|
|
THE CHANGES IN THINKING AND REFLECTION IN ART THANKS TO WORLD WAR I
ČURDA, Bohuslav
Cílem předložené bakalářské práce je představit a analyzovat umění počátku 20. století v oblasti především střední Evropy, tak, aby bylo možno vyhodnotit, jak se psychicky složitá společenská situace před, během a po válce odrážela v umění, respektive, jak se měnilo uvažování lidí. Poukázáno bude na malířství, literaturu a navázáno i lehce na hudbu jednotlivých uměleckých stylů. Každý ze stylů, kam v této práci spadá expresionismus, kubismus, futurismus a dadaismus, líčí nějaký pohled na svět, čímž dojdeme k závěru, že za tím vším stojí člověk, respektive společnost. Dle mnou vybraných děl, která hýbala dobou a ovlivňovala směr umění, dojdeme nakonec k závěru, že tematika děl a z nich vyplývající pocity flexibilně udávala směr, kterým se Evropa řítila. Zprvu člověk dychtil po změně, jejíž spásu měla přivést válka, proto expresionismus často navazuje na šokující až strašidelné záležitosti ve spojení s kontrastními barvami. Následný kubismus se snaží odrazit matoucí výplody vědy, které nové technologie přinesly. Výsledkem je pak rozklad až destrukce dříve jasných věcí. Futurismus dále podpoří tuto myšlenku se zaměřením na radikální destrukci pomocí technologií a očekáváním dynamičtější a moderní budoucnosti ve smyslu technologizace. A vzniklý dadaismus během války už jen reflektuje násilí a snaží se ve svém groteskním umění rozbít staré hodnoty, jenž mají vést k ukončení války. Stejně tak ostatní umělecké směry si uvědomí ničivost moderního válčení a po válce se snaží ještě varovat před technologiemi nové války, či jen zpětně odráží hrůzné prožitky z války.
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
|
|
Historie farnosti Stará Říše v 1. polovině 20. století
Veselá, Anna ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat proměny života farnosti Stará Říše na pozadí historických událostí 1. poloviny 20. století. Vymezené historické období představuje farnost na počátku nového tisíciletí, v odrazu 1. světové války, v poklidnějším období první republiky, během 2. světové války a závěrem poukazuje na změny, které přineslo nové politicko-ekonomické uspořádání společnosti v závěru 40. let 20. století. Práce se dále zaměřuje na vývoj farnosti pod patronátem nedalekého kláštera premonstrátů v Nové Říši, pod jehož správu vždy farnost spadala. V neposlední řadě věnuje pozornost osobnosti Josefa Floriana, který všeobecně proslul svou nakladatelskou činností. Jeho vydavatelství přivedlo do Staré Říše celou řadu umělců a literátů, na druhou stranu se jeho názory staly zdrojem neshod s místními a klášterem.
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
|
|
Diplomová práce Vliv 1. světové války na odborovou činnost v USA.
Filip, Jan ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V diplomové práci se věnuji vlivu první světové války na postavení odborových organizací ve Spojených státech amerických (United States of America; USA). Kladu si za cíl v prvé řadě odpovědět na otázky: Jaké faktory ovlivňovaly postavení odborových organizací na počátku 20. století? Jak se změnila síla odborových organizací vlivem první světové války? První světová válka byla v historii USA druhou zkušeností s válečnou ekonomikou (po americké občanské válce), poprvé ovšem měly v ekonomice odborové organizace své významné místo. Rozhodl jsem se analyzovat vliv první světové války na postavení odborových organizací, jelikož jej považuji za podstatný. V první kapitole rozeberu vliv válečné inflace na reálné mzdy zaměstnanců a na poměr mezd odborářů a odborově neorganizovaných. Kapitolu druhou věnuji pracovním podmínkám (sociální programy, bezpečnost práce, pomoc v nezaměstnanosti) a jejich změnám, které proběhly v důsledku první světové války. Nejobsáhlejší třetí kapitola bude pojednávat o vývoji legislativního rámce (zákony omezující pracovní dobu a mzdy, žluťácké smlouvy, antimonopolní zákonodárství a imigrační politika) a jeho úpravách, kterých doznal ve válečných letech. V Závěru shrnu své poznatky a zhodnotím vliv první světové války na odborové organizace a jejich členy.
|
host ::
RSS.