|
|
Stanovení účinku plodů šípkové růže (Rosa canina L.) na oxidační stabilitu čerstvých šťáv
Borová, Šárka ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce měla za cíl analyzovat obsah bioaktivních látek, antioxidační aktivitu v ethanolových extraktech z plodů růže šípkové (Rosa Canina L.) a v neposlední řadě ověřit antioxidační účinek těchto extraktů na stabilizaci čerstvé hruškové šťávě. Ethanolové extrakty byly připraveny z nasbíraných plodů růže šípkové. Jednotlivé ethanolové extrakty z šípků byly získány v různých poměrech plodu šípku k objemu 40% ethanolového roztoku po dobu od 7–28 dní. Po stanovení celkového obsahu sacharidů, polyfenolů, flavonoidů a vitamínu C bylo zjištěno, bylo zjištěno, že principiálně obsah stanovovaných látek stoupá s poměrem plodu šípku k objemu ethanolového roztoku a s časem extrakce. Bylo také prokázáno, že ethanolové extrakty z šípků mají významnou antioxidační aktivitu. Vliv antioxidačního účinku vybraného ethanolového extraktu z plodů šípku byl ověřen jeho přidáním do čerstvé ovocné šťávy z hrušek, spektrofotometricky. Bylo prokázáno, že jeden z vybraných ethanolových extraktů inhiboval oxidaci čerstvé hruškové šťávy a má potenciál jako přírodní stabilizátor čerstvých ovocných šťáv.
|
|
|
Analýza rozpustnosti antioxidačních lignocelulózových látek
Hrušková, Lucie ; Kalina, Michal (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Jednou z hlavních překážek efektivní valorizace ligninu je jeho různorodá rozpustnost, která se liší v závislosti na biologickém původu a způsobu izolace. Teoretická část bakalářské práce je věnována základnímu popisu ligninu od jeho struktury až po specifické vlastnosti, díky čemuž se ligninu v současnosti věnuje široká škála studií. Experimentální část práce se zabývá stanovením rozpustnosti komerčně dostupného ligninu ve vybraných organických rozpouštědlech. Rozpustnost byla stanovována v celkem 15 čistých nebo směsných rozpouštědlech. Nejvyšší rozpustnost ligninu byla dosažena ve vodě, ve které byla naměřena 99,16 % rozpustnost. U osmi nejlepších rozpouštědel, byla dále analyzována velikosti a stabilita rozpuštěných částic. Bylo zjištěno, že pomocí vody a DMSO je možné připravit nanočástice. Pro rozpuštěný lignin byla dále stanovena antioxidační aktivita (vyjádřená parametrem TEAC) a jeho struktura (pomocí FTIR), kde byla zaznamenána její změna. Na základě získaných výsledků rozpustnosti byla provedena frakcionace o dvou a třech krocích. U konečných frakcí byla stanovena velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Ze získaných výsledků vyplynulo, že během jednotlivých kroků frakcionace došlo k odstranění charakteristických funkčních skupin, čímž klesala antioxidační aktivita výsledných frakcí.
|
|
|
Srovnání antioxidačních vlastností a absorbce UV záření u extraktů vybraných bylin, Spiruliny a jejich směsí
Farinasso, Giulia
Práce je zaměřena na hodnocení obsahu fenolických látek v extraktech bylin rakytníku řešetlá-kového, měsíčku lékařského a bezu černého, cyanobakterie spirulina a jejich směsí. Extrakty byly připraveny metodou extrakce podpořené ultrazvukem a dále hodnoceny prostřednictvím UV-VIS molekulové spektrofotometrie. Byla porovnána jejich celková antioxidační aktivita a schopnost pohlcovat UV záření při vlnové délce 355 nm. Pro extrakty vybraných bylin byl stanoven obsah rutinu prostřednictvím HPLC-DAD. V bezu černém a měsíčku lékařském byl jeho obsah stanoven na 1935,97 ± 98,39 μg.g-1 a na 233,035 ± 8,839 μg.g-1. Nejvyšší obsah fenolických látek byl stanoven v extraktu bezu černého a nejvyšší celková antioxidační aktivi-ta byla zjištěna pro extrakt měsíčku lékařského. Pomocí Pearsonovy korelace bylo zjištěno, že výsledky celkové antioxidační aktivity a absorpce UV záření korelují s celkovým obsahem fenolických látek pouze pro extrakt bezu černého. Byla vyhodnocena synergní působení použi-tých bylin ve směsi se spirulinou.
|
|
|
Antioxidační systém rostlin rajčat vystavených triazolovým fungicidům
Žufić, Antoniana ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Houbové patogeny způsobují celosvětově závažné ztráty zemědělských plodin. V poslední době se však chemické fungicidy stávají nebezpečnými kontaminantami životního prostředí působící na necílové organismy. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají triazolové fungicidy ve formě penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum L. cv. Cherrola. Ve sledované intervaly, tj. po dvou a pěti každotýdenních aplikacích P, T nebo PT, buď formou postřiku nebo zálivky nebyla v listech, kořenech ani plodech zjištěna významnější změna aktivity klíčového enzymu askorbát-glutathionového cyklu askorbátperoxidasy a aktivity cytosolových peroxidas. Zatímco v kořenech byla nalezena mírně zvýšená aktivita guajakolperoxidasy vlivem postřiku T i kombinace PT, v listech byla aktivita tohoto enzymu snížená podobně jako katalasa. Největší změny v antioxidační kapacitě v listech korelující se zvýšeným obsahem fenolických látek a flavonoidů byly zaznamenány po pěti aplikacích penkonazolu (P) formou zálivky do půdy, a to jak samotného P, tak v kombinaci ve formě PT. Studované triazoly významně ovlivnily zastoupení isoforem superoxiddismutasy a částečně i celkových peroxidas v listech, kořenech a plodech a akorbátperoxidasy v listech. Nejvyšší obsah HSP70 byl zjištěn v kořenech...
|
|
|
Analýza rozpustnosti antioxidačních lignocelulózových látek
Hrušková, Lucie ; Kalina, Michal (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Jednou z hlavních překážek efektivní valorizace ligninu je jeho různorodá rozpustnost, která se liší v závislosti na biologickém původu a způsobu izolace. Teoretická část bakalářské práce je věnována základnímu popisu ligninu od jeho struktury až po specifické vlastnosti, díky čemuž se ligninu v současnosti věnuje široká škála studií. Experimentální část práce se zabývá stanovením rozpustnosti komerčně dostupného ligninu ve vybraných organických rozpouštědlech. Rozpustnost byla stanovována v celkem 15 čistých nebo směsných rozpouštědlech. Nejvyšší rozpustnost ligninu byla dosažena ve vodě, ve které byla naměřena 99,16 % rozpustnost. U osmi nejlepších rozpouštědel, byla dále analyzována velikosti a stabilita rozpuštěných částic. Bylo zjištěno, že pomocí vody a DMSO je možné připravit nanočástice. Pro rozpuštěný lignin byla dále stanovena antioxidační aktivita (vyjádřená parametrem TEAC) a jeho struktura (pomocí FTIR), kde byla zaznamenána její změna. Na základě získaných výsledků rozpustnosti byla provedena frakcionace o dvou a třech krocích. U konečných frakcí byla stanovena velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Ze získaných výsledků vyplynulo, že během jednotlivých kroků frakcionace došlo k odstranění charakteristických funkčních skupin, čímž klesala antioxidační aktivita výsledných frakcí.
|
|
|
Stanovení účinku plodů šípkové růže (Rosa canina L.) na oxidační stabilitu čerstvých šťáv
Borová, Šárka ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce měla za cíl analyzovat obsah bioaktivních látek, antioxidační aktivitu v ethanolových extraktech z plodů růže šípkové (Rosa Canina L.) a v neposlední řadě ověřit antioxidační účinek těchto extraktů na stabilizaci čerstvé hruškové šťávě. Ethanolové extrakty byly připraveny z nasbíraných plodů růže šípkové. Jednotlivé ethanolové extrakty z šípků byly získány v různých poměrech plodu šípku k objemu 40% ethanolového roztoku po dobu od 7–28 dní. Po stanovení celkového obsahu sacharidů, polyfenolů, flavonoidů a vitamínu C bylo zjištěno, bylo zjištěno, že principiálně obsah stanovovaných látek stoupá s poměrem plodu šípku k objemu ethanolového roztoku a s časem extrakce. Bylo také prokázáno, že ethanolové extrakty z šípků mají významnou antioxidační aktivitu. Vliv antioxidačního účinku vybraného ethanolového extraktu z plodů šípku byl ověřen jeho přidáním do čerstvé ovocné šťávy z hrušek, spektrofotometricky. Bylo prokázáno, že jeden z vybraných ethanolových extraktů inhiboval oxidaci čerstvé hruškové šťávy a má potenciál jako přírodní stabilizátor čerstvých ovocných šťáv.
|
|
|
Antioxidační vlastnosti kávy
Lachmanová, Klára
Tato diplomová práce se zabývá antioxidačními vlastnostmi kávy. Je zaměřena na vliv stupně pražení kávových zrn a druhu přípravy kávy na její antioxidační kapacitu. V literárním přehledu se věnuje obecným informacím o kávě, její historii a zpracování. Hlavní část se soustředí na pražení kávy a obsahové látky v ní. Je zde popsán celý proces pražení včetně chemických změn, ke kterým v jeho průběhu dochází. Praktická část se věnuje stanovení antioxidační kapacity kávy a statisticky vyhodnocuje vlivy jednotlivých faktorů na její antioxidační vlastnosti. Jednotlivé metody přípravy káv jsou senzoricky zhodnoceny.
|
|
|
Listová zelenina jako zdroj výživově významných fenolických látek
TRÖSTLOVÁ, Daniela
Tato práce pojednává o obsahu fenolických látek v salátových rostlinách. Část této rozsáhlé skupiny rostlinných látek tvoří flavonoidy, které jsou významné svoji lehkou dostupností a významnou biologickou aktivitou. Do popředí pozornosti se dostává především rutin a kvercetin. Tyto látky se vyznačují příznivými biologickými účinky. Mají antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů a likvidují volné radikály. Flavonoidní látky jsou používány v lékařství a mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Obsah fenolických látek ve vybraném vzorku byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) u deseti druhů salátových rostlin. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný materiál. Největší obsah kvercetinu byl nalezen u listového salátu pěstovaného na venkovním záhoně. Hodnota 48 600 mg/kg sušiny vysoce převyšovala obsahy kvercetinu ostatních rostlin. Z dalších fenolických látek byly nalezeny kyseliny rozmarinová, chlorogenová a kávová. Dále byly nalezeny deriváty kyseliny kávové a barviva.
|
host ::
RSS.