Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv amyloidu beta na viabilitu vybraných neuropatogenů v kontextu infekční hypotézy vzniku Alzheimerovy nemoci
Vosála, Ondřej ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Alzheimerova nemoc je nejrozší en jší formou demence s miliony postižených lidí. Bylo dokázáno, že amyloid beta (A ) je hlavním p vodcem cytotoxických a neurodegenerativních jev , d vody zvýšené produkce tohoto peptidu však nejsou doposud spolehliv popsány. Infek ní hypotéza spojuje nadprodukci A s jeho fyziologickou funkci antimikrobiálního peptidu produkovaného v rámci vrozené imunitní odpov di. P edpokládá p erod akutní, fyziologické imunitní odpov di proti patogen m na patologický, chronický jev ni ící jak patogena, tak i vlastní nervovou tká . Experimenty v tomto oboru probíhaly však v tšinou pouze s viry i prokaryotickými patogeny. Cílem této práce bylo ov ení schopnosti eukaryotických parazit vyvolat v napadeném mozku nadprodukci A jakožto i schopnost tohoto antimikrobiálního peptidu patogena ni it. Proto byla v této práci vybrána v první ad psí škrkavka Toxocara canis. A koliv infekce myší kmene BALB/c prob hly úsp šn , ani po šestnácti týdnech nebyly nam eny markantn jší zm ny koncentrace A a ani larvy nalezené v mozcích nevykazovaly vážn jší zm ny viability. Kv li otestování schopnosti larev T. canis p ežít v prost edí s vyšší koncentrací A in vivo byly nakažovány i myši kmene APP/SEN, jež p irozen tento peptid produkují ve zvýšené mí e - bohužel doposud nebyl sesbírán dostatek dat, aby...
Příprava vzorku pro analýzy oligomerních forem amyloidu beta hmotnostní spektrometrií
Mrkvičková, Simona ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Alzheimerova choroba je nejrozšířenější chronické a progresivní neurodegenerativní onemocnění. Hlavní problém této choroby je poškození a snížení počtu nervových buněk. Tím dochází k úbytku mozkové hmoty a rozvíjí se poškození paměti. Onemocnění postihuje především lidi ve starším věku, u nichž bývá nejčastější příčinou demence. Celosvětově tímto onemocněním trpí zhruba 50 milionů lidí, přičemž jejich počet roste. Alzheimerova choroba tak představuje závažný problém veřejného zdraví. Patogeneze této choroby souvisí s produkcí a ukládáním peptidu amyloidu beta. Tento peptid má tendenci agregovat. Jeho nižší oligomerní formy jsou ve vodě rozpustné a působí toxicky na nervové buňky. Oligomery amyloidu beta tak představují možný cíl pro diagnostiku Alzheimerovy choroby. Oligomerní formy amyloidu beta mají nekovalentní charakter, což může negativně ovlivňovat jejich stabilitu při analýzách v modelových a biologických vzorcích. V této bakalářské práci byly hledány vhodné podmínky pro přípravu modelových vzorků amyloidu beta. Bylo pozorováno, jak se mění distribuce oligomerních forem působením rozpouštědel, solí a dalších aditiv. Byl také zkoumán vliv pH na inkubaci amyloidu beta v octanu amonném a ve vodě. Na závěr byla vyvinuta metoda pro analýzu amyloidu beta ve vzorcích mozkomíšního moku bez...
Využití separačních a hmotnostně-spektrometrických technik v diagnostice Alzheimerovy choroby
Lebertová, Lucie ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu kovalentně zesítěných oligomerních forem amyloidu beta a jejich analýzu pomocí SDS-PAGE a MALDI-TOF. Kovalentně zesítěné oligomerní formy Aβ(1-42) byly tvořeny pomocí chemické a enzymatické reakce. Prokřížení řetězců amyloidu beta vzniká přes aminokyselinový zbytek tyrosinu za vzniku kovalentní vazby, přičemž takovéto kovalentní zesítění vede ke stabilizaci oligomerní struktury, což umožňuje zlepšení analýzy oligomerů amyloidu beta. Vývoj metod pro detekci a kvantifikaci oligomerů amyloidu beta může být značným přínosem pro diagnostiku Alzheimerovy choroby, protože právě oligomerní formy amyloidu beta jsou nejvíce spojovány s patologií Alzheimerovy choroby. V teoretické části je popsána Alzheimerova choroba s uvedenými problémy v časné diagnostice a terapii. Dále jsou uvedeny základní informace o amyloidu beta a popsány analytické metody separace a detekce amyloidu beta používané ve výzkumu. Experimentální část se zabývá optimalizací analytických metod MALDI-TOF a SDS-PAGE. V metodě MALDI-TOF byly pro stanovení Aβ(1-42), jako vhodné matrice, vybrány matrice kyselina 2,5-dihydroxybenzoová a kyselina sinapová. Nejvhodnější metoda nanášení vzorku na MALDI desku pro analýzu Aβ(1-42) byla metoda vyschlé kapky. Optimalizací metody SDS-PAGE bylo zjištěno, že...
Influence of nanoparticles and polymers on the amyloid fibril formation
Holubová, Monika ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánek, Miroslav (oponent) ; Nardin, Corrine (oponent)
Disertační práce se zabývá testováním amyloidogenicity různých uhlíkových nanočástic a polymerů. První část dizertace je věnována teoretickému úvodu týkající se amyloidóz, což je skupina nemocí, při kterých dochází k ukládání proteinů v nerozpustné formě amyloidů. Mimo to se teoretická část také zabývá obecným přehledem nanomateriálů a jsou zde také popsány nejdůležitější metody. Vzhledem k tomu, že v práci bylo testováno více druhů materiálů, byla část věnována výsledkům a diskuzi rozdělena na dvě podkapitoly: 1) Uhlíkové nanočástice a formování amyloidních fibril, a 2) Polysacharidy, modifikace glykogenu a formování amyloidních fibril. První podkapitola se zabývá testováním čtyř druhů uhlíkových nanočástic (jednovrstvých uhlíkových nanotrubic (SWNT), fullerenů (C60), uhlíkových kvantových teček (CDs) a nanodiamantů (NDs)). Tyto materiály byly testovány na modelovém systému lysozymu z vaječného bílku (HEWL). Pomocí měření fluorescence a transmisní elektronovou mikroskopií (TEM) byly testované materiály srovnány od nejvíce amyloidogeních částic po nejméně amyloidogenní následujícím způsobem: NDs> control> C60> CDs> SWNT. Druhá podkapitola se věnuje vlivu vybraných polysacharidů (glykogen (GG), mannan (MAN), fytoglykogen (PG)) a modifikací GG. Tyto materiály byly testovány nejen na HEWL, ale i na...
Význam lipidového složení membrán pro rozvoj Alzheimerovy choroby
Novotná, Natálie ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Hanousková, Barbora (oponent)
Lipidy jsou základní složkou buněčných membrán a jejich homeostáza hraje významnou roli v rozvoji Alzheimerovy choroby. Agregace a neurotoxické působení amyloidu β, především Aβ42, na membránu neurálních buněk, se jeví jako stěžejní pro patologické změny mozkové tkáně vedoucí k její degeneraci a ztrátě kognitivních funkcí. Komplexním vztah mezi amyloidem β a lipidy potvrzuje také skutečnost, že membránové lipidy se nepodílí pouze na navázání peptidu na membránu, ale rovněž regulují sestřih amyloidového prekurzorového proteinu, tedy samotnou biosyntézu β amyloidu. Mezi nejvýznamnější vazebné partnery Aβ42 patří gangliosidy, zejména gangliosid GM1, ale také sfingomyelin a cholesterol. Naproti tomu glycerofosfolipidy ovlivňují především samotný proces tvorby proteinu.
Influence of nanoparticles and polymers on the amyloid fibril formation
Holubová, Monika ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánek, Miroslav (oponent) ; Nardin, Corrine (oponent)
Disertační práce se zabývá testováním amyloidogenicity různých uhlíkových nanočástic a polymerů. První část dizertace je věnována teoretickému úvodu týkající se amyloidóz, což je skupina nemocí, při kterých dochází k ukládání proteinů v nerozpustné formě amyloidů. Mimo to se teoretická část také zabývá obecným přehledem nanomateriálů a jsou zde také popsány nejdůležitější metody. Vzhledem k tomu, že v práci bylo testováno více druhů materiálů, byla část věnována výsledkům a diskuzi rozdělena na dvě podkapitoly: 1) Uhlíkové nanočástice a formování amyloidních fibril, a 2) Polysacharidy, modifikace glykogenu a formování amyloidních fibril. První podkapitola se zabývá testováním čtyř druhů uhlíkových nanočástic (jednovrstvých uhlíkových nanotrubic (SWNT), fullerenů (C60), uhlíkových kvantových teček (CDs) a nanodiamantů (NDs)). Tyto materiály byly testovány na modelovém systému lysozymu z vaječného bílku (HEWL). Pomocí měření fluorescence a transmisní elektronovou mikroskopií (TEM) byly testované materiály srovnány od nejvíce amyloidogeních částic po nejméně amyloidogenní následujícím způsobem: NDs> control> C60> CDs> SWNT. Druhá podkapitola se věnuje vlivu vybraných polysacharidů (glykogen (GG), mannan (MAN), fytoglykogen (PG)) a modifikací GG. Tyto materiály byly testovány nejen na HEWL, ale i na...
Geny a Alzheimerova choroba, možnosti diagnostiky
KOUDELKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je shrnout poznatky o Alzheimerově chorobě, která je nejčastější neurodegenerativní poruchou, její patofyziologii, epidemiologii, rizikových faktorech, možnostech léčby a genetice onemocnění. Dalším cílem bylo popsat diagnostické možnosti, které jsou důležité pro potvrzení diagnózy Alzheimerovy choroby a pro včasné zahájení léčby.
Cholinergní muskarinová transmise a Alzheimerova choroba
Janíčková, Helena ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Poškození cholinergního neurotransmiterového systému se pravidelně objevuje u zvířecích modelů Alzheimerovy choroby stejně tak jako v mozku pacientů s tímto onemocněním. Kromě toho některé výsledky ukazují, že aktivace jednotlivých podtypů mAChR specificky ovlivňuje štěpení APP, které může probíhat amyloidogenním či neamyloidogenním způsobem a určuje tak množství vytvořeného neurotoxického β-amyloidu. Ve své práci jsem studovala vliv akutního a dlouhodobého působení Aβ1-42 na mAChR, které tvoří významnou součást cholinergního systému. Z výsledků mé práce vyplývá, že Aβ1-42 dlouhodobě přítomný v kultivačním médiu s rostoucími buňkami exprimujícími jednotlivé podtypy mAChR negativně ovlivňuje vazebné i funkční vlastnosti některých lichých podtypů mAChR (především M1, méně M3). Podobné poškození funkce mAChR jsem zaznamenala také v mozkové kůře transgenních myší APPswe/PS1dE9, které jsou jedním z běžně používaných zvířecích modelů Alzheimerovy choroby. Postižení muskarinové transmise se u myšího modelu Alzheimerovy choroby objevuje během postupného zvyšování koncentrace rozpustného β-amyloidu (zejména fragmentu Aβ1-42), tj. dříve než typická patologie nebo behaviorální poruchy, a lze ho napodobit in vitro působením nízké koncentrace Aβ1-42. Tato pozorování podporují představu časného postižení...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.