|
|
Simulační úlohy v NS2 ověřující znalosti protokolů BGP a multicastu
Sobotka, David ; Komosný, Dan (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Síťové simulace mohou být přínosným nástrojem nejen v oblasti řešení problémů při nasazování nových standardů či doporučení, ale také především pomůckou k pochopení a ověření znalosti chování komunikačních protokolů. Cílem této práce je vytvoření názorných úloh v simulačním prostředí Network Simulator 2 (NS-2), které mají za úkol ověřit chování protokolu BGP a multicastu. Vytvořené úlohy se věnují především protokolu BGP, který je v oblasti směrování informací základním pilířem konglomerátu všech IP sítí, Internetu. První dvě úlohy vytvořené pro protokol BGP využívají implementace ns-BGP a zbývající jsou postavené na implementaci BGP++. Úlohy ověřují jednak funkci základních atributů protokolu, ovlivňující proces rozhodování při směrování informací (AS_PATH, MED, LOCAL_PREF, WEIGHT) a dále metody či parametry ovlivňující efektivitu procesu směrování a redukci nadměrného provozu v síti (BGP konfederace, filtrování, agregace, MRAI). Poslední úloha je věnována multicastu a to konkrétně typu DM (Dense Mode), který je skupinou tzv. hustého režimu. Úloha znázorňuje přihlašování/odhlašování do skupin a šíření zpráv typu GRAF a PRUNE v rámci konstantního datového toku
|
|
|
Protokol TTP pro správu hierarchických stromů zpětné vazby RTCP kanálu
Müller, Jakub ; Komosný, Dan (oponent) ; Burget, Radim (vedoucí práce)
Protokol TTP pro správu hierarchických stromu zpětné vazby RTCP kanálu představuje mechanizmu, který realizuje přenos velkého množství informací od uživatelů „úzkým“ zpětným kanálem. Velkým množství není míněno tisíce uživatelů, ale spíše až miliony, kterých můžou služby jako je IPTV dosáhnout. K tomuto účelu využívá metody sumarizace informace od části uživatelů v definovaných uzlech sítě a následný přenos zpráv a další případnou sumarizaci v nadřazených uzlech sestaveného hierarchického stromu zpětného kanálu. Obě metody umožňují především redukci množství dat, což se následně promítne do výrazného většího množství informace, které je zpětným kanálem přeneseno. Pro správnou funkčnost je třeba vždy zjistit aktuální pozici uživatele a podle ní vypočítat nejbližší sumarizační uzel, ke kterému bude svá data odesílat ke zpracování. Pro realizaci zpětného kanálu existuje hned několik možností, z kterých je představen především asynchronní způsob přenosu zpráv, sestavení a následná správa tohoto kanálu.
|
|
|
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
|
|
|
Odstraňování mikropolutantů při úpravě pitné vody
Hambálková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Průnik léčiv do povrchových a pitných vod je celosvětově nově řešeným problémem. Tato diplomová práce se zabývá odstraněním léčiv z vody pomocí koagulace, při níž jsou porovnávána koagulační činidla chitosan a síran železitý. Pro srovnání byla použita i adsorpce na práškové aktivní uhlí. Účinnost odstranění byla zjišťována pomocí UV-VIS spektrofotometru a HPLC.
|
|
|
Production and characterization of regenerated humic acids
Uhrová, Anna ; Daniela,, Šmejkalová (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
A fraction of South Moravian lignite mined in Mír Mikulčice, Lignit Ltd. was modified by two oxidizers (HNO3, H2O2) and two “amphiphilic-like” agents (acetic and citric acids, respectively). Alkali extraction was used to obtain both humic acids from non-treated lignite and so-called regenerated humic acids. Several methods were used for characterization of obtained samples. Based on the results of elemental analysis, the C/O and C/H ratios were calculated and completed by FTIR measurement; that provided the information on aromaticity/aliphaticity of the samples and degree of carbon oxidation. To assess the distribution of molecular dimensions of humic aggregates the High Performance Size Exclusion Chromatography was used. To elucidate the mechanisms of processes occurring in the surface layer of water solutions the surface tension measurement was carried out. Obtained data were fitted with Szyszkowski equation to get parameters characterizing the surfactant efficiency of humic acids and indicating the nature of humic molecules responsible for their surface activity. Finally, the Pearson correlation was used to search the interrelationships among results obtained by the above-mentioned techniques.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života
Petkovová, Ludmila ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Macek, Jan (oponent) ; Čadil, Jan (oponent)
Cílem této práce je analyzovat možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života. První otázkou je, zda jsou vůbec kompozitní indikátory vhodným nástrojem pro hodnocení této problematiky, a pokud ano, pak za jakých podmínek. Po nalezení odpovědi na tuto otázku je potřeba nalézt vhodné metody pro jednotlivé kroky konstrukce kompozitního indikátoru udržitelného rozvoje a kvality života a zhodnotit výhody a nevýhody plynoucí z jeho aplikace v této problematice. Srovnání jednotlivých metod jsem v práci provedla na základě příkladu jejich aplikace na vytvořený datový soubor, následným porovnáním výsledků a zhodnocením slabých a silných stránek uvažovaných metod ve vztahu k věcné stránce kompozitního ukazatele, kterou je v tomto případě udržitelný rozvoj, resp. kvalita života. Kompozitních indikátorů kvality života a udržitelného rozvoje vzniká velmi mnoho, potřeba tvorby dalších kompozitních indikátorů však svědčí o problematičnosti nalezení vhodného nástroje, který by byl obecně přijímán. Práce přináší v tomto ohledu závěry a doporučení, která by měla přispět k nalezení vhodné cesty v tvorbě kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života, a zároveň srovnává v praxi využívané metody s metodami vycházejícími z teorie. Tyto metody jsou pro tento typ úloh doporučovány v odborné literatuře, nejsou však aplikovány u nejznámějších kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života. Zásadními aspekty, které byly při srovnání sledovány, jsou průhlednost výpočtů a interpretovatelnost výsledků, robustnost kompozitního indikátoru, která je úzce spjatá s vlastnostmi dat, a míra kompenzace ukazatelů, kterou agregační mechanismy umožňují. V práci jsem došla k závěru velmi sporného využití kompozitních indikátorů pro hodnocení udržitelného rozvoje jako takového. Doporučuji hodnotit pouze kvalitu života, která může být pojímána jako součást udržitelného rozvoje a je lépe kvantitativně zachytitelná. Zároveň jsou samotné podmínky kvality života lépe porovnatelné než udržitelný rozvoj mezi různými jednotkami, například mezi regiony. Následné srovnání metod je tedy soustředěno pouze na oblast kvality života. Výsledky naznačují, že nelze určit jednotná doporučení pro volbu metod, při každé konstrukci je nutné zvážit výhody a nevýhody uvažovaných metod. Zároveň však vedou k zamyšlení nad relevantností závěrů plynoucích z hodnocení kvality života pomocí kompozitních indikátorů, především pomocí jednoho čísla.
|
|
|
Kompozitní indikátory: konstrukce, využití, interpretace
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Čadil, Jan (oponent) ; Hužvár, Miroslav (oponent)
Cílem disertační práce je poskytnout komplexní pohled na konstrukci, využití a interpretaci kompozitních indikátorů. V práci se zabývám metodami a technikami, které lze při tvorbě kompozitního indikátoru použít a které přispívají k transparentnímu řešení problému korelace mezi ukazateli a kompenzace hodnot ukazatelů. Právě transparentnost konstrukce kompozitního ukazatele je stěžejní podmínkou pro získání věrohodných výsledků a jejich správnou interpretaci. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce je orientována teoreticky. Na začátku se zabývám adekvačním problémem a kvantifikací pojmů pomocí statistických ukazatelů. Následuje úvod do problematiky kompozitních indikátorů. Postupně se zabývám metodami normalizace dat, metodami pro určení vah a metodami agregace. Tyto tři kroky v rámci konstrukce považuji za stěžejní, a tedy tvoří jádro předkládané práce. Cílem práce je prozkoumat metody, jež mohou být použity při konstrukci KI, a to zejména z hlediska jejich provázanosti, jelikož normalizace, stanovení vah a agregace nejsou nezávislé. Druhá část práce se skládá ze dvou komplexních příkladů, na nichž jsou dosažené teoretické poznatky aplikovány a empiricky ověřeny. Na souboru ukazatelů Evropa 2020 jsem prozkoumala robustnost kompozitního ukazatele v závislosti na zvolené kombinaci způsobu normalizace, agregace a váhového schématu. Zatímco v prvním příkladu se věnuji porovnání jednotlivých metod, druhý příklad je zaměřen úzce na jednu metodu při použití kompozitního indikátoru pro hodnocení kvality vysokých škol. Metoda, již navrhuji, reaguje na kritiku současných systémů porovnání vysokých škol a zohledňuje různá specifika jednotlivých škol i další exogenní charakteristiky. Hlavní přínos práce spočívá v přispění k diskuzi o zlepšení konstrukce a celkové kvality kompozitních indikátorů včetně jejich interpretace. Závěr přináší několik poznatků, jež mohou být využity při praktické konstrukci kompozitních indikátorů i při interpretaci výsledných hodnot. Práce může zároveň sloužit jako teoretický základ pro další rozvoj metodologie konstrukce kompozitních indikátorů.
|
|
|
Agregace jako antipredační strategie u pulců ropuchy obecné (\kur{Bufo bufo}).
BODNÁR, Tomáš
Larvy (pulci) mnoha druhů žab provozují četné behaviorální adaptace, ab se vyhnuli predátorovi. Snížení vlastní aktivity v přítomnosti predátora je oblíbenou strategií u pulců ropuchy obecné (Bufo bufo). V téti práci byla testována antipredační odpověď pulců druhu Bufo bufo vystavených olfaktorickým podnětům prozrazujícím jak predátorovu přítomnost, tak i blízkost vlastní pulčí agregace. Experiment prokázal, že pulci v blízkosti většího hejna vykazují jinači antipredační odpověď ve míře své aktivity nežli pulci v malé skupince.
|
|
|
Kompozitní indikátory životní úrovně
Pelikánová, Radka ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Kompozitní indikátory jsou v poslední době stále rozšířenějšími a používanějšími ukazateli. Co však stojí za jejich mohutným rozvojem? Dá se jejich výsledkům věřit? Jak lze s jejich pomocí změřit životní úroveň? Práce se zabývá těmito a dalšími otázkami spojenými s kompozitními indikátory. Její první část je věnována teoretickému popisu indikátorů a jejich konstrukci. Další část popisu vybraných indikátorů, které se snaží kvantifikovat právě životní úroveň. Třetí a zároveň poslední část bakalářské práce se zaměřuje na analýzu vybraných ukazatelů a jejich případnou korelaci s nejznámějším a doposud nejužívanějším ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, tedy s HDP.
|
host ::
RSS.