|
|
Vliv stavby Berlínské zdi na trh práce v Západním Berlíně
Novotná, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na západoberlínské hospodářství v období druhé berlínské krize, kdy okolo západní části města vyrostla nepropustná zeď. Práce si klade za cíl zanalyzovat dopady 13. srpna 1961 na pracovní trh Západního Berlína. V 50. letech vládla v Západním Berlíně enormní nezaměstnanost umocněná špatnou hospodářskou kondicí a faktickým nezájmem firem investovat v této části západního Německa. Stavba Berlínské zdi znamenala celou řadu bezprostředních komplikací, ať už se týkaly přerušené dopravy, možného odlivu obyvatel a kapitálu, či především výpadku pracovních sil z Východu. Právě nedostatek pracovní síly, která je pro optimální chod ekonomiky nezbytná, se jevil jako nejpalčivější problém, který se musel bezodkladně začít řešit - v opačném případě by hrozilo zhroucení západoberlínské ekonomiky. Především díky okamžité finanční pomoci spolkové vlády a politickým schopnostem západoberlínského starosty Willyho Brandta se mimo jiné formou různých daňových slev dařilo nejen snižovat nezaměstnanost, ale i nalákat do města nové investory. Již v roce 1962 úřady zaznamenaly plnou zaměstnanost a v Západním Berlíně započalo období rozkvětu, díky kterému se město stalo perlou dávající na odiv možnosti a schopnosti kapitalismu. Z dlouhodobého hlediska tak ve stavbě Berlínské zdi můžeme spatřovat...
|
|
|
Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961
Dohnalová, Kristýna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Bakalářská práce Autor: Kristýna Dohnalová Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961 Abstrakt Tématem této bakalářské práce je rozdílnost urbanistických strategií Západního a východního Berlína od konce druhé světové války do roku 1961, kdy došlo stavbou Berlínské zdi k faktickému rozdělení města. Dané rozmezí let 1945 až 1961 se neslo v duchu poválečné znovuvýstavby městské struktury Berlína. Období, které je předmětem zkoumání, se člení do časově vymezených fází, z nichž každá byla charakteristická jiným urbanistickým přístupem, a to jak ve východní, tak v západní části; od roku 1948, kdy došlo k politickému rozdělení města, mluvíme již o Západním a východním Berlíně. Práce se ve svém teoretickém oddílu zaměřuje na nejvýraznější urbanistické principy uplatňované oběma částmi města v průběhu vymezeného období. Skrze podrobné zkoumání jednotlivých urbanistických koncepcí se práce ve své praktické části zabývá rozdíly mezi oběma architektonickými přístupy a srovnává měnící se západoberlínské a východoberlínské urbanistické strategie. Dochází k závěru, že obě politiky rozvoje města se významně lišily. Tato rozdílnost byla způsobena geopolitickou příslušností k východnímu či západnímu bloku a odlišnými sférami vlivu. Diferenciace tedy souvisela...
|
|
| |
|
|
Západní Berlín a Willy Brandt
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Willy Brandt patří k nejvýznamnějším a nejpopulárnějším státníkům 20. století. Jeho jméno je neoddělitelně spjato se Západním Berlínem, zajišťováním míru, s obranou svobody, a neustálou snahou o sociální spravedlnost. Brandt byl přítomen u Berlínské blokády, která začala 23. června 1948, a o několik let později musel jako starosta města čelit náročné zkoušce v podobě Chruščovova ultimáta v listopadu 1958, a nelidské stavbě Berlínské zdi v srpnu 1961. Tato diplomová práce dokazuje na základě analýzy reakcí Brandta na tyto krizové situace, mj. s využitím výsledků veřejných mínění a zpráv z dobových médií, že Brandtova domácí i zahraniční popularita v tomto období výrazně rostla. Práce také dokazuje, že Brandt byl jako starosta nejen schopen zajistit životaschopnost Západního Berlína, ale také jeho hospodářský a kulturní rozkvět, a upevnit jeho pozici v mezinárodních vztazích.
|
host ::
RSS.