|
|
Mozkový systém odměny u hmyzu
DVOŘÁČEK, Jiří
Chování živočichů není náhodné, ale je primárně orientováno podle biologické významnosti podnětů prostředí: podněty potřebné pro přežití jedince či druhu jsou konkrétními mozkovými oblastmi, tzv. systémem odměny, označkovány pozitivní libostní hodnotou a jejich dosažení je spojeno s libostí (odměnou). Koncept systému odměny vzešel ze studia mozku savců, předpokládalo se, že jde o systém nacházející se jen v mozku vyšších živočichů (mesolimbický dopaminergní systém), libost byla projev vyšších funkcí mozku a komplikovaných nervových sítí. V interpretacích studia systému odměny dochází ale k vývoji. Od relativně celistvého fenoménu mozkové odměny ke komplexní funkci a k rozdělení na komponenty "liking", "wanting" a "learning", od dominantní libostní role dopaminu ke komplexnější představě přiznávající klíčové role dalším neurochemickým systémům. Dopaminu nadále zůstává důležitá role ve funkci "wanting", komponenta "liking" je pravděpodobně více řízena systémem opioidovým. Systém odměny již také není vnímán jen jako funkce mozku savců, ale stejné principy rozlišování podnětů na libé/nelibé (atraktivní/averzivní) byly popsány i u hmyzu (a jsou předpokládány v celé živočišné říši). V mozku hmyzu (zejména u dvou hlavních modelových druhů octomilky Drosophila melanogaster a včely Apis mellifera) byla jako klíčové oblasti libostních funkcí identifikována houbovitá tělíska (mushroom body) - oblasti spojované s asociativním učením a s vytvářením paměti. Byly také precizně popsány konkrétní buněčné a síťové struktury včetně zúčastněných neurotransmiterů a modulátorů. Odlišnosti mezi savčím a hmyzím systémem odměny jsou v komplexnosti mozkové sítě, obecné principy zůstávají však stejné. Moucha Drosophila melanogaster je častým laboratorním modelem pro zkoumání principů fungování nervových sítí. Při studiu mozkového libostního systému není atraktivní jen tím, že jde o relativně jednoduchý organismus s přehledným mozkem a s popsaným genomem, ale i tím, že při přemýšlení o jejím mozku neuplatňujeme tolik relativně staré, komplexní pojmy s neohraničenými významy - právě komplexnost a neohraničitelnost pojmů je při interpretacích studia lidského mozku potíž. U octomilky můžeme zdůraznit, že 1) oblasti mozku uplatňující se v asociativním učení a funkcích mozkové odměny jsou překvapivě komplexní, ač jde o organismus relativně jednoduchý a krátce žijící, 2) téměř jistě má její mozek systém vytvářející motivační drive (funkci "wanting" ), 3) existují náznaky možné přítomnosti hedonické složky libosti či jejího evolučního předchůdce, postavené nikoli na endogenních opioidech, ale pravděpodobně na jiných neuropeptidech. Srovnání mozkových systémů dvou evolučně vzdálených skupin živočichů (hmyzu a savců/člověka) je inspirativní v mnoha směrech. Ze srovnání lze vyvodit několik důsledků pro obecný model libosti živočichů: Libostní principy jsou univerzální - usilování o libost je pravděpodobně základní vlastností všech živočichů. Libostní funkce mozku se jeví být hierarchicky postavené, nikoliv centrálně organizované, ale s funkcemi spíše distribuovanými mezi ostatní mozkové sítě, a funkce, její jednotlivé části můžou být na sobě nezávislé a pracovat paralelně, posílení spojení konkrétního podnětu s žádoucím chováním může být víceúrovňové. Role monoaminů v systému odměny je evolučně pravděpodobně konzervativní, role neuropeptidů je vývojově flexibilní (roli endogenních opioidů savců může alespoň částečně mít u hmyzu jiný neuropeptid). Neurotransmiterová identita dopaminergních neuronů v systému odměny je pravděpodobně flexibilní a úzce závislá na životním kontextu. U systému odměny včely lze najít další dva zajímavé koncepty: sublimaci libostních funkcí u jedinců ve prospěch kolektivní libosti a naznačenou integrovanou funkci spojující funkce odměny a sociálního chování v jedno kontinuum. Toto komparativní studium dává nový prostor k pochopení poruch libostního systému, zejména závislosti, a může mít i významné důsledky filozofické.
|
|
|
Arnoštka Maťová, život a profesní přínos nejen pro Apolinář
Bauerová, Hana ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Východiska: Český systém léčby závislostí je úzce spojen se vznikem a rozvojem apolinářského modelu a se jménem Jaroslava Skály. Na podobu léčby i celého modelu léčby měli bezpochyby velký vliv i další lidé z týmu kolem Jaroslava Skály, zejména dlouholetá pracovní i životní Skálova partnerka Arnoštka Maťová. Cíle: Vytvořit základní přehled o profesním životě Arnoštky Maťové a o jejím přínosu v léčbě alkoholové závislosti. Metodika: Byla provedena obsahová analýza písemných materiálů z veřejně dostupných zdrojů a dále některých veřejně dostupných audiovizuálních záznamů. Výsledky: Arnoštka Maťová byla jedním ze zakladatelů systematické léčby alkoholové závislosti České republice. V Apolináři pracovala od roku 1950, tedy téměř od samého počátku a bezesporu se podílela na vzniku a rozvoji apolinářského modelu závislosti. Hlavní odborná témata, na která se zvláště soustředila, byla: manželské terapie v léčbě alkoholismu, zapojení partnerů do odvykací léčby i ve fázi doléčování, systému doléčování, rozvoj svépomocného hnutí, evidence a statistické zpracování dat o léčbě alkoholismu a její úspěšnosti, propojení terapeutické práce s osvětou veřejnosti a prevencí. Úzkým pracovním a životním partnerstvím s Jaroslavem Skálou měla podstatný vliv i na něj samotného. Svým vlídným a lidským osobnostním založením...
|
|
| |
|
|
Využití akupunktury v rámci léčby závislosti z pohledu pacientů Kliniky adiktologie 1.LF UK a VFN
Kozová, Johana ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Hynková, Tereza (oponent)
Východiska: Akupunktura se řadí mezi komplementární a alternativní medicínu. Je to lékařská disciplína, která se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou různých onemocnění, kam se řadí i návykové nemoci. Na zahraničních klinikách, především v USA, je akupunktura součástí léčby. Dle zahraničních studií může akupunktura napomoci ke snížení cravingu, zlepšit zvládání nepříjemných odvykacích stavů, snížit stres a úzkost nebo zlepšit spánek. Cíle: Cílem diplomové práce je popsat subjektivní zkušenosti a prožitky ze sezení s akupunkturou a jejich subjektivní význam v procesu úzdravy. Výzkumné otázky jsou zamřené na prožitky z akupunktury, jak na sobě respondenti pociťují vliv akupunktury a jak lze využít tuto metodu dle jejich zkušenosti v léčbě závislosti. Metody: Ke sběru dat byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvoří 5 respondentů. K analýze získaných dat byla využita interpretativní fenomenologická analýza, která se zaměřuje na porozumění žité zkušenosti člověka a napomáhá blíže prozkoumat, jaký význam přisuzuje své zkušenosti určitý člověk. Výsledky: Výsledky z rozhovorů s respondenty jsou v podobě témat. Na základě analýzy vzniklo 6 hlavních témat: uvolnění, účinek na chutě a abstinenční příznaky, víra v metodu, doplněk léčby, (ne)bolest, žádný...
|
|
|
Vzorce užívání zahřívaných tabákových výrobků u žen: kvalitativní výzkum
Prokešová, Miroslava ; Kulhánek, Adam (vedoucí práce) ; Kočvarová, Linda (oponent)
Východiska: Poměrně novým trendem, který v posledních letech získává na popularitě, je zahřívaný tabák, který se na českém trhu objevuje od roku 2017. Přestože počet uživatelů zahřívaných tabákových výrobků v ČR stoupá, je tento fenomén stále poměrně málo zmapován. Je také velmi málo informací o genderových specifikách užívání zahřívaného tabáku. Proto se tato studie zaměřuje na mapování a popis vzorců užívání zahřívaných tabákových výrobků u žen, které přešly z užívání klasických cigaret na zahřívaný tabák. Cíle: Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat vzorce užívání zahřívaných tabákových výrobků u vybraných žen v dospělé populaci uživatelů tabáku v ČR. Dílčími cíli bylo popsat charakter užívání zahřívaných tabákových výrobků. Zjistit, co motivovalo uživatelky k přechodu na zahřívané tabákové výrobky. A jaké jsou typické situace, kdy ženy zařízení používají. Výzkumný soubor: Výzkumný vzorek byl vybrán metodou prostého záměrného (účelového) výběru, zkombinován s metodou sněhové koule. Výsledný výběrový soubor tvořilo 7 respondentek. Věkový průměr činil 25,7 let (nejmladší 21 let a nejstarší 34 let). Metody: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Data byla sbírána metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondentkami byly fixovány audiozáznamem. K zachycení sociodemografických údajů a...
|
|
|
Psychiatrická komorbidita v kontextu rodinných faktorů u pacientů ADDA s primární adiktologickou diagnózou
Slopovská, Hana ; Jandáč, Tomáš (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Východiska: Psychiatrická komorbidita označuje souběh adiktologické diagnózy s jednou či více psychiatrickými diagnózami u daného jedince. Psychiatrické komorbidity jsou jednou z častých komplikací nejen u dětí a mladistvých. Zásadní vliv na jejich vznik a rozvoj může mít také rodinné zázemí. Cíl práce: Cílem diplomové práce je podrobnější popis výskytu psychiatrických komorbidit u pacientů ambulance dětské a dorostové adiktologie (ADDA) se zaměřením na rodinné faktory, které mohou mít souvislost s výskytem duální diagnózy u dané populace. Metody: Ke zpracování výzkumu budou využita data pacientů ADDA, která pochází ze dvou pramenů (FONS a dotazník SAL), která budou následně párována a anonymizována. Pro analýzu dat bude použita korelační analýza. Výsledky: Studie, která probíhala v letech 2015-2021 obsahovala celkem 157 respondentů ve věku 8-18 let s primární adiktologickou diagnózou. Dětí s psychiatrickou komorbiditou bylo celkem 61. Nejčastěji přítomnou komorbiditou byla hyperkinetická porucha (15,3 %). Ohroženo závislostí je celkem 14 % rodin z celkového souboru a 11,5 % dětí s komorbiditou. Závěr: Dle výsledků naší výzkumné práce nemůžeme potvrdit jednoznačný vliv rodinných faktorů na vznik a vývoj psychiatrických komorbidit u pacientů ADDA. Výsledky vykazují velmi nízký počet procent korelace...
|
|
|
Znalosti žáků vybraných středních škol o účincích a zdravotních rizicích užívání alkoholu a tabákových výrobků
Freslová, Veronika ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou užívání alkoholu a tabákových výrobků, jejich účinků na organismus a s tím spojených zdravotních rizik. Cílem práce je na základě informací získaných z empirického výzkumu zmapovat úroveň znalostí žáků střední školy o rizicích užívání alkoholu a tabákových výrobků a jejich vlivu na zdraví. Teoretický základ této diplomové práce vychází z dostupné odborné literatury věnující se tomuto tématu, zároveň se opírá o empirické zkušenosti nabyté z praxe. V diplomové práci je v rámci empirické části provedeno dotazníkového šetření, kterého se účastnili dobrovolníci z řad žáků Střední odborné školy stravování v Říčanech. Shrnutím výsledků z výzkumného šetření lze říci, že všeobecné znalosti a informace o alkoholu i tabákových výrobcích a jejich účincích na zdraví uživatelé mají. Překvapením je, že napříč věkovou kategorií či sociální skupinou je společností všeobecně kouření oproti pití alkoholu tolerováno. Vysvětlení spočívá ve faktu, že kouření neovlivňuje úsudek uživatele. Lze tedy říci, že kouření považují dotázaní respondenti za běžnou součást každodenního života. Oproti tomu alkohol spíše užívají pod vlivem sociální skupiny a za účelem zapadnout mezi vrstevníky. Také nejčastější důvod užití alkoholu je především zvědavost. Jako nejúčinnější prevenci spatřují...
|
|
|
Proměna závislostního chování u vybraných uživatelů ilegálních drog vlivem pandemie COV-19
Kroupová, Lucie ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce byla vytvořena s cílem zmapovat vliv pandemie cov-19 a následného lockdown na užívání ilegálních látek u vybraných respondentů. Situaci bylo možné detailně porovnat s předkovidovým obdobím, protože s respondenty bylo spolupracováno již v předešlé bakalářské práci. Jedná se o kvalitativní výzkum, ve kterém je aplikována jako výzkumná metoda tematická analýza. Teoretická část práce rozpracovává závislost a závislostní chování, vývojové hledisko, relevantní teorie patologického chování v kontextu drogové závislosti, vývoj pandemie cov-19 a drogové politiky v ČR a léčbu i ukončování závislosti. Výzkum praktické části je založen na výpovědích 10 participantů polostrukturovaného rozhovoru. Jednotlivé části se skládají z medailonku respondentů (informace o tázaných z předchozí bakalářské práce), obecných informací, dopadu pandemie cov-19 na zaměstnání i vzdělání, partnerských a rodinných vztahů během pandemie, volného času a zájmů participantů, návykových látek v kontextu pandemie cov-19 a psychického rozpoložení během pandemie cov-19. Primární zkoumanou ideou bylo, zdali lockdown vedl k výraznému zhoršení závislostního chování. Podrobnou analýzou dat bylo zjištěno, že u vybraných respondentů nedošlo k většinovému zhoršení závislostního chování na ilegálních látkách. Dále byl šetřen vliv...
|
|
| |
|
|
Souvislost citové vazby v dospívání s rozvojem problémového užívání sociálních sítí: dotazníkové šetření
Chalupová, Alexandra ; Vondráčková, Petra (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Závislostní a nadměrné užívání internetu a sociálních sítí jsou vnímány jako stále aktuálnější témata, o kterých se hojně mluví v odborné i neodborné společnosti. Výzkumy ukazují, že tyto problémové formy užívání sociálních sítí jsou nejfrekventovanější u mladších jedinců, zejména dospívajících a mladších dospělých. Teorie citové vazby je jednou z mnoha podstatných teorií adiktologie, která nabízí vysvětlení rozvoje závislostních forem chování. Cíl: Cílem práce je popsat souvislosti mezi citovou vazbou v dospívání, počátkem užívání sociálních sítí a rozvojem problémového užívání sociálních sítí. Metody: Bylo provedeno průřezové online dotazníkové šetření. Do dotazníku byly kromě vlastních dvou okruhů otázek zakomponovány dotazníky BFAS a ECR-RS. Výběr respondentů probíhal kombinací metod samovýběru a sněhové koule. Kritérii pro respondenty byl věk 18-26 let a alespoň 1 založený účet na libovolné sociální síti. Data byla posuzována využitím popisné statistiky a jejich statistická významnost ověřena testem chí kvadrát. Výsledky: Výzkumu se účastnilo celkem 310 osob, z nich užívalo sociální sítě problémově 44 osob (14,2 %). U nich byly odhaleny nejisté typy citové vazby k vazebným osobám v dospívání častěji než u osob bezproblémově užívajících. Ve věci souběžných typů citových vazeb se...
|
host ::
RSS.