Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Herectví v alternativním divadle
Dvořáková, Kateřina ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; HAVELKA, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje specifika herecké tvorby v inscenacích režisérky Kláry Hutečkové. Její autorka nejprve ukazuje, jakým způsobem se spolupráce během studií na DAMU vyvíjela, přičemž si všímá, že už v počátcích se často vymyká tradičnímu pojetí herectví jako tvorby postavy. Spolupráce vyvrcholila v roce 2016 vytvořením absolventské inscenace K majáku, do strany 73, ve které se uplatňují poznatky z dřívější práce. Stěžejní je tedy analýza této inscenace, která zkoumá způsob herecké práce a vede k definování hereckého projevu třemi typy: postava, mezi postavou a prostředníkem, prostředník. V závěru práce jsou tyto tři typy aplikovány na konkrétní příklady hereckého projevu v inscenaci.
Adaptace klasicistního textu alternativním způsobem
Auffray, Maëlane ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (vedoucí práce) ; TOMÁNEK, Karel František (oponent)
Tato práce pojednává o klasicistním francouzském divadelním textu, o divadle které je v Evropě považováno za alternativní, a o mojí snaze nabídnout alternativní zpracování francouzského klasicistního textu přeloženého do češtiny. Popisuje jakým způsobem se všechny tyto termíny ve mně odráží. Vrací se do historie a připomíná, že ještě před tím než byl text papírem, byl také tělem, že každou alternativu předchází konvence a tradice. Především však tato práce díky slovům rozplétá myšlenky, aby je posunula dál, stejně jako mne samotnou.
O loutkách a neloutkách
Stárková, Jana ; NEZNAL, Vít (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá pojem „loutka“ v současném divadle nepsychofyzického herectví. Vychází přitom předně z české divadelní teorie a pracuje hlavně s termíny jevištní postava, dramatická osoba a následně s pojmem integrovaný herecký komponent loutkového divadla. Pro tuto bakalářskou práci je zásadní dělení na figurativní a nefigurativní loutky podle definice prof. Jaroslava Etlíka. Výchozím podnětem ke vzniku této bakalářské práce byla účast na kolokviu při příležitosti přehlídky Přelet nad loutkářským hnízdem, článek z roku 1999 s názvem Hledání souvislostí: Co je to loutka? v časopise Loutkář a všeobecné nejasnosti kolem problematiky.
The poetics of Rudolf Sloboda in Astorka Korzo '90 Bratislava
Hladká, Tereza ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Šebová, Soňa (oponent)
Cieľom tejto práce je predstaviť prozaika Rudolfa Slobodu a jeho kľúčovú spoluprácu s divadlom Astorka Korzo '90 v Bratislave. Umelecký štýl tohto divadla je postavený na hrane medzi humorom a vážnosťou. Groteskné situácie plynú zo spontánneho herectva, ktoré je založené na podobnom princípe vyvažovania týchto protikladov. Táto práca sa zameriava na analýzu kreatívneho dialógu medzi autorom Rudolfom Slobodom a režisérom Jurajom Nvotom. Herečka Zita Furková požiadala Rudolfa Slobodu, aby hru Armagedon na Grbe napísal ako monodrámu priamo pre ňu, príchodom Juraja Nvotu vznikla dlhšia hra pre viac postáv. Furková stvárňuje hlavnú protagonistku Kláru, ktorá je postavená na autorových spomienkach na vlastnú matku. Práca je rozdelená do šiestich kapitol. Prvá kapitola sa zameriava na osobnosť Rudolfa Slobodu ako uznávaného prozaika a rodiaceho sa dramatika. Druhá kapitola sa zameriava na anti-hrdinstvo Slobodových prozaických, ale i dramatických protagonistov, a skúma koncept hrdinstva v dráme deväťdediatych rokov dvadsiateho storočia. Tretia kapitola sa zameriava na vznik samotného textu Armagedon na Grbe, a počiatok tvorivej spolupráce medzi dramatikom Slobodom, režisérom Nvotom a herečkou-iniciátorkou Zitou Furkovou. Štvrtá kapitola interpretujedramatický text hry, piata kapitola sa zameriava na samotnú...
Od činohry k taneční alternativě a zpět
Bílík, Aleš ; NEBESKÝ, Jan (vedoucí práce) ; KUDLÁČKOVÁ, Jana (oponent)
Cílem této práce je na základě praktických zkušeností studenta činoherního herectví vyzdvihnout nejdůležitější momenty na jeho cestě k divadlu. Snaží se zachytit přínos, který pro něj měla především setkání s improvizovaným a profesionálním pohybovým divadlem, a jak tyto zkušenosti posunuly jeho vnímání herecké tvorby, které bylo do té doby formováno přístupy vyučovanými na katedře činoherního divadla. Zaměřuje se také na otázku, do jaké míry projekty přispěly k jeho hereckému i osobnímu sebepoznání. Následující kapitoly se snaží postihnout, jakými prostředky lze dosáhnout na jevišti herecké svobody a jak v herectví nejlépe zhodnotit vlastní osobnost. Analyzují jak podmínky nutné k dosažení této tvůrčí svobody, tak i jevy, které vedou k opaku. Jako bazální platforma k sebepoznání je přitom vnímáno hercovo tělo. Protože práce vychází z osobních zkušeností a jedná se o studentovu zpětnou sebereflexi, je psána převážně v první osobě čísla jednotného.
Kreativní použití audiovizuálních nástrojů v současném českém alternativním divadle
Kalivoda, Jan ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (vedoucí práce) ; HORÁKOVÁ, Jana (oponent)
Nedílnou součástí současného divadelního umění je využívání moderních audiovizuálních technologií, zejména digitálních technologií a nových médií. Je zjevné, že nejprogresivněji se jejich využití rozvíjí v postdramatických divadelních formách jako je moderní tanec, performing art, pohybové, výtvarné a experimentální divadlo, pro které se v Čechách vžilo (poněkud nepřesné) souhrnné označení "Alternativní divadlo". První část bakalářské práce sleduje historický vývoj používání audiovizuálních technologií na českých divadelních scénách. Ukazuje, že až do padesátých let dvacátého století patřily české avantgardní divadelní experimenty ve zkoumaném oboru k celosvětově nejprogresivnějšímu proudu, a zároveň hledá příčiny toho, proč využívání technologií v současné české divadelní praxi ve velké míře pokulhává za světovými tendencemi. Druhá - stěžejní - část bakalářské práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat současné progresivní tendence v českém alternativním divadle. K podrobné analýze byla vybrána tvorba dvou divadelních skupin, které se využíváním technologií ve svých projektech kontinuálně zabývají. První skupinou je Antena Theatre Groupe vedená Petrem Krušelnickým, druhou potom skupina Handa Gote - Research and Development. Jedním z podstatných cílů práce je ovšem také poukázat na fakt, že kvalitní a technologicky objevná divadelní díla vznikají v současnosti téměř výhradně mimo "mainstreem", na okraji zájmu široké veřejnosti, médií i státních institucí na podporu kultury.
Zrození komedianta, aneb Divadelní činnost Vítězslava Marčíka v proměnách času.
HOŘÍNKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá hereckou, režisérskou a autorskou osobností Vítězslava Marčíka. Text vznikl na základě rešerší v regionálním i celostátním tisku a třídění do této doby neuspořádaného Marčíkova archivu. Důležitým zdrojem informací byly internetové stránky Teátru Víti Marčíka a rovněž osobní vzpomínky rodiny a spolupracovníků. Hlavní částí práce je pak přehledný, chronologický popis Marčíkovy kariéry ve 20 kapitolách, v nichž sledujeme, jak se během let proměňoval akční radius divadla a jak se vyvíjel repertoár a dramaturgie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.