|
|
Breathing hard at the pastures
Davidová, Iva ; Kadlčák, Šimon (oponent) ; Lungová, Barbora (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce vychází z posthumanistického přístupu k (ne)volné přírodě a současně jej svým způsobem analyzuje na příkladech vizuálního lidského zobrazovaní fauny a flóry a na otázce „přirozenosti”. Zkoumám současnou estetiku zobrazovaní „přírody” na jedné straně ve vizuálním umění a na straně druhé v prostoru sociálních sítí, protože je považuji za propojené sféry. V obou dnes lze pozorovat tendenci k vymezování se vůči romantizaci volné přírody a škodlivosti, kterou tato romantizace způsobuje. Z obou zdrojů následně pramení vizuální jazyk, který si sama osvojuji v kontextu zpracování bakalářské práce. Kromě zřetelné návaznosti na svá předešlá díla, v kterých již rozvíjím tématiku rostlin, zejména travin, různě zasazených do krajin bez lidí, využívám v bakalářské práci navíc jazyk existenciálních memů manifestně se vyhýbajících romantizaci přírody a její antropomorfizaci. Multimediální přístup by měl dle mé představy rezonovat s neexistencí hranic mezi romantizací a neromantizací toho, čemu říkáme příroda. Prostřednictvím kombinace medií zkoumám, jak se moje vlastní vymezení vůči romantizaci přírody dále projevuje a pozoruji, že odpor vůči romantizaci nakonec plodí novou romantizaci, a že jako lidi máme tendenci k nekonečné estetizaci všeho nelidského. Esejisticko-poetizující text, který považuji za další vyjadřovací prostředek, mi slouží právě k dořečení některých rovin této komplexní problematiky, například důležité reflexivní vrstvy. Svými díly kladu otázky, jak se tyto mechanismy uplatňují v umění, co konkrétní estetické vzorce nebo trendy dělají a jaký estetický prožitek umožňují. Lze být současně romantická i naléhavě angažovaná tváří tvář apokalypse?
|
|
|
Typy personifikace značky na českém trhu
Nierostková, Klára ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá typy personifikace značky na českém trhu. Cílem práce je popsat na základě odborné literatury různé modely personifikace a jejich rozdělení na základě struktury AMOP. Práce slouží k souhrnu základních informací na toto téma a jejich porovnání se skutečnými reklamami, které jsme mohli, nebo stále můžeme vidět na českém trhu. Tento souhrn byl vytvořen za účelem spojení různých teorií obsažených v odborné literatuře, jelikož tomuto tématu, i přes své velké uplatnění v praxi, není věnována přílišná pozornost a věcný souhrn těchto informaci v podstatě neexistuje. Poznatky obsažené v teoretické části jsou reflektovány v praktické části, jelikož část otázek pro nestrukturované rozhovory s odborníky z praxe byly vytvořeny tak, aby respondenti reagovali na obsah teoretické části svými poznatky a názory, které si vytvořili za roky praxe a využívání personifikace značky. Odpovědi odborníků jsou porovnány, aby bylo možné vidět shody i neshody v jejich názorech.
|
|
|
"Táhneme káru kapitalismu dál a dál": Etnografie tovární výroby
Virtová, Tereza ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce prezentuje hlavní výsledky pětiměsíčního etnografického výzkumu v jedné globální továrně v Česku. Diplomová práce se věnuje třem tématům. Vzhledem k řadě etických dilemat, které výzkum od začátku doprovázely, je prvním samostatným tématem práce etika v antropologii, v rámci které jsou zkoumány nástroje institucionalizace profesionální etiky a tzv. "etika v praxi". Jako strategie vyrovnávání se s etickými dilematy ve výzkumu se v práci usiluje o reflexivní přístup, který Guillemin a Gillam (2004) navrhují praktikovat nejen jako způsob důsledné metodologie výzkumu, ale také jako formu "morálně správné výzkumné práce". Druhým tématem je výrobní linka. Linka dává smysl, tedy produkuje, jen když se lidé a stroje propojí. Práce se proto v symetrické analýze zaměřuje na dynamiku aktérství posouvající hranice mezi lidmi a stroji a charakteristiky, kteří na sebe jedni od druhých berou. Poslední oblast se zabývá továrnou jakožto aktérem na trhu práce. Skrze analýzu ekonomických a organizačních faktorů i osudů a interpretací dělníků a vysvětlení krajských úředníků se závěrečná část snaží porozumět vnímání továrny jako stabilního a poměrně solidního zaměstnavatele. Klíčová slova: globální továrna, etika, automatizace, antropomorfizace, manuální práce, pracovní trh, symetrická analýza.
|
host ::
RSS.