|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Centrum trasferu technologií
Kršková, Nikola ; Klimek, Karel (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Předmětem vypracování bakalářské práce je novostavba administrativní budovy v Telči v rámci Centra transferu technologií. Pozemek je lichoběžníkového tvaru a nachází se v bezprostřední blízkosti silnice I. třídy, ulice Třebíčská. V nejbližším okolí se nachází objekty s různými funkcemi- VŠ, administrativní prostory, prostory pro výrobu, vysokoškolské koleje. Navrhovaný objekt administrativní budovy je třípodlažní. Půdorys je oblého tvaru, definují ho čtyři kruhové oblouky. Objekt nabývá na hmotě s přibývajícími podlažími. Je umístěn na severovýchodní straně pozemku na parcele č. 5782/1. Před budovou je umístěno parkoviště. V objektu se nachází prostory laboratoří pro vývoj a výzkum biologických látek, dále prostory pro administrativu a samotné řízení bioplynové stanice. Dominantním prostorem je zde vstupní hala se schodištěm. Schodiště je řešeno v části D- Architektonický detail.
|
|
|
Návrh severního sjezdu z VRT do stanice Světlá nad Sázavou
Dvořák, Matěj ; Janoušek, Jan (oponent) ; Říha, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem alternativního, mimoúrovňového , optimalizovaného severního sjezdu z VRT Praha - Brno - Břeclav do stanice Světlá nad Sázavou, která bude mimo jiné sloužit jako dočasné ukončení VRT do doby dokončení výstavby navazující části VRT přes Vysočinu. Pro návrh jsou uvažovány rychlosti 160 a 200 km/h. Součástí je i výšková a směrová optimalizace hlavní trasy mezi km 95,3 - 102,3. Odbočení z VRT je navrženo ve dvou variantách v km 95,9 a v km 98,5 bez použití tunelů v trase sjezdu. Na závěr je provedeno vzájemné porovnání navržených variant.
|
|
|
Ovčí farma
Ledvinková, Šárka ; Šuhajdová, Eva (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Jedná se o ekologickou rodinnou farmu zabývající se chovem ovcí a zpracováním ovčího mléka. V areálu je restaurace a ubytování na hotelové úrovni. Navržený soubor objektů je situován jiho-západně od obce Pozďatín na mírném návrší a je obklopen pastvinami a lesem. Koncept vychází z tradičního venkovského statku s polouzavřeným dvorem. Budovy jsou nepravidelně protkány úzkými a vysokými kvádry odlišné barvy, které rozšíří a osvětlí podkrovní prostor a umožní tak jeho využití. V severním objektu se nachází restaurace, ubytování hostů a byt majitele, na jihu jsou stáje a na západní straně se nachází krytá stání pro mechanizaci. Budovy jsou navrženy systémem dřevěné, tzv. rámové konstrukce.
|
|
|
Dům s obecními byty a fitness
Plíšková, Tereza ; Daněk, Lukáš (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem této práce je zpracování projektové dokumentace pro novostavbu domu s obecními byty a s provozem fitness centra. Objekt bude situován na parcele v severozápadní části města Ždírec nad Doubravou. Vzhled a členitost stavby jsou navrženy tak, aby nenarušovaly výraz okolní zástavby v malém městě na Vysočině. Jedná se o částečně podsklepený dům se třemi nadzemními podlažími. Střecha objektu je navržena jako sedlová s nosnou konstrukcí z příhradových vazníků GANG-NAIL ve sklonu 12°. Provoz fitness centra splňuje svojí kapacitou požadavky malého města. Prostorné byty jsou navrženy v dispozicích 1+kk – 3+kk. Objekt je projektován s ohledem na možnost bezbariérového bydlení. Dispoziční rozmanitost jednotlivých bytových jednotek uspokojí široké spektrum požadavků budoucích nájemníků.
|
|
|
Ovčí farma
Lazarová, Táňa ; Kunc, Petr (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce je věnována komplexu ovčí farmy, penzionu a restaurace při obci Pozďatín. Návrh se zaměřuje na jednoduchost hmot, funkčnost a citlivé umístění do krajiny. Zemědělská budova je orientována směrem k silnici do obce, penzion a restaurace směrem k lesu a rybníku Ostrovec. Obě stavby jsou jednopodlažní, tvořeny podélnou hmotou, která má v průřezu tvar poloviční elipsy. Horizontalita objektů je doplněna o mírně vysazené, pravoúhle řešené průjezdy, vstupy a okenní otvory. Fasádu tvoří horizontální dřevěný obklad v kontrastní kombinaci s oplechovanými vstupy a okenními otvory.
|
|
|
Mateřská škola v Jihlavě
Kolda, Josef ; Mizerová,, Lenka (oponent) ; Smolka, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řešením projektové dokumentace pro mateřskou školu. Navržený objekt je situován na území kraje Vysočina v obci Jihlava. Mateřská škola je navržena pro dvě oddělené třídy pro denní pobyt čtyřiceti dětí jako jednopodlažní. Svislé konstrukce jsou navrženy z keramických tvarovek. Celý objekt je zastřešen jednoplášťovou plochou.
|
|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Vliv sucha na rostlinnou produkci v kraji Vysočina
Čižmariková, Žaneta
Kraj Vysočina není homogenní celek z hlediska kvality půd a klimatu. Přes Vysočinu prochází evropské rozvodí, které rozděluje klima v ČR na přímořské a kontinentální. Celkové roční srážky v kraji Vysočina v letech 1961-1990 dosahovaly v průměru 640 mm, zatímco ve sledovaných letech (2011-2014-2015-2016-2018) poklesly o 62 až 121 mm. Průměrná roční teplota na Vysočině, která je dlouhodobě o 0,4 oC nižší než ve zbytku ČR, se zvýšila ve shodném období o 1,1 až 2,2 oC (dlouhodobý průměr 7,1 oC). Výnosy sledovaných plodin na Vysočině a ve zbytku ČR se v rámci roku i meziročně měnily nepravidelně (do 10 %) pod vlivem různých biotických a abiotických faktorů. Nedostatek vody (sucho) je a bude pro kraj Vysočina větší problém (v zemědělství i lesnictví), než průměrný nárůst ročních teplot vzduchu v posledních letech. Snížení následků sucha vyžaduje komplex opatření s důrazem na udržení vody v krajině, tedy na zemědělské a lesní půdě a nutnost péče o její úrodnost ve více směrech.
|
|
|
Vybrané aspekty rozvoje Kraje Vysočina
Wildmannová, Denisa
Bakalářská práce pod názvem „Vybrané aspekty rozvoje Kraje Vysočina“ se zabývá zhodnocením rozvoje na území Kraje vysočina. Práce se soustředí na rozvoj ve třech oblastech rozvoje – ekonomické, sociální a environmentální. Z každé oblasti jsou vybrány konkrétní zástupci jako aspekty regionálního rozvoje. V rámci zhodnocení situace jsou popsány oblasti hrubého domácího produktu, výzkum, vývoj a inovace, ekonomická aktivita, nezaměstnanost, vývoj mezd, demografická situace a sociální vývoj, vzdělávání, zdravotnictví, dopravní infrastruktura, cestovní ruch a nakonec životní prostředí. Po zhodnocení situace v kraji následuje v závěru vyhodnocení a doporučení pro další rozvoj regionu.
|
host ::
RSS.