|
| |
|
|
Archiv+
Netrefová, Klára ; Ponešová, Barbora (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh se zabývá konceptem, postdigitální manufaktury. Dominantní je především nezvyklá kombinace dvou asketických materiálů a to cihly a betonu. Budova má ambice se stát katalyzátorem dění s veřejném prostoru města Brna.
|
|
|
Facebook jako digitální archiv
Bernasová, Jacqueline ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce se zabývá archivy na Facebooku. Téma je zpracované kombinací teoretických a praktických postupů. V teoretické části práce jsou představeny koncepty uvádějící do problematiky archivů a dnešní podoby digitálních archivů. Dále se věnuji teorii Laury Millar, která blíže popisuje povahu archivů z hlediska jeho obsahu, instituce a místa. Následuje praktická část práce, kdy ve třetí kapitole provádím analýzy Facebooku. Provádím dvě analýzy, jedna je zpracována z pohledu správců sítě, druhá z pohledu jejích uživatelů. V obou analýzách sleduji stejné aspekty vydefinované za pomocí teorie Laury Millar, sleduji Facebook z hlediska obsahu archivu a jakožto místa pro vedení archivu. Zvláštní část je věnována vedení osobních archivů na Facebooku. Díky podvojnému sledování se objevují rozdílnosti v pojetí sítě z pohledu obou zmíněných stran. Výsledky analýz jsou následně zaopatřeny poslední čtvrtou teoretickou kapitolou, ve které se snažím vypozorovanou praxi zakotvit v širších teoretických kontextech. Cílem práce by mělo být co nejpřesnější popsání situace, ve které Facebook s ohledem na téma archiv funguje jinak pro své správce než pro své uživatele. Klíčová slova: archiv, Facebook, osobní archiv, sociální sítě, uživatelská data, paměť
|
|
|
Vizuální kompozice v čase
Kaláb, Jaroslav ; Baloun, Vít (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je krátký subjektivní dokument, který je tvořen mými vlastními záběry, které dlouhodobě shromažďuji. Zachycuje fyzické a sociální prostředí, ve kterém se pohybuji v posledních letech a pokouším se v něm ztvárnit své pocity z těchto míst, z neustálého pohybu mezi nimi, a vlastně celkově z neustálého cestování v časoprostoru. Do určité míry je to i můj způsob přemýšlení nad tím, kde je můj „safe space“, zda je to jedno místo, jestli je jich víc, nebo zda se cítím nejlépe právě ve chvíli, kdy jsem na cestách a nejsem zakotvený na žádném místě.
|
|
|
Mžitky
Schrijversová, Tereza ; Spáčilová Blažková, Kateřina (oponent) ; Fišerová, Lucia (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se autorka zaměří na práci s fotografií rodinného archivu, který užívá v rámci umělecké praxe. Tento archiv zobrazuje autorčinu minulost. Autorka ve své práci bude subjektivně reflektovat možnosti vnímání obrazových vzpomínek, jakožto dvou samostatných, efemérních realit, u kterých nedokážeme potvrdit ani vyvrátit jejich skutečnost. Zároveň se chce vyhnout případné patetičnosti, ke které práce s archivem svádí, i proto bude využívat více médií, než jen samostatnou fotografii. Artificiální prostor, který vytvoří, by měl sloužit k subjektivní kontemplaci nad obrazovým médiem jehož afinita mezi realitou a jistým zvnitřněním popírá výlučnost jen jedné reality. Akcentuje zde jakési zanechání stopy, jejíž vrstevnatost odkazuje k psychologickému vývoji osobnosti v jejích inherentních rysech. Cílem práce bude multimediální instalace využívající nejen estetiky původních kinofilmů. Otevírá se zde tedy možnost práce se samotným filmovým materiálem, jakožto nositelem obrazové informace, tak i jeho digitální kopií. Následné spojení těchto médií, bude přibližovat diváka do intimního nitra samotné autorky. Práce bude realizována v galerijním prostředí, rovněž však může být zasazena do prostředí méně formálního.
|
|
|
Popis poloprovozu vytváření a zpřístupnění digitálních archivních balíčků se zaměřením na umělecká díla s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy
Svatoš, Jonáš
Poloprovoz vytváření a zpřístupnění digitálních archivních balíčků se zaměřením na umělecká díla s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy představuje komplexně řešené pracoviště navržené k akvizici umění pohyblivého obrazu na analogových i digitálních nosičích. Výstupem poloprovozu je digitální sbírkový objekt, jehož validita je ověřena prostřednictvím zachování signifikantních vlastností. Poloprovoz v kontextu českých sbírkových institucí představuje unikátní řešení zohledňující širokou varietu historických obrazových nosičů, umožňuje jejich odbornou diagnostiku, před-akviziční průzkum a samotnou digitalizaci odpovídající vysokým kvalitativním standardům. Mimořádným přínosem jeho řešení je propojení akviziční praxe, získávání a ukládání médií a metadat, poznatků z historického výzkumu a konzervátorských záznamů s ohledem na jejich další distribuci a zpřístupnění v rámci jednoho systému. Poloprovoz je navíc navržen s důrazem na interoperabilitu a propojení s dalšími sbírkovými systémy v rámci lokální sítě i internetu. Jako takový může být vzorovým řešením pro podobná oborová pracoviště, nebo může v budoucnu sloužit jako servisní platforma zaručující dosažení vysokých standardů.
|
|
|
Volnočasové aktivity v Hluboké nad Vltavou v letech 1900 až 1950
ŠÍDLOVÁ, Kristina
Práce se zabývá zkoumáním volnočasových aktivit ve městě Hluboká nad Vltavou v letech 1900 až 1950. Tvoří ji pět kapitol. V první kapitole se zaměřuji na vymezení pojmu volný čas, pojetí na volný čas a historický vývoj volného času. Druhou kapitolu věnuji dějinám města v kontextu válečných období v letech 1900 až 1950 v Hluboké nad Vltavou. Třetí kapitolu věnuji školství městu Hluboká nad Vltavou. Zde propojuji historii škol v Hluboké nad Vltavou a válečná období ve školách ve vztahu k volnočasovým aktivitám. Hlavní myšlenkou čtvrté kapitoly je popsat všechny volnočasové aktivity v Hluboké nad Vltavou a volnočasové spolkové činnosti. V páté kapitole se stručně věnuji současnosti volnočasových aktivit v Hluboké nad Vltavou. V práci je použita metodologie historické práce formou sběru dat ze všech dostupných pramenů a literatury.
|
|
|
František Křížek a jeho profesní působení v Dačicích 1948-1975
KREJČÍ, Leona
Diplomová práce se zabývá profesním a vědeckým osudem Františka Křížka od roku 1948. Vznikla na základě studia odborné literatury a pramenů uložených v Městském muzeu a galerii v Dačicích a ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci. Nedílnou součástí práce jsou i vzpomínky dvou dačických pamětnic - jeho spolupracovnice paní Věry Tomšů a přítelkyně Naděje Jahelkové. Práce začíná návratem Františka Křížka z moravské metropole Brna do svého rodného města. Nejprve seznamuje s dačickým městským a okresním archivem, kde působil, a zároveň líčí problematické umístění této instituce. Dále stručně objasňuje Křížkův přechod do dačického muzea a popisuje celkový vývoj muzejnictví od svého počátku. Také se zaměřuje na působení badatele v této instituci a na to, co zde dokázal vybudovat. V další části se věnuje vědecké činnosti, archeologii a numismatice, v době komunistického režimu v Československu. Krátce pojednává i o jeho odborných publikacích a problémech s tím spojené. V neposlední řadě poukazuje na problematické cestování vědce do zahraničí v této nelehké době a následné vyrovnání s touto nesnází.
|
|
| |
|
|
Historie farnosti Stráž nad Nežárkou v letech 1900 - 1950
HENDRYCH, Jiří
Práce se věnuje historii farnosti ve Stráži nad Nežárkou v uvedeném období let 1900-1950. Nosným tématem jsou počátky duchovní správy ve Stráži nad Nežárkou, které spadají do poloviny 14. století a dále se rozvíjí v průběhu staletí do roku 1900. Jsou zde popsány počátky školství, které zde souvisí s budějovickým biskupem J. V. Jirsíkem. Z 20. století jsou zde informace z obou světových předválečných, válečných i meziválečných období. Je zde popsán život majitelky zdejšího panství, operní pěvkyně Emy Destinnové. V práci je zpracovaná historie přestupů a výstupů z římsko-katolické církve v období mezi lety 1919-1941 a další informace z farnosti až do roku 1950. Teoretická část probíhala zejména sběrem dat z archívů a praktická jejich zpracováním a doplněním o informace z použité literatury a internetových zdrojů.
|
host ::
RSS.