|
|
Zhodnocení vývoje Hornického regionu Krušnohoří po zápisu na seznam UNESCO
Slavíková, Jana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na dopady zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hlavním cílem práce bylo získat informace o této problematice na konkrétním příkladu české části Hornického regionu Ezgebirge/Krušnohoří z pohledu místních aktérů. Dílčí cíle jsou zaměřeny na management dědictví v daném regionu, benefity a nevýhody spojené s tímto zápisem, motivaci místních aktérů k jeho využívání a identifikaci těchto aktérů. Za účelem zjištění, jaký efekt měl tento zápis na místní aktéry z veřejné a soukromé sféry, bylo využito polostrukturovaných rozhovorů. Získaná data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Samotný výzkum lze rozdělit do tří fází. V první fázi byl vytvořen seznam aktérů, kteří se nějakým způsobem podílejí na procesu vytváření, ochrany a interpretace montánního dědictví. Druhá fáze se skládala z rozhovorů s místními aktéry, konkrétně zástupci obcí a podnikateli. V poslední fázi byly tyto rozhovory vyhodnoceny a shrnuty.
|
|
|
Vybrané problémy interpretace českých statků zapsaných na Seznam světového dědictví
Kučera, Karel ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se bude zabývat vybranými problémy památek na území České republiky, které byly ke konci kalendářního roku 2022 zapsány na prestižní Seznam světového dědictví. V první části práce bude provedena komplexní rešerše dosavadních českých zápisů a hodnot, pro které jim byla přiznána mimořádná světová hodnota (tzv. OUV - Outstanding Universal Value). Současně bude provedena rešerše Management plánů (tzv. plánů řízení) jednotlivých statků (případně jiných strategických a koncepčních dokumentů) a vyhodnoceny kapitoly zabývající se problematikou vzdělávání a další prezentace daného statku. V druhé části se práce bude zabývat problematikou interpretace a edukace hodnot, pro které je statkům přiznána OUV. Provádí se šetření, do jaké míry správci statků pracují se spojením "mimořádná světová hodnota" ve svých interpretačních, edukačních a prezentačních materiálech a zda je kritériím, pro která je památka na Seznam světového dědictví zařazena, věnována adekvátní pozornost. A pokud ano, zda v rámci interpretace hodnot využívají metodické materiály, nebo alespoň zásady definované v chartě Mezinárodní rady pro památky a sídla v oblasti interpretace a prezentace míst kulturního dědictví - chartě ICOMOS. Zároveň plánuji prověřit, zda se problematice světového dědictví věnují místní...
|
|
|
Krajina pro chov koní jako nové dědictví UNESCO
Lohrová, Zuzana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Nekolný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením dopadů zápisu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO z pohledu aktérů veřejné, soukromé a neziskové sféry. Tento zápis proběhl v červenci 2019 a nyní je tedy možné studovat jeho další vývoj. První část práce je věnována představení organizace UNESCO a hodnocení možných dopadů zápisu statku na Seznam UNESCO dle odborné literatury. Dále je práce zaměřena na analýzu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. V druhé části je následně představena výzkumná část práce, která byla zaměřena na hodnocení dopadů zápisu na Seznam UNESCO pomocí polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými zmiňovanými aktéry. Jedním z hlavních zjištění je například to, že jako největší přínos považují respondenti zvýšenou míru odborné péče o statek. Naopak za negativum může být považováno narušování každodenního života místních obyvatel. Klíčová slova UNESCO, Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, Kladruby nad Labem, Národní hřebčín, starokladrubský kůň, kulturní krajina
|
|
|
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví - Globální strategie pro dosažení vyváženého, representativního a věrohodného Seznamu světového dědictví
Černá, Eliška ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Veselá, Martina (oponent)
Práce se bude zabývat 18 lety fungování Globální strategie pro dosažení vyváženého, representativního a věrohodného Seznamu světového dědictví (Global Strategy for Representativ, Balanced and Credible World Heritage List), která má zajistit zachování rozmanitosti statků zapsaných na Seznam světového dědictví. Po 22 letech od podepsání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví bylo poukázáno organizací ICOMOS na přezastoupenost statků kulturního dědictví na úkor statků přírodních a smíšených, také bylo poukázáno na přezastoupenost statků v rozvinutých státech na úkor rozvojových zemí. Globální strategie se snaží o větší rozmanitost Seznamu tak, aby na něm byly ve vyváženém měřítku zastoupeny všechny statky z celého světa. Výsledkem práce bude zhodnocení, jak se Globální strategii daří aplikovat, kam se za 18 let působení posunula a zda celkově plní účel, se kterým byla přijímána. Klíčová slova Globální strategie, Úmluva o ochraně světového dědictví, Seznam světového dědictví, statek, ochrana
|
|
|
Politika zapisování památek na Reprezentativní seznam nehmotného dědictví lidstva
Krestová, Kateřina ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá poměrem památek zapsaných na Seznamu světového dědictví a Reprezentativním seznamu nehmotného dědictví lidstva. Z dřívějších studií je prokázána nerovnost v zápisu památek a působení neoficiálních faktorů na nominační proces. Nerovnost byla zjištěna ve smyslu zvýšeného výskytu tradičně evropských památek pocházejícího z ekonomicky vyspělejších států. UNESCO oficiálně vyvíjí dlouhodobou snahu tuto diskriminaci kompenzovat ve prospěch dosud opomíjených států, a typů dědictví (speciálně pak nehmotného). Za účelem ověření kompenzačního efektu jsem shromáždila data o jednotlivých památkách zapsaných v letech 1979-2016 na Seznamu světového dědictví a mezi lety 2008- 2016 na Reprezentativním seznamu nehmotného dědictví lidstva, z nichž jsem provedla regresní analýzu s přihlédnutím k HDP a HDP na hlavu. Výsledek ukázal, že proklamovaný kompenzační efekt nefunguje, tendence úspěšnějších nominací ekonomicky vyspělejších států nadále pokračuje, potvrzen byl trend vyšší pravděpodobnosti zápisu památek od států, které již na jednom ze seznamů mají zapsaných několik památek.
|
|
| |
|
|
Aktuální politika a směřování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
Černá, Eliška ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Limová, Dita (oponent)
Bibliografická citace Aktuální politika a směřování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví [rukopis] : diplomová práce / Eliška Černá ; vedoucí práce : Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D. - Praha, 2017 - 73 s. Anotace Diplomová práce "Aktuální politika a směřování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví" se zaměří na aktuální politiku organizace UNESCO v rámci Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (dále též Úmluva), reflexi její nedávné minulosti, jejího současného stavu a budoucích vizí. Práce bude vycházet především z naplňování Globální strategie pro dosažení vyváženého, representativního a věrohodného Seznamu světového dědictví, která zásadním způsobem ovlivnila politiku Úmluvy a dalších strategických plánů přijatých členskými státy Úmluvy. V posledních několika letech se významně změnily nároky na nominační dokumentaci a podmínky pro nové nominace a zápis statků na Seznam světového dědictví. S těmito změnami přímo souvisí participace poradních orgánů Úmluvy (ICOMOS, IUCN, ICCROM) na národní i mezinárodní úrovni. Nedávné změny se promítly nejen v nárocích na členské státy Úmluvy, ale i směrem k samotnému naplňování Úmluvy např. změnou volebního systému do Výboru světového dědictví a snahou najít efektivnější cestu k financování veškerých nákladů, které...
|
|
|
Politika zapisování památek na Reprezentativní seznam nehmotného dědictví lidstva
Krestová, Kateřina ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá poměrem památek zapsaných na Seznamu světového dědictví a Reprezentativním seznamu nehmotného dědictví lidstva. Z dřívějších studií je prokázána nerovnost v zápisu památek a působení neoficiálních faktorů na nominační proces. Nerovnost byla zjištěna ve smyslu zvýšeného výskytu tradičně evropských památek pocházejícího z ekonomicky vyspělejších států. UNESCO oficiálně vyvíjí dlouhodobou snahu tuto diskriminaci kompenzovat ve prospěch dosud opomíjených států, a typů dědictví (speciálně pak nehmotného). Za účelem ověření kompenzačního efektu jsem shromáždila data o jednotlivých památkách zapsaných v letech 1979-2016 na Seznamu světového dědictví a mezi lety 2008- 2016 na Reprezentativním seznamu nehmotného dědictví lidstva, z nichž jsem provedla regresní analýzu s přihlédnutím k HDP a HDP na hlavu. Výsledek ukázal, že proklamovaný kompenzační efekt nefunguje, tendence úspěšnějších nominací ekonomicky vyspělejších států nadále pokračuje, potvrzen byl trend vyšší pravděpodobnosti zápisu památek od států, které již na jednom ze seznamů mají zapsaných několik památek.
|
|
|
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví - Globální strategie pro dosažení vyváženého, representativního a věrohodného Seznamu světového dědictví
Černá, Eliška ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Veselá, Martina (oponent)
Práce se bude zabývat 18 lety fungování Globální strategie pro dosažení vyváženého, representativního a věrohodného Seznamu světového dědictví (Global Strategy for Representativ, Balanced and Credible World Heritage List), která má zajistit zachování rozmanitosti statků zapsaných na Seznam světového dědictví. Po 22 letech od podepsání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví bylo poukázáno organizací ICOMOS na přezastoupenost statků kulturního dědictví na úkor statků přírodních a smíšených, také bylo poukázáno na přezastoupenost statků v rozvinutých státech na úkor rozvojových zemí. Globální strategie se snaží o větší rozmanitost Seznamu tak, aby na něm byly ve vyváženém měřítku zastoupeny všechny statky z celého světa. Výsledkem práce bude zhodnocení, jak se Globální strategii daří aplikovat, kam se za 18 let působení posunula a zda celkově plní účel, se kterým byla přijímána. Klíčová slova Globální strategie, Úmluva o ochraně světového dědictví, Seznam světového dědictví, statek, ochrana
|
|
| |
host ::
RSS.