|
|
Systémové píky v elektromigračních systémech s komplexujícími činidly
Dvořák, Martin ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza (CZE) je široce používaná analytická metoda. Výhodou CZE je, že je velmi dobře popsána teoreticky a existuje několik simulačních programů, na jejichž základě je možno předvídat výsledky elektroforetické separace, případně detailně studovat děje, které elektroforetickou separaci doprovázejí. CZE ale není jen účinnou analytickou metodou, ale často se využívá i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako jsou komplexační konstanty a elektroforetické mobility komplexních sloučenin. Mezi metody nejčastěji používané k určení komplexačních parametrů patří metoda afinitní kapilární elektroforézy (ACE). Její alternativou je pak vakantní afinitní kapilární elektroforéza (VACE). Zatímco u metody ACE je konstanta stability stanovena na základě vyhodnocení závislosti efektivní pohyblivosti analytu na složení základního elektrolytu (BGE), v případě metody VACE jsou k tomuto účelu využity systémové píky. Cílem této práce bylo posoudit správnost využití systémových píků v rámci metody VACE ke stanovení konstanty stability a porovnat různé přístupy jak správně interpretovat zakoncentrovávání komplexačního činidla v oblastech píků, a to jak pro metodu VACE, tak pro komplementární metodu ACE. Pro studium byly vybrány dva typy systémů. V prvním systému byl jako komplexační činidlo...
|
|
|
Vliv interagující složky základního elektrolytu na elektroforetickou separaci
Müllerová, Ludmila ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Kašička, Václav (oponent) ; Petr, Jan (oponent)
Kapilární elektroforéza je široce používanou separační metodou analytické chemie. Pokud je do základního elektrolytu přidána interagující látka, selektor, lze tuto metodu využít i pro separace enantiomerů nebo látek s velmi podobnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. V analytické praxi se často využívají také směsi selektorů, jednak záměrně připravené pro dosažení lepší separace, jednak proto, že komerčně dodávané derivatizované selektory mohou být ve skutečnosti směsmi látek lišícími se stupněm derivatizace a polohou substituentů. Matematický popis elektromigrace analytu v systémech s více selektory může usnadnit hledání optimálních separačních podmínek a zároveň poskytuje užitečný vhled do mechanismu separace v těchto z aplikačního hlediska velmi významných systémech. V rámci této práce byl představen a experimentálně ověřen model elektromigrace analytu interagujícího se směsí dvou selektorů, který vychází z obecnějšího popisu systému s libovolným počtem selektorů. Tento model ukazuje, že směs, ve které se vzájemný poměr koncentrací selektorů nemění, lze pokládat za selektor jeden. V případě záměrné kombinace dvou selektorů lze pomocí tohoto popisu předpovědět, jak se budou separační schopnosti směsi měnit se změnou zastoupení obou selektorů, a zvolit nejvhodnější složení směsi i její celkovou...
|
|
|
Stanovení komplexačních konstant slabých elektrolytů metodou afinitní kapilární elektroforézy
Ansorge, Martin ; Šteflová, Jana (vedoucí práce) ; Ušelová, Kateřina (oponent)
Kapilární elektroforéza je nejenom vynikající separační technikou, ale je hojně používána i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako například komplexačních konstant analytu a vhodného komplexačního činidla. Nejpoužívanější elektroforetickou metodou k určování komplexačních konstant je afinitní kapilární elektroforéza. V rámci této práce byla afinitní kapilární elektroforéza využita k určení komplexačních konstant R a S enantiomeru flurbiprofenu, a to jak jejich neutrální, tak plně nabité formy s neutrálním β-cyklodextrinem. K tomuto účelu byla použita klasická metoda již zavedená v literatuře, kdy jsou komplexační konstanty stanovovány při dvou pH, kde je analyt plně a částečně disociovaný. Současně byly komplexační konstanty stanoveny pomocí nově zavedené metody založené na multidimensionální nelineární regresi, kdy jsou do vyhodnocení zahrnuta data získaná při různých pH a koncentracích β-cyklodextrinu. Výsledky prokázaly, že klasická metoda může být velmi zavádějící, zejména pokud je pro určení komplexačních konstant neutrální formy analytu vybráno nevhodné pH. Metoda multidimensionální regrese má ale výrazně větší chybu stanovení. Během vyhodnocení byla uvážena i korekce na viskozitu. Výsledné hodnoty komplexačních konstant pro nabitou a nenabitou R formu analytu jsou 4 400 a 11...
|
|
| |
|
|
Application of advanced models of electromigration by means of computer software
Malý, Michal ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jan (oponent) ; Thormann, Wolfgang (oponent)
Pohyb iontů v elektrickém poli je předmětem vědeckého výzkumu po mnoho desetiletí. Přínos tohoto výzkumu byl zvlášť významný pro kapilární elektroforézu, pro kterou byly vyvinuty matematické modely elektromigrace. S rostoucí sofistikovaností modelů rostla i náročnost výpočtů nutných k jejich vyřešení. Aby bylo možné plně využít možnosti pokročilých matematických modelů, je zapotřebí příslušná počí- tačová implementace schopná vyřešit netriviální problémy dostatečně rychle. Tato disertační práce se zabývá aplikací počítačových implementací matematických modelů vztahujících se k elektromigraci ve dvou oblastech. Hlavním tématem této práce je lineární teorie elektromigrace. Je diskutována rozšířená teorie elektromigrace uvažující více rovnováh než pouze rovnováhy acidobaz- ické a počítačová implementace této teorie, která je specializována pro rovnováhy komplexační, aby bylo možné řešit problémy afinitní kapilární elektroforézy. Jsou zmíněny i některé technické aspekty počítačové implementace. Dále jsou rozebrány vybrané systémy afinitní kapilární elektroforézy. Cílem tohoto rozboru bylo odvodit již dříve známé zákony platné v systémech afinitní kapilární elektroforézy pomocí rozšířené lineární teorie elektromigrace a objasnit tak jevy, které byly dříve nepozorované či ne- dostatečně vysvětlené....
|
|
|
Matematické modelování lineárních a nelineárních jevů v kapilární elektroforéze
Dvořák, Martin ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Kašička, Václav (oponent) ; Gebauer, Petr (oponent)
Kapilární elektroforéza je jedna z předních analytických separačních metod. V současné době existuje řada počítačových programů, které jsou schopny předpovědět výsledek elektroforetického experimentu. Jde jednak o programy založené na numerickém řešení příslušných rovnic kontinuity a rovnic chemické rovnováhy a jednak o programy založené na aproximativních modelech kapilární elektroforézy. Programy z první skupiny jsou použitelné pro širokou škálu módů kapilární elektroforézy a poskytují přesné řešení. Jejich nevýhodou je však jejich značná časová náročnost. Aproximativní modely naopak dávají výsledek téměř okamžitě a navíc poskytují teoretické vztahy užitečné při optimalizaci separační metody. Tato disertační práce se zaměřuje na vylepšení a rozšíření oblasti platnosti stávajících aproximativních modelů kapilární elektroforézy. V rámci této práce je představen model vhodný pro plnohodnotný popis kapilární elektrokinetické chromatografie. Tento model je implementován do programu PeakMaster 6. Dále je pozornost věnována nelineárnímu modelu elektromigrace bez difúze. Tento model umožňuje velmi dobrý popis elektromigrační disperze včetně efektů spojených se vzájemnou interakcí mezi píky. Činí tak ovšem na úkor úplného zanedbání difúze. V této práci je nelineární model elektromigrace bez difúze...
|
|
| |
|
|
Vliv interagující složky základního elektrolytu na elektroforetickou separaci
Müllerová, Ludmila ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Kašička, Václav (oponent) ; Petr, Jan (oponent)
Kapilární elektroforéza je široce používanou separační metodou analytické chemie. Pokud je do základního elektrolytu přidána interagující látka, selektor, lze tuto metodu využít i pro separace enantiomerů nebo látek s velmi podobnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. V analytické praxi se často využívají také směsi selektorů, jednak záměrně připravené pro dosažení lepší separace, jednak proto, že komerčně dodávané derivatizované selektory mohou být ve skutečnosti směsmi látek lišícími se stupněm derivatizace a polohou substituentů. Matematický popis elektromigrace analytu v systémech s více selektory může usnadnit hledání optimálních separačních podmínek a zároveň poskytuje užitečný vhled do mechanismu separace v těchto z aplikačního hlediska velmi významných systémech. V rámci této práce byl představen a experimentálně ověřen model elektromigrace analytu interagujícího se směsí dvou selektorů, který vychází z obecnějšího popisu systému s libovolným počtem selektorů. Tento model ukazuje, že směs, ve které se vzájemný poměr koncentrací selektorů nemění, lze pokládat za selektor jeden. V případě záměrné kombinace dvou selektorů lze pomocí tohoto popisu předpovědět, jak se budou separační schopnosti směsi měnit se změnou zastoupení obou selektorů, a zvolit nejvhodnější složení směsi i její celkovou...
|
|
|
Stanovení komplexačních konstant slabých elektrolytů metodou afinitní kapilární elektroforézy
Ansorge, Martin ; Šteflová, Jana (vedoucí práce) ; Ušelová, Kateřina (oponent)
Kapilární elektroforéza je nejenom vynikající separační technikou, ale je hojně používána i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako například komplexačních konstant analytu a vhodného komplexačního činidla. Nejpoužívanější elektroforetickou metodou k určování komplexačních konstant je afinitní kapilární elektroforéza. V rámci této práce byla afinitní kapilární elektroforéza využita k určení komplexačních konstant R a S enantiomeru flurbiprofenu, a to jak jejich neutrální, tak plně nabité formy s neutrálním β-cyklodextrinem. K tomuto účelu byla použita klasická metoda již zavedená v literatuře, kdy jsou komplexační konstanty stanovovány při dvou pH, kde je analyt plně a částečně disociovaný. Současně byly komplexační konstanty stanoveny pomocí nově zavedené metody založené na multidimensionální nelineární regresi, kdy jsou do vyhodnocení zahrnuta data získaná při různých pH a koncentracích β-cyklodextrinu. Výsledky prokázaly, že klasická metoda může být velmi zavádějící, zejména pokud je pro určení komplexačních konstant neutrální formy analytu vybráno nevhodné pH. Metoda multidimensionální regrese má ale výrazně větší chybu stanovení. Během vyhodnocení byla uvážena i korekce na viskozitu. Výsledné hodnoty komplexačních konstant pro nabitou a nenabitou R formu analytu jsou 4 400 a 11...
|
|
|
Systémové píky v elektromigračních systémech s komplexujícími činidly
Dvořák, Martin ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza (CZE) je široce používaná analytická metoda. Výhodou CZE je, že je velmi dobře popsána teoreticky a existuje několik simulačních programů, na jejichž základě je možno předvídat výsledky elektroforetické separace, případně detailně studovat děje, které elektroforetickou separaci doprovázejí. CZE ale není jen účinnou analytickou metodou, ale často se využívá i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako jsou komplexační konstanty a elektroforetické mobility komplexních sloučenin. Mezi metody nejčastěji používané k určení komplexačních parametrů patří metoda afinitní kapilární elektroforézy (ACE). Její alternativou je pak vakantní afinitní kapilární elektroforéza (VACE). Zatímco u metody ACE je konstanta stability stanovena na základě vyhodnocení závislosti efektivní pohyblivosti analytu na složení základního elektrolytu (BGE), v případě metody VACE jsou k tomuto účelu využity systémové píky. Cílem této práce bylo posoudit správnost využití systémových píků v rámci metody VACE ke stanovení konstanty stability a porovnat různé přístupy jak správně interpretovat zakoncentrovávání komplexačního činidla v oblastech píků, a to jak pro metodu VACE, tak pro komplementární metodu ACE. Pro studium byly vybrány dva typy systémů. V prvním systému byl jako komplexační činidlo...
|
host ::
RSS.