Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dech a dýchání jako zdrojová oblast konceptuálních metafor v češtině
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se soustřeďuje na sémantický okruh dechu a dýchání. Vychází při tom z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V první kapitole je věnována pozornost teorii konceptuální metafory, kognitivnímu pojetí metonymie a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii). Další kapitola přibližuje zkoumaný sémantický okruh na základě dat z výkladových, etymologických a jiných slovníků. Upozorňuje se při tom na metafory a metonymie, k nimž tyto údaje poukazují. Třetí kapitola se zabývá tělesnou zkušeností s dechem, a to v celé její šíři (smyslové vnímání dechu a vlastní prožívání dýchání). Je zde rovněž naznačeno, jakým způsobem se tento zkušenostní základ promítá do jazyka. Stěžejní kapitola práce představuje klasifikaci shromážděného jazykového materiálu: ukazuje, k jakým cílovým oblastem se váže zdrojová oblast dechu a dýchání na základě metaforických vyjádření excerpovaných z frazeologických slovníků ve formě frazémů. Výzkum ukázal, že se dech a dýchání ve zdrojové oblasti uplatňují především metonymicky. Lze pak rozlišit tzv. metafory z metonymií (metaftonymie) a "čisté" metafory (personifikace). Na základě interpretace dat jsou na konci práce formulovány konceptuální metafory založené na dechu a dýchání.
Spánek a snění v českém obrazu světa
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na pojmovou oblast spánku (včetně bdění, snění apod.). Vychází z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. První část práce se zabývá lidskou zkušeností se spánkem. Pojmová oblast je zde vyložena jako součást tělesné zkušenosti, ale také jako součást středoevropského kulturního kódu. V druhé části je věnována pozornost konceptu jazykového obrazu světa a jeho zkoumání (srov. například Bartmiński, 2012), dále metodě zjišťování a verifikace významových konotací (Bartmiński, Panasiuk, 2001), teorii konceptuální metafory a metonymie (Lakoff, Johnson, 1980/2002) a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii, Goosens, 1990, 2002). Třetí část práce přibližuje pojmovou oblast spánku na základě jazykových dat excerpovaných z různých slovníků češtiny. Nejprve jsou představena slovotvorná hnízda, relevantní významové vztahy a etymologie vybraných výrazů (spát, bdít atp.). Dále je podrobně rozebrána polysémie vybraných výrazů, stejně jako polysémie jejich derivátů. Tato část představuje formulaci pojmových přenosů, jejichž projevem jsou příslušné jazykové významy. Čtvrtá část práce je klasifikací shromážděného jazykového materiálu s ohledem na frazeologii. Materiál je zde členěn na metonymická vyjádření ("čisté" metonymie, metonymie sloužící jako zdrojová...
Dech a dýchání jako zdrojová oblast konceptuálních metafor v češtině
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se soustřeďuje na sémantický okruh dechu a dýchání. Vychází při tom z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V první kapitole je věnována pozornost teorii konceptuální metafory, kognitivnímu pojetí metonymie a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii). Další kapitola přibližuje zkoumaný sémantický okruh na základě dat z výkladových, etymologických a jiných slovníků. Upozorňuje se při tom na metafory a metonymie, k nimž tyto údaje poukazují. Třetí kapitola se zabývá tělesnou zkušeností s dechem, a to v celé její šíři (smyslové vnímání dechu a vlastní prožívání dýchání). Je zde rovněž naznačeno, jakým způsobem se tento zkušenostní základ promítá do jazyka. Stěžejní kapitola práce představuje klasifikaci shromážděného jazykového materiálu: ukazuje, k jakým cílovým oblastem se váže zdrojová oblast dechu a dýchání na základě metaforických vyjádření excerpovaných z frazeologických slovníků ve formě frazémů. Výzkum ukázal, že se dech a dýchání ve zdrojové oblasti uplatňují především metonymicky. Lze pak rozlišit tzv. metafory z metonymií (metaftonymie) a "čisté" metafory (personifikace). Na základě interpretace dat jsou na konci práce formulovány konceptuální metafory založené na dechu a dýchání.
Jazykový obraz nohy/nohou v češtině
Čurdová, Veronika ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu somatismů v českém jazyce a vychází z dosavadních teorií a metod tzv. kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V centru pozornosti je ta část skutečnosti, kterou příslušníci českého jazykového a kulturního společenství nazývají noha / nohy. Nejprve bylo provedeno srovnání dvou terminologických perspektiv, z nichž je možné nohu / nohy nahlížet: perspektivy přirozené, tj. perspektivy běžného, naivního jazykového obrazu světa, a perspektivy vědecké, lékařské. Lékařská perspektiva tenduje k co nejpřesnější kategorizaci, analyzuje danou část těla až do nehlouběji uložených struktur. Naopak pro naivní perspektivu je relevantní jen povrch nohy / nohou a rozlišuje takové kategorie, které jsou významné pro člověka a jeho fungování ve světě. V stěžejní kapitole se snažíme postihnout význam nohy / nohou a jejích / jejich částí prostřednictvím analýzy výkladů v českých výkladových slovnících, a dále interpretace původu pojmenování, slovotvorných derivátů či složenin, synonym, a především frazeologie. Na základě výzkumu těchto zdrojů byly zjištěny systémové konotace, které se podílejí na významových profilech pojmu. Pro nohu / nohy byly stanoveny čtyři významové profily: 1) "vzhled nohy / nohou"; 2) "noha / noha jako součást lidského těla"; 3) "noha / nohy jako prostředek...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.