|
|
Sledování antioxidační aktivity u laboratorního potkana při zkrmování barevné pšenice Konini
Holeksová, Veronika
V pokusu jsme sledovali vliv zkrmování barevné pšenice Konini s purpurovým zbarvením zrna na antioxidační aktivitu v játrech a v krvi potkanů. K pokusu jsme použili 64 samců laboratorního potkana kmene Wistar albino ve věku čtyř až šesti týdnů. Pokus probíhal čtyři týdny. Pokusnou skupinu (n=32) potkanů jsme krmili pouze barevnou pšenicí Konini. Purpurová pšenice Konini (14,01 mg/g antokyanů). Kontrolní skupinu (n=32) jsme krmili klasickou pšenicí Bohemia smíchanou s lepkem pro doplnění obsahu dusíkatých látek jako u Konini (16%). Během pokusu jsme sledovali ve třídenních intervalech přírůstky a denně vážili spotřebu krmiva. Antioxidační aktivitu jsme měřili metodami DPPH, FR, FRAP a ABTS. Výsledky měření antioxidační aktivity v játrech vyšly neprůkazné u všech použitých metod. Pouze Výsledky FR a FRAP u krve vyšly průkazné. U kontroly FR mg/l 297,35+-23,94 a u Konini 215,57+-12,16. U FRAP mg/l kontrola 28,78+-1,35 a Konini 23,86+-1,28. Ostatní metody u krve vyšly neprůkazné stejně jako u jaterní tkáně. Zjistili jsme, že hmotnost jater potkanů krmených pšenicí Konini byla o 7 % nižší než u kontrolní skupiny potkanů. Výsledky jsme zpracovali ANOVOU statistickou metodou za použití Scheffeho testu.
|
|
|
Studie obsahu antioxidačních komponent u dealkoholizovaných vín
Hrnčirík, Miroslav
Práce byla zaměřena na studii antioxidačních složek obsažených ve vybraných dealkoholizovaných vínech. Pro experiment byly vybrány tři vzorky bílého, tři růžového a tři červeného vína, vždy o hodnotách alkoholu 0,1 %, 5 % a 12 % alkoholu. Pomocí vysoce-účinné kapalinové chromatografie byly identifikovány významné antioxidanty, konkrétně kyselina gallová, kyselina vanilová, kyselina syringová, kyselina kaftarová, kyselina kávová, kyselina p-kumarová, kyselina fertarová, kyselina ferulová, katechin, epicatechin, cis-resveratrol, rutin, quercitrin, quercetin a tyrosol. Spektrofotometrie bylo použito i k stanovení antioxidační aktivity, obsahu celkových polyfenolů, flavonoidů a kyseliny hydroxyskořicové. Z výsledků této studie lze konstatovat, že obsah antioxidačních komponent v dealkoholických vínech a v "běžných" vínech byl řádově v podobných hodnotách. Klíčová slova: dealkoholizované víno, polyfenolické sloučeniny, antioxidační aktivita, HPCL
|
|
|
Inovované nápoje z hroznových moštů
Slaninová, Lucie
Diplomová práce byla vypracována v letech 2013/2015 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Diplomová práce pojednává o látkovém složení hroznových moštů s důrazem na fenolické složky a o metodách stanovení antioxidační aktivity, o technologii výroby ovocných šťáv a právních požadavcích na jejich kvalitu. V praktické časti, byly navrhnuty varianty hroznových moštů s přídavkem smrkové štěpky nebo jejich extraktů a stanoveny senzorické parametry, veškeré polyfenoly a antioxidační aktivita.
|
|
| |
|
|
Šípek – zdroj přírodních látek
Motúzová, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání antimikrobiální aktivity extraktů různých druhů šípkových čajů. Dále byla stanovována koncentrace biologicky aktivních látek, polyfenolů a flavonoidů, a celková antioxidační aktivita těchto čajů. V teoretické části byly shrnuty základní informace o růži šípkové, rozdělení čajů, přehled biologicky aktivních látek a základní metody extrakce. Praktická část byla věnována stanovení antioxidační aktivity, obsahu polyfenolů a flavonoidů extraktů čajů a dále stanovení antimikrobiální aktivity daných extraktů na bakteriální kmeny Serratia marcescens a Micrococcus luteus. Z výsledků práce vyplývá, že vodné extrakty vykazují jistou mikrobiální aktivitu. Zároveň zvolené extrakty obsahují velké množství polyfenolických a flavonoidních látek.
|
|
|
Studium směsných přírodních antimikrobiálních preparátů a možnosti jejich stabilizace
Vejrostová, Petra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci předložené diplomové práce byla zpracována rešerše zaměřená na přírodní antimikrobiální látky. V experimentální části práce bylo cílem testování antimikrobiální aktivity přírodních preparátů ve volné a enkapsulované formě, příprava částic a sledování jejich dlouhodobé stability. Jako rostlinné antimikrobiální látky byly v práci používány různé extrakty čajů (vodné, etanolové a DMSO) a vodné extrakty bylin. S použitím vodných extraktů čajů byly za použití ultrazvuku připraveny lipozomy a chitosanové částice. Pro všechny částice byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Poté byla v rámci dvou měsíců u částic sledována dlouhodobá stabilita. Pro stanovení enkapsulační účinnosti i dlouhodobé stability bylo využito spektrofotometrické metody stanovení celkových polyfenolů. Po stanovení velikosti a stability částic byla využita metoda DLS. Antioxidační aktivita byla v celé práci sledována za použití spektrofotometrické metody využívající ABTS•+. Pro testování antimikrobiální aktivity různých typů extraktů čajů a bylin, jejich směsí a kombinací s lysozymem a antibiotiky byly využity bujónové diluční metody za použití grampozitivních i gramnegativních bakteriálních kmenů. U připravených částic byla sledována také jejich antimikrobiální aktivita, která byla značná především u chitosanových částic. Vhodné kombinace přírodních látek ať už s antimikrobiálním či antioxidačním účinkem ve volné nebo enkapsulované formě mohou být s výhodou využity pro aplikace např. v kosmetickém průmyslu, potravinářství či v lékařství.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek ve vybraných přírodních rostlinných extraktech
Kováčová, Ivana ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium účinnosti aktivních látek přírodních extraktů ostropestřce mariánského a kurkumovníku dlouhého. Popisuje využití moderních metod analýzy a identifikace aktivních látek v rostlinách ostropestřce a kurkumy. V experimentální části práce, které předcházela literární rešerše zaměřená na biologické účinky aktivních látek ve vybraných přírodních extraktech, byly extrakty charakterizovány pomocí skupinových charakteristik (stanovení celkových polyfenolů a celkových flavonoidů, stanovení antioxidační aktivity, stanovení obsahu vitaminu C a tokoferolu). Další část se zaměřuje na studium enkapsulace přírodních aktivních látek do organických částic tzv. liposomů. Jako aktivní látky byly enkapsulovány silymarin a kurkumin. Představa rostliny s jedinou účinnou látkou je zpravidla mylná. Rostliny obvykle obsahují stovky složek, které na daném účinku spolupracují. Pro většinu bylinářů je proto účinnou složkou rostlina jako taková. U některých rostlin je však známá konkrétní účinná fytochemická látka. Příkladem je právě ostropestřec, kurkumin, či ginkgo. V těchto případech je účinná látka nepoměrně účinnější než samotná rostlina. Enkapsulační účinnost aktivních látek silymarinu a kurkuminu byla stanovena pomocí HPLC/PDA. V rámci práce bylo sledováno chování částic během inkubace v prostředí modelových trávicích šťáv a také stabilita při uchování částic v modelových potravinách.
|
|
|
Sledování antioxidačních ukazatelů u dětí se zhoubnými nádory
Hořavová, Lenka ; Masařík, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Nádorová onemocnění patří mezi nejzávažnější zdravotní problémy dnešní doby. Hledání nových indikátorů pro rozpoznání počátku onemocnění je klíčovou úlohou dnešního výzkumu. Je známo, že oxidační stres souvisí s nerovnováhou mezi koncentrací prooxidantů a antioxidačních mechanismů. Navíc se ukazuje, že tyto změny jsou velmi významné u patofyziologii kriticky nemocných pacientů. Přímé měření reaktivních kyslíkových radikálů nebo markerů oxidačního stresu je v klinické medicíně stále obtížné. Hladina oxidativního stresu je sledována jako změna antioxidační aktivity nebo alternativně jako antioxidační status. Práce bude zaměřena na spektrofotometrické stanovení antioxidační aktivity a markerů signalizujících poškození organismu. K získání experimentálních dat bude využíváno automatizovaného fotometrického analyzátoru. Data budou statisticky zpracována.
|
|
|
Sledování stresových markerů u rostlin vystavených působení těžkých kovů
Rucký, Jakub ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
V našem experimentu jsme se zabývali vlivem Cd2+ na explantátovou kulturu slunečnice roční kultivaru Aloha. Explantátová kultura byla vystavena koncentracích 0, 5, 10, 50, 100 a 500µM po dobu 7 dnů a byly u ní sledovány změny v antioxidační aktivitě. Ke sledování antioxidační aktivity byly použity metody ABTS, FRAP, Free Radical a DPPH. bychom mohli získané výsledky porovnat, byla naměřená data vyhodnocena pomocí programu STATISTICA. Cílem statistického vyhodnocení dat je určit koncentraci, při které jsou rostliny schopny ještě odolávat jejím negativním vlivům bez smrtelných následků.
|
|
|
Moderní postupy hodnocení kvalitativních parametrů potravin
Tobolková, Blanka ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Rapta, Peter (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Polovka, Martin (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá studiem antioxidačních a radikál-zhášejících vlastností a dalších charakteristik vybraných ekologických a konvenčních potravin (vína, špaldové mouky), jako možných markerů vhodných pro jejich jednoznačnou diferenciaci. Část práce je věnována studiu stability vybraných ovocných šťáv v průběhu skladování v závislosti na různých technologických postupech. V obou případech byla ke studiu stability a antioxidačních vlastností prioritně využita kombinace metod EPR a UV/VIS spektroskopie. Kde to bylo účelné, byla využita také AAS, HPLC a elektroforéza. Statistické metody, zejména metody vícerozměrné statistiky byly aplikovány s cílem komplexně zpracovat všechna experimentální data, a také posoudit vliv produkčních a technologicko-zpracovatelských operací na antioxidační status potravin. Kvalitativní analýza slovenských a zahraničních biovín a konvenčních vín prokázala, že antioxidační vlastnosti vín jsou ovlivňovány způsobem produkce, ale i ročníkem a odrůdou. Jako nejvhodnější markery využitelné na diferenciaci slovenských vín lze na základě statistické analýzy označit parametry AAE, kTEMPOL a %RS. Úspěšnost diferenciace biovín a konvenčních vín dosáhla v případě bílých vín 100%, u červených pak 95.2%. S vysokou úspěšností byla také provedena diferenciace slovenských vín od vín zahraniční produkce. Sledované parametry špaldových mouk jsou různou měrou ovlivňovány rokem produkce, ale i původem, odrůdou, produkčním systémem a způsobem ošetření pšenice špaldy, i když tento vliv se na základě získaných údajů jeví jako málo významný. Rovněž bylo prokázáno, že druh extrakčního činidla výrazně ovlivňuje složení extraktů, včetně koncentrace polyfenolů a flavonoidů (tzv. funkčních složek). Jako nejúčinnější extrahovalo lze označit směs 50% etanol/voda. I když výsledky jednotlivých spektroskopických analýz odhalily značnou variabilitu a často nejednoznačné rozdíly mezi jednotlivými vzorky vín, resp. mouk, zjištěné rozdíly jsou dostačující pro jejich úspěšnou diferenciaci podle zvolených kritérií. Součástí práce bylo i studium vlivu změn ve výrobních postupech (aplikace dusíkové atmosféry ve vybraných částech výrobního procesu v kombinaci s využitím uzávěrů na bázi zhášečů kyslíku) na antioxidační a radikál-zhášející vlastnosti 100% ananasových šťáv s kousky ananasu a 100% pomerančových šťáv s dužinou. Výsledky prokázaly, že antioxidační aktivita šťáv se výrazně mění v závislosti na podmínkách skladování (teplota, doba skladování, světelný režim), ale je ovlivněna i regionálním původem, odrůdou nebo kvalitou použitého ovoce. Z dosažených výsledků vyplývá, že ani aplikace dusíkové atmosféry v kombinaci s aktivními obalovými materiály nemusí být schopná oxidační změny probíhající ve šťávách eliminovat, avšak u takto vyrobených šťáv lze lépe predikovat změny antioxidačních vlastností v průběhu skladování. Na základě výsledků práce lze konstatovat, že metodu EPR spektroskopie lze využít na rozlišování potravin podle způsobu produkce buď samostatně, nebo v kombinaci s UV/VIS spektroskopií s využitím metod multivariační statistiky. Kombinace těchto metod může být také použita na posouzení stability ovocných šťáv, jako účelné se ukazuje komplexní hodnocení vlastností studovaných vzorků také jinými analytickými metodami.
|
host ::
RSS.