Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molotov - Ribbentrop pact in 70. anniversary of the end of WWII.
Suchodolinský, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práca je rozdelená do dvoch hlavných častí. V tej prvej sa v dvoch kapitolách zaoberá udalosťami v roku 1939. Konkrétne podpisom paktu o neútočení medzi Nemeckom a Sovietskym zväzom, tiež známy ako pakt Molotov-Ribbentrop, podľa ministrov zahraničných vecí oboch krajín, ktorí ho podpísali. Tiež udalosťami, ktoré tomuto paktu predchádzali a ktoré nasledovali po ňom. V tejto historickej časti práce sa tiež budem pozerať na vzťah medzi ideológiami Nemecka a ZSSR. Pričom budem chcieť poukázať na fakt, že oba režimy, ako nemecký tak aj sovietsky, boli pripravené na expanziu nie len na úkor tretích štátov, ale aj na úkor jeden druhého. Ďalšia časť práce sa bude zaoberať interpretáciou týchto udalostí vo dvoch kapitolách. V prvej sa pozriem ako sa líšia názory historikov na problematiku a ako si tieto udalosti vysvetľujú. Pokračovať budem druhou kde budem sledovať interpretáciu udalostí z pohľadu Vladimíra Putina v oficiálnych vyjadreniach. Budem sledovať zmeny jeho vyjadrení v čase. Na záver zhrniem zistené informácie a zhodnotím.
Vzpomínky pamětníků z východních Krkonoš
Lindrová, Tereza ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Suk, Aleš (oponent)
Název: Vzpomínky pamětníků z východních Krkonoš Cíle: Cílem práce je popsat a shrnout historické události a společenské změny spojené s obdobím od počátků osídlování východních Krkonoš až do druhé poloviny 40. let 20. století prostřednictvím výpovědí regionálních rodáků komparovaných s tematickou literaturou. Metody: Pro získání dat na diplomovou práci týkajících se výpovědí pamětníků jsem použila převážně publikace Krkonošští rodáci vzpomínají 1, 2 a 3, dále časopis Krkonoše-Jizerské hory, webové stránky paměť národa - Sudetské osudy (Antikomplex) a metodu polostrukturovaného rozhovoru s jednou pamětnicí. Zaměřila jsem se zejména na německy mluvící rodáky narozené ve 20. a 30. letech 20. století z východních Krkonoš, převážně z obcí Horního Maršova a Velké Úpy a blízkého okolí, občasně doplněné krajany ze středních Krkonoš. Celkem se jednalo o 17 pamětníků, z toho 8 žen a 9 mužů. Následně jsem provedla komparaci výše zmíněných zdrojů s odbornou a populárně naučnou tematickou literaturou a webovými stránkami, majícími vztah k regionu a k dobovým historickým a společenským událostem. Závěr: Diplomová práce představila klíčové momenty životních příběhů převážně německy hovořících pamětníků z východních Krkonoš. Nejprve jsem se věnovala fenoménu budního hospodářství, a poté mému ústřednímu tématu -...
Historie farnosti Stará Říše v 1. polovině 20. století
Veselá, Anna ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat proměny života farnosti Stará Říše na pozadí historických událostí 1. poloviny 20. století. Vymezené historické období představuje farnost na počátku nového tisíciletí, v odrazu 1. světové války, v poklidnějším období první republiky, během 2. světové války a závěrem poukazuje na změny, které přineslo nové politicko-ekonomické uspořádání společnosti v závěru 40. let 20. století. Práce se dále zaměřuje na vývoj farnosti pod patronátem nedalekého kláštera premonstrátů v Nové Říši, pod jehož správu vždy farnost spadala. V neposlední řadě věnuje pozornost osobnosti Josefa Floriana, který všeobecně proslul svou nakladatelskou činností. Jeho vydavatelství přivedlo do Staré Říše celou řadu umělců a literátů, na druhou stranu se jeho názory staly zdrojem neshod s místními a klášterem.
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války
Hubený, David ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války David Hubený Československo získalo Podkarpatskou Rus zcela nečekaně po první světové válce. Republika se obětavě snažila pomoci tamějšímu slovanskému národnostně nevyhraněnému obyvatelstvu vymanit se z chudoby a nevzdělanosti, ale Podkarpatská Rus nezapadala do koncepce československé státnosti. Někteří českoslovenští politici (např. Karel Kramář) vnímali republiku a její misi na Podkarpatské Rusi jen jako roli "věrného správce", který, až přijde čas, předá Podkarpatskou Rus Rusku. Naopak již od dvacátých let 20. století českoslovenští komunisté nazývali toto území Zakarpatskou Ukrajinou a tvrdili, že místní slovanské obyvatelstvo jsou Ukrajinci. Republika sama nijak nechtěla zasahovat do národnostního vývoje. Za druhé republiky se moci na Podkarpatské Rusi zmocnili ukrajinští nacionalisté paktující se s nacisty. První viděli Podkarpatskou Rus jako ukrajinský Piemont, jenž sjednotí všechny Ukrajince v jednom státě, druzí jako ideální nástroj pro destabilizaci SSSR otevřením citlivé ukrajinské otázky. Vztahy československých bezpečnostních složek k ukrajinským nacionalistům byly velmi špatné. Ukrajinští nacionalisté byli oprávněně vnímáni jako obdivovatelé a kolaboranti nacistů, osoby neštítící se vyhrožovat pogromy českého obyvatelstva a povstání...
Molotov - Ribbentrop pact in 70. anniversary of the end of WWII.
Suchodolinský, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práca je rozdelená do dvoch hlavných častí. V tej prvej sa v dvoch kapitolách zaoberá udalosťami v roku 1939. Konkrétne podpisom paktu o neútočení medzi Nemeckom a Sovietskym zväzom, tiež známy ako pakt Molotov-Ribbentrop, podľa ministrov zahraničných vecí oboch krajín, ktorí ho podpísali. Tiež udalosťami, ktoré tomuto paktu predchádzali a ktoré nasledovali po ňom. V tejto historickej časti práce sa tiež budem pozerať na vzťah medzi ideológiami Nemecka a ZSSR. Pričom budem chcieť poukázať na fakt, že oba režimy, ako nemecký tak aj sovietsky, boli pripravené na expanziu nie len na úkor tretích štátov, ale aj na úkor jeden druhého. Ďalšia časť práce sa bude zaoberať interpretáciou týchto udalostí vo dvoch kapitolách. V prvej sa pozriem ako sa líšia názory historikov na problematiku a ako si tieto udalosti vysvetľujú. Pokračovať budem druhou kde budem sledovať interpretáciu udalostí z pohľadu Vladimíra Putina v oficiálnych vyjadreniach. Budem sledovať zmeny jeho vyjadrení v čase. Na záver zhrniem zistené informácie a zhodnotím.
Závěr 2. světové války v Prachaticích a okolí (očima literatury, pramenů a pamětníků)
ŠTUDLAR, Pavel
Diplomová práce přibližuje události, které se odehrály v městě Prachatice a jeho okolí koncem druhé světové války. Práce vznikla na základě písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Prachaticích, dostupné literatury k tématu a vzpomínek pamětníků, kteří popisované události prožili. V první části je nastíněna stručná charakteristika města Prachatice (z hlediska přírodních poměrů, obyvatelstva a hospodářství) a také vymezení zkoumaného území. Druhá kapitola se zabývá událostmi září roku 1938, kdy Prachatice připadly k Bavorské východní marce. Pro české obyvatele, kteří ve městě zůstali, tak začalo sedm let naplněných strachem. Třetí část stručně popisuje vývoj válečné situace na frontách v Evropě, které byly předpokladem pro úspěšný postup spojeneckých vojsk a osvobození Prachaticka. Hlavní částí práce jsou kapitoly čtyři a pět, které se zabývají životem a během událostí v samotném městě Prachatice i jeho okolí v období od ledna 1945 až do osvobození americkou armádou v květnu téhož roku. Je to doba plná napětí a dramatických událostí. Němečtí obyvatelé začínají tušit, že válka je prohraná a snaží se ospravedlnit své dřívější nadšení pro nacionální socialismus i jeho hlavního představitele Adolfa Hitlera před českými občany, kteří ve městě zůstali. Ti mají naopak obavy, aby se z jejich města nestala další z německých {\clqq}Festung`` {--} pevností, které mají vzdorovat za každou cenu. Nejistota končí odchodem německých jednotek z města a jejich {\clqq}vystřídáním`` partyzány a americkou armádou. V diplomové práci jsou spojeny obecné souvislosti (válečné operace) s konkrétními událostmi, které se odehrály v Prachaticích i jejich okolí, a osobními vzpomínkami některých pamětníků. Diplomová práce se snaží přiblížit toto období plné obav a naděje a přispět tak k doplnění historie města Prachatice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.