|
|
Harm reduction jako pilíř protidrogové politiky České republiky
PRŮDKOVÁ, Táňa
Práce se zabývá českou protidrogovou politikou se zvláštním důrazem na harm reduction, protože je to i v dnešní době kontroverzní téma. Zdůrazňuje přínos služeb harm reduction pro uživatele drog i pro společnost jako takovou, ale nezamlčuje ani argumenty odpůrců. Teoretická část stručně definuje protidrogovou politiku a její pilíře. Pojem harm reduction, cíle a metody tohoto přístupu jsou popsány podrobněji. Jsou zde vymezeny složky harm reduction a poskytovatelé těchto služeb. Závěr teoretické části práce se zabývá možností poskytování služeb harm reduction osobám ve výkonu trestu odnětí svobody. Praktická část práce je exkurzí do kontaktního centra Drug Azyl v Brně, jehož personál poskytuje služby harm reduction a má s nimi tedy bohaté zkušenosti. Pro ilustraci jsou zde uvedeny příklady informací předávaných klientům v rámci minimalizace škod. Praktická část je zakončena reflexí zdejších pracovníků a reflexí autora práce.
|
|
|
Protidrogová politika USA v Kolumbii: Konsolidace La Macareny jako poučení z Plánu Kolumbie?
Koutenská, Kristýna ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Spojené státy oficiálně vyhlásily válku proti drogám na počátku sedmdesátých let 20. století s cílem zabránit přílivu zakázaných narkotik do země. Washington zpřísnil jak domácí, tak především zahraniční protidrogovou politiku a zahájil rozsáhlou kampaň v zemích Latinské Ameriky, odkud do USA proudilo nejvíce drog. Chemické postřiky ilegálních plodin a narušení pašeráckých cest v Mexiku, Peru a Bolívii měly za následek přesunutí pěstování marihuany, máku a zejména koky do Kolumbie, poblíž laboratoří na výrobu drog. Bogota se tak dostala do centra pozornosti USA. Tato bakalářská práce se zabývá protidrogovými strategiemi využívanými Spojenými státy k omezení obchodu s drogami a poukazuje na jejich nedostatky, které pak mají vliv na úspěšnost konkrétních plánů, v tomto případě Plánu Kolumbie a Plánu pro konsolidaci La Macareny (PCIM). V roce 2000 Washington schválil ambiciózní Plán Kolumbie, který měl mimo jiné snížit v průběhu šesti let produkci kokainu v Kolumbii. Výrazně však upřednostňoval vojenské programy a represivní postupy. Masivní chemické postřiky polí s ilegálními plodinami tak vedly k vysídlení velké části populace a v konečné fázi dokonce k nárůstu pěstování koky a produkce kokainu. Tuto situaci se měl pokusit napravit Národní plán konsolidace kolumbijského teritoria se svým pilotním...
|
|
|
Drug policy in the ex-Soviet states after the introduction of new policies in the West
Sharibzhanov, Ilyas ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Již od rozpádu Sovětského svazu se do bývalých sovětských států dostaly nelegální drogy pro místní prodej a spotřebu, stejně jako i pro další tranzit do západoevropských států. Ačkoli bývalé sovětské státy tvrdí, že se věnují globálnímu boji proti drogám, jejich údajné spojení s kriminálním podsvětím, a slabé a nedostatečně rozvinuté státní instituce vyvolávají pochybnosti o upřímnosti a schopnosti jejich úsilí. V této diplomové práci je analyzován vliv nelegálních drog a hloubka souvislostí mezi státem a zločinem v regionu bývalého Sovětského svazu, a také pokrývá vztah mezi kriminalitou a terorem, což je klíčové pro pochopení vztahu zločinu a teroru pro vzájemný zisk. Výsledky studie ukázaly, že státy bývalého Sovětského svazu prokázaly různé stupně spojení s kriminálním světem, což představuje mezinárodní bezpečnostní riziko kvůli zapletení kriminálního podsvětí s tajným obchodem s drogami v souvislosti s teroristickými skupinami.
|
|
|
Drug policy in the ex-Soviet states after the introduction of new policies in the West
Sharibzhanov, Ilyas ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Již od rozpádu Sovětského svazu se do bývalých sovětských států dostaly nelegální drogy pro místní prodej a spotřebu, stejně jako i pro další tranzit do západoevropských států. Ačkoli bývalé sovětské státy tvrdí, že se věnují globálnímu boji proti drogám, jejich údajné spojení s kriminálním podsvětím, a slabé a nedostatečně rozvinuté státní instituce vyvolávají pochybnosti o upřímnosti a schopnosti jejich úsilí. V této diplomové práci je analyzován vliv nelegálních drog a hloubka souvislostí mezi státem a zločinem v regionu bývalého Sovětského svazu, a také pokrývá vztah mezi kriminalitou a terorem, což je klíčové pro pochopení vztahu zločinu a teroru pro vzájemný zisk. Výsledky studie ukázaly, že státy bývalého Sovětského svazu prokázaly různé stupně spojení s kriminálním světem, což představuje mezinárodní bezpečnostní riziko kvůli zapletení kriminálního podsvětí s tajným obchodem s drogami v souvislosti s teroristickými skupinami.
|
|
|
Protidrogová politika USA v Kolumbii: Konsolidace La Macareny jako poučení z Plánu Kolumbie?
Koutenská, Kristýna ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Spojené státy oficiálně vyhlásily válku proti drogám na počátku sedmdesátých let 20. století s cílem zabránit přílivu zakázaných narkotik do země. Washington zpřísnil jak domácí, tak především zahraniční protidrogovou politiku a zahájil rozsáhlou kampaň v zemích Latinské Ameriky, odkud do USA proudilo nejvíce drog. Chemické postřiky ilegálních plodin a narušení pašeráckých cest v Mexiku, Peru a Bolívii měly za následek přesunutí pěstování marihuany, máku a zejména koky do Kolumbie, poblíž laboratoří na výrobu drog. Bogota se tak dostala do centra pozornosti USA. Tato bakalářská práce se zabývá protidrogovými strategiemi využívanými Spojenými státy k omezení obchodu s drogami a poukazuje na jejich nedostatky, které pak mají vliv na úspěšnost konkrétních plánů, v tomto případě Plánu Kolumbie a Plánu pro konsolidaci La Macareny (PCIM). V roce 2000 Washington schválil ambiciózní Plán Kolumbie, který měl mimo jiné snížit v průběhu šesti let produkci kokainu v Kolumbii. Výrazně však upřednostňoval vojenské programy a represivní postupy. Masivní chemické postřiky polí s ilegálními plodinami tak vedly k vysídlení velké části populace a v konečné fázi dokonce k nárůstu pěstování koky a produkce kokainu. Tuto situaci se měl pokusit napravit Národní plán konsolidace kolumbijského teritoria se svým pilotním...
|
|
|
Role USA v eskalaci války proti drogám v Mexiku za prezidenta Felipe Calderóna
Hrušková, Daniela ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Čapinská, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Role USA v eskalaci války proti drogám v Mexiku za prezidenta Felipe Calderóna se zabývá vlivem USA na eskalaci boje proti obchodu s ilegálními drogami v Mexiku. Práce popisuje historii a vývoj války proti drogám od jejích počátků, tento širší historický kontext je klíčový pro interpretaci zintenzivnění protidrogových opatření přijatých v Mexiku po roce 2006. Dále práce prezentuje eskalaci boje a jeho dopady mezi léty 2006 a 2012 za mexického prezidenta Felipe Calderóna a analyzuje jím deklarované důvody pro vyhlášení války proti drogám. Následně práce analyzuje vliv USA na rozhodnutí Mexika válku proti drogám eskalovat a představuje podporu mexické války proti drogám ze strany USA. Práce shrnuje vývoj války proti drogám a analyzuje vliv USA na formování mexické protidrogové strategie po roce 2006 v rámci širšího historického kontextu a asymetrického vztahu USA a Mexika.
|
|
|
Nezamýšlené důsledky prohibice drog: Jak vzniká drogová závislost?
Džmuráň, Daniel ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Mikolášek, Jakub (oponent)
Problematika drog představuje v současnosti fenomén, jež poutá pozornost napříč odbornou i laickou veřejností. Názory na jejich prohibici se však značně liší. Na jedné straně stojí prohibicionisté, zdůrazňující nutnost státu proti drogám bojovat. Proti nim stojí skupina kritiků, kteří poukazují na neopodstatněnost takových zásahů do volného trhu a individuální svobody a na existenci závažných nezamýšlených důsledků, jež prohibice přináší. Autor tohoto textu věnuje právě konceptu nezamýšlených důsledků speciální pozornost. Nejprve jsou důsledky tematicky rozřazeny do několika kategorií, načež jsou jeden po druhém blíže popsány. Vzniká tak komplexní přehled existujícího výzkumu, jenž se studiem nezamýšlených důsledků prohibice drog zabývá. Hlavním cílem této práce je pak provedení vlastního empirického výzkumu, jehož výsledek na jeden z negativních důsledků prohibice ukazuje. Tím se autor snaží přispět do dialogu o prohibici narkotik. Oním důsledkem, jehož přítomnost výzkum odhaluje, je způsob, jakým existence ilegálního černého trhu, jakožto přímého důsledku prohibice, zvyšuje dostupnost drog pro mladistvé. Data, získaná dotazníkovým šetřením na vzorku populace uživatelů drog na území Prahy, naznačují, že k tomuto efektu skutečně dochází. Vyplývá z nich totiž, že vstup mladistvých uživatelů na černý...
|
host ::
RSS.