|
|
Hypokoristické podoby jmen žáků v Trhových Svinech
MOJHOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá antroponomastickým tématem, a to rodnými (křestními) jmény a jejich hypokoristickými obměnami v různě emočně citově zabarvených komunikačních situacích. Představena je onomastika jako vědní disciplína, termín antroponymum, rodné jméno a hypokoristikum. V praktické části práce jsou zachycena rodná jména a jejich hypokoristická matérie ve vybrané lokalitě, přičemž získaný materiál je následně analyzován jak z hlediska etymologického (určení původu a významu rodných jmen), tak i slovotvorného (zaznamenání tendencí ve způsobu tvoření hypokoristik).
|
|
|
Motivace volby jména dětí cizinců a dětí z národnostně smíšených rodin žijících v českém prostředí
Manderlová, Eva ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá motivací volby jména dětí cizinců a dětí z národnostně smíšených rodin žijících v českém prostředí. Je rozdělena na dvě části - část teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje pojmy křestní/ rodné jméno, onomastika, antroponyma a vlastní jména, dále popisuje vývoj rodných jmen, jejich rozdělení podle původu, jednotlivé motivace volby jména a pravidla zápisu jednotlivých jmen do matriky. Praktická část je založena na výsledcích dotazníkového šetření. Výsledky jsou vyhodnocovány z několika různých úhlů pohledu. Tím hlavním je vyhodnocování z hlediska rozdělení respondentů podle jednotlivých kontinentů, dále jsou srovnávány výsledky "evropské" s výsledky "mimoevropskými", je také zohledněna délka pobytu rodičů v České republice, možnost existence národnostně smíšených rodičovských dvojic a s tím spojená motivace volby dvou rodných jmen. Výsledky šetření jsou procentuálně vyjádřeny a přehledně zobrazeny také v jednotlivých tabulkách, které jsou součástí práce.
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
|
|
Úvod do literární onomastiky
Dvořáková, Žaneta ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; Šrámek, Rudolf (oponent) ; Krško, Jaromír (oponent)
Úvod do literární onomastiky Abstrakt Žaneta Dvořáková Česká onomastika je tradičně na velice vysoké úrovni, má kvalitní teoretickou i metodologickou základnu a je uznávána ve světě. Literární onomastice coby jedné z jejích oblastí však u nás, na rozdíl od mnoha jiných zemí, stále není věnována příliš velká pozornost. R. Šrámek - podobně jako v zahraničí např. K. Gutschmidt nebo W. F. H. Nicolaisen - poukazuje na její terminologickou a metodologickou rozkolísanost, nedostatečnou teoretickou propracovanost a na problém vymezení rozsahu jejího zkoumání. Právě na toto volání chtěla tato disertační práce odpovědět. Úvod do literární onomastiky si klade za cíl komplexní představení dosavadních teoretických a metodologických přístupů k literárním vlastním jménům a především rozšíření poznatků o literárních antroponymech. Výzkum se opírá o metodologicko-teoretické poznatky, k nimž domácí i zahraniční literární onomastika ve svém vývoji dospěla, zároveň vychází z nejnovějších poznatků obecné onomastické teorie. Teorie je založena na důkladné analýze literárních děl českých i světových z 19. a převážně 20. století. Excerpovaná díla záměrně reprezentují širokou škálu literárních žánrů, což umožňuje sledovat některé jevy v širším rámci a vysledovat i některé paralely, které by nám při žánrovém omezení zůstaly skryty....
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
|
|
Functioning of proper names in phraseological unit
Naydenova, Natalia ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
(česky): Tématem diplomové práce je "Fungování vlastních jmen ve frazeologických jednotkách." V práci byly prozkoumány frazeologické jednotky s vlastními jmény (tj. antroponimy) ze slovníku "Ruská frazeologie: historický a etymologický slovník", ed. V.M. Mokienko. Předmětem této studie je určit vlastnosti fungování vlastních jmen ve frazeologických jednotkách, vysvětlit a ukázat posun funkce vlastních jmen a identifikovat úlohu vlastních jmen. Během práce byly provedeny následující úkoly: 1) určit a klasifikovat frazeologické jednotky s antroponimy podle důvodu jejich výskytu; 2) vysvětlit pomocí psycholingvistických experimentů, jak (jakým způsobem) vlastní jméno ztrácí svou primární funkci nominativní a získává funkci hodnotící; 3) zkontrolovat získání hodnotící funkce antroponimy na materiálech ruského národního korpusu. V tomto studiu bylo analyzováno kolem 80 frazeologických jednotek s antroponimy. Byly odhaleny změny v rozsahu a obsahu pojmu vlastních jmen ve frazeologických jednotkách. V závěrečné kapitole byly učiněny závěry týkajíci se toho, jak vlastní jména ve frazeologické jednotce získávjí vlastnosti, které lze použít pro neomezený počet denotatu.
|
|
|
Motivace volby jména dětí cizinců a dětí z národnostně smíšených rodin žijících v českém prostředí
Manderlová, Eva ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá motivací volby jména dětí cizinců a dětí z národnostně smíšených rodin žijících v českém prostředí. Je rozdělena na dvě části - část teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje pojmy křestní/ rodné jméno, onomastika, antroponyma a vlastní jména, dále popisuje vývoj rodných jmen, jejich rozdělení podle původu, jednotlivé motivace volby jména a pravidla zápisu jednotlivých jmen do matriky. Praktická část je založena na výsledcích dotazníkového šetření. Výsledky jsou vyhodnocovány z několika různých úhlů pohledu. Tím hlavním je vyhodnocování z hlediska rozdělení respondentů podle jednotlivých kontinentů, dále jsou srovnávány výsledky "evropské" s výsledky "mimoevropskými", je také zohledněna délka pobytu rodičů v České republice, možnost existence národnostně smíšených rodičovských dvojic a s tím spojená motivace volby dvou rodných jmen. Výsledky šetření jsou procentuálně vyjádřeny a přehledně zobrazeny také v jednotlivých tabulkách, které jsou součástí práce.
|
|
|
Vlastní jména a Český jazykový atlas
Hlubinková, Zuzana
První část příspěvku přináší přehled otázek zaměřených na vlastní jména a publikovaných ve 2., 4. a 5. díle Českého jazykového atlasu. Ve druhé části je zpracován zbytek propriálního materálu v dotazníku pro výzkum českých nářečí.
|
|
| |
host ::
RSS.