jejichž koncentrace byla stanovena na 0,08 ± 0,02 mgGEA·ml-1, což odpovídá 0,40 ± 0,07 mgGEA·g-1 rostliny. Antioxidační aktivita extraktu byla 241,24 ± 29,24 µgTEAC·ml-1 a zhášení radikálu ABTS•+ bylo určeno na 49,29 ± 5,97 %. Antimikrobiální aktivita extraktů byla ověřena difúzní jamkovou metodou. Pro ověření byly vybrány dva druhy bakterií – grampozitivní Bacillus cereus, gramnegativní Escherichia coli a kvasinka Candida glabrata. Z výsledků bylo zjištěno, že extrakty mají nejvyšší antimikrobiální aktivitu proti B. cereus. V extraktu bylo identifikováno celkem 64 těkavých aromatických sloučenin, dominantní zastoupení měly monoterpeny a seskviterpeny. Získané výsledky potvrzují, že rýmovník, resp. jeho připravený extrakt, má dobrý potenciál pro využití jako nová a netradiční příchuť do různých potravin a pochutin, která zároveň může zvýšit jejich nutriční hodnotu.
|
|
|
Studium aromatického profilu vybraných odrůd moravských vín
Gross, Michal ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo stanovení profilu těkavých aromatických látek odrůdových vín a následná statistická analýza, kladoucí si za cíl nalézt odrůdové markery vybraných odrůd – jednotlivé látky, jejich typické obsahy, vzájemné korelace apod. Pro stanovení aromatického profilu byla použita technika HS-SPME-GC-MS. Hlavím záměrem této práce byla analýza odrůd Pálava, Hibernal, Johanniter a Solaris. Získaná data byla statisticky zpracována pomocí metod deskriptivní a vícerozměrné statistiky. Na základě těchto analýz byly vytvořeny modely, které z obsahů 14 vybraných sloučenin aromatického profilu umožňují rozeznat Piwi odrůdy Hibernal, Johanniter a Solaris; tyto odrůdy rozlišit od odrůdy Pálava a u vín odrůdy Pálava určit jejich původ ve znojemské nebo mikulovské podoblasti.
|
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu, dalších odrůdách a obsahových látkách bezu černého a jeho využití zejména při výrobě šťáv. Jsou zde také stručně popsány možnosti stanovení aromatických látek. V experimentální části je provedena identifikace a kvantifikace aromaticky aktivních látek ve vzorcích bezové šťávy smíchané v různém poměru s hroznovou šťávou a porovnání obsahu identifikovaných látek v jednotlivých typech šťáv. K analýze byla použita metoda Solid phase microextraction ve spojení s plynovou chromatografií (SPME-GC). Celkem bylo ve vzorcích identifikováno a kvantifikováno 51 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 19 alkoholů, 10 aldehydů, 8 esterů, 7 ketonů, 6 mastných kyselin a 1 oxid. Největší množství aromaticky aktivních látek bylo podle očekávání identifikováno ve vzorku čisté bezové šťávy.
|
|
|
Sledování vlivu kvasinek na chemické a senzorické vlastnosti vyráběného vína
Petrášová, Ludmila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním vlivu kvasinek na chemické a senzorické vlastnosti vyráběného vína. Cílem experimentální části bylo pomocí metody SPME-GC-MS identifikovat aromaticky aktivní látky v kvasícím moštu a víně odrůdy Hibernal a ve víně Rulandské bílé. U obou odrůd byla při výrobě využita autochtonní kvasinka izolovaná v naší laboratoři z povrchu bobulí odrůdy Hibernal. Bylo zjištěno, že obě vyráběná vína mají při použití naší kvasinky podobný aromatický profil. K dalším cílům patřilo sledování změn chemických parametrů u těchto vzorků s využitím spektrofotometrických metod a metod HPLC. Posledním cílem byla izolace a identifikace kvasinek z vína Rulandské bílé metodou PCR-RFLP a porovnání těchto kvasinek s kvasinkami izolovanými z moštu odrůdy Hibernal. Identifikace byla provedena amplifikací 5,8S-ITS úseků DNA pomocí primerů ITS1 a ITS4 a pro restrikční analýzu byly využity restrikční endonukleázy HaeIII, HinfI, HhaI a TaqI.
|
|
|
Charakterizace vybraných rostlinných olejů pro aplikaci do potravin
Podloučková, Michaela ; Gross, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací vybraných druhů ořechových olejů, jedná se o olej z mandlí, vlašských a lískových ořechů. Tyto oleje byly za studena lisované a jsou dostupné v běžné tržní síti. Teoretická část se věnuje charakterizací jednotlivých druhů ořechů a ořechových olejů. Experimentální část se zabývá porovnáním uvedených olejů z hlediska profilu a obsahu těkavých látek a mastných kyselin. Těkavé látky byly identifikovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí ve spojení s mikroextrakcí pevnou fází. Ve vzorcích ořechů bylo identifikováno 10 látek, hlavně alkoholů. V lískovém ořechu bylo nalezeno nejvíce látek. Ve vzorcích olejů bylo celkem nalezeno 44 těkavých látek, nejvíce ve vlašském oleji. Hlavní skupinou látek byly aldehydy a alkoholy. Mastné kyseliny ve volné i vázané formě byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátorem. Za pomocí plynové chromatografie s plamenově ionizační detekcí byly mastné kyseliny identifikovány. Ve velkém množství se ve vzorcích vyskytovaly nenasycené mastné kyseliny, hlavně kyselina olejová (mandlový, lískový) a linolová (vlašský).
|
|
|
Aromatické látky ve víně
Stávková, Markéta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Ruibar, Jiří (vedoucí práce)
Předloţená bakalářská práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a praktické. Teoretická část práce vymezuje viniční tratě v České republice, vysvětluje pěstování vinné révy v České republice. Rozlišuje půdní klasifikaci, obsah minerálních prvků v půdě a nastiňuje jejich význam na jakost a vůni vína. Stručně se zabývá bukety během výroby vína, dále zkoumá vliv působení kvasinek při fermentaci na jeho vůni. Praktická část se zabývá rozborem půd viničních tratí Rajhradského Klášterní. Cílem experimentální části bylo zjištění především obsahu vápníku a ostatních minerálních prvků v půdních vzorcích a jejich srovnání dle viničních tratí vinařství. Analýza aktivních aromatických látek v poskytnutých vzorcích a senzorická analýza zaměřená na vůni vína.
|
host ::
RSS.