|
|
Světelné znečištění v okolí Vlašimi
Černíková, Veronika ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocourek, David (oponent)
Tato práce je zaměřena na měření světelného znečištění v blízkém okolí středočeského města Vlašim. Rešeršní část se věnuje seznámení s problematikou světelného znečištění. Jsou diskutovány různé typy umělých zdrojů světla, zmíněn dopad na člověka a ekosystémy. Pomocí Sky Quality Meteru byl naměřen jas oblohy na 11 stanovištích v okolí Vlašimi. Měření na každém stanovišti bylo provedeno do 8 světových stran a ve třech různých výškách nad obzorem. Výsledky měření byly zkombinovány s vizuálním pozorováním a byly identifikovány největší zdroje světelného znečištění v oblasti, mezi které patří průmyslový areál na jihovýchodě města, prodejna zbraní Sellier & Bellot, a.s. a prodejna dveří Sapeli. Klíčová slova Světelné znečištění, jas oblohy, rušivé světlo, veřejné osvětlení, Vlašim
|
|
|
PROSTOROVÁ ANALÝZA JÍZD TAXISLUŽBY NA VLAŠIMSKU S VYUŽITÍM TECHNOLOGIE GPS
HOLADA, Tomáš
Obsahem práce je výzkum prostorového rozložení jízd taxislužby na Vlašimsku s využitím technologie GPS. V úvodní části je představena samotná bakalářská práce a jsou zde popsány a vysvětleny její cíle. Dále se věnuje literatuře o dopravě, prostorové mobilitě, alternativních druzích dopravy i významu taxislužby v regionu. V rámci výzkumu proběhlo mapování jízd taxislužby ve dvou obdobích, konkrétně červenci a říjnu 2021. Po získání potřebných dat proběhla jejich analýza a její výsledky jsou prezentovány v analytické části práce. Nejdříve je věnována pozornost četnostem jízd v závislosti na vzdálenosti, jsou představeny nejčastěji obsluhované lokality a významné spoje mezi okolními lokalitami. Dále jsou vybrány i nejvytíženější dny v týdnu, a nakonec je provedena komparace výsledků obou období. Z výzkumu vyplývá, že v obou mapovaných obdobích se nejčastěji vyskytují jízdy na 5 kilometrů vzdálenosti. Dále je patrné, že v obou obdobích jsou v prvních deseti případech nejčastěji obsluhovány prakticky ty stejné lokality, přičemž se mění jejich pořadí. Tyto skutečnosti se práce pokouší odůvodnit na základě informací od řidičů monitorované taxislužby. Největší množství jednotlivých jízd pak bylo zaregistrováno při jízdách po městě, přestože při jízdách za hranice obce bylo ujeto několikanásobně více kilometrů. Nejvytíženějšími dny pak jsou pátek a sobota, a to jak počtem jízd, tak počtem ujetých kilometrů. Celý výzkum je doprovázen grafickými a mapovými výstupy.
|
|
|
Talmberkové na Vlašimi
BABKA, Daniel
Bakalářská práce se zaměřuje na dějiny šlechtického rodu Talmberků, které doposud nebyly v české historiografii podrobněji zkoumány. Práce se především zaměřuje na životní osudy a veřejné působení představitelů vlašimské větve rodu, nejvyššího zemského komorníka Jiřího z Talmberka (asi 1570-1623), prezidenta apelačního soudu Fridricha z Talmberka ( 1643), Františka Viléma z Talmberka ( 1665) a třetího královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka (1644-1698) v kontextu událostí 17. století. Za vedlejší cíl si práce klade sledování vývoje majetkové základny rodu od konce 13. století do počátku 18. století. Předkládaná bakalářská práce se opírá o studium odborné literatury a archivních pramenů uložených v Národním archivu Praha (Desky zemské větší, Stará manipulace), Státním oblastním archivu Zámrsk (Biskupský archiv Hradec Králové) a Státním okresním archivu Benešov (Archiv města Vlašim).
|
|
|
Trčkové z Lípy a jejich dominium
KOZÁKOVÁ, Karolína
Diplomová práce s názvem Trčkové z Lípy a jejich dominium se zabývá vzestupem tohoto původně rytířského rodu. Práce především sleduje ohromné nabývání majetku od konce husitských válek až do roku 1634, kdy historie Trčků z Lípy končí. Dalším cílem bylo také zařadit jednotlivé členy Trčků z Lípy do historického kontextu. V neposlední řadě se diplomová práce snaží poukázat na důležitost Trčků z Lípy v české historii.
|
|
|
Změna struktury půdního pokryvu vyvolaná záborem půdy. Na příkladu sídel střední velikosti v širším zázemí Prahy.
Duchoslavová, Eva ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou půdy, která je zabírána pro výstavbu. Velice často dochází k zastavění nejkvalitnějších půd dané oblasti. Pro tuto práci bylo vymezeno 5 modelových území: Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko. V práci je popsána kvalita půdy, která je ve sledovaném území zastavěna. Rozsah zástavby je vymezen na základě územních plánů, proto je možné určit kvalitu půd určených pro budoucí zástavbu. Práce se dále zabývá legislativní ochranou půdy. Klíčová slova: BPEJ, územní plán, zábor půdy, Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko
|
|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
|
| |
|
|
Změna struktury půdního pokryvu vyvolaná záborem půdy. Na příkladu sídel střední velikosti v širším zázemí Prahy.
Duchoslavová, Eva ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou půdy, která je zabírána pro výstavbu. Velice často dochází k zastavění nejkvalitnějších půd dané oblasti. Pro tuto práci bylo vymezeno 5 modelových území: Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko. V práci je popsána kvalita půdy, která je ve sledovaném území zastavěna. Rozsah zástavby je vymezen na základě územních plánů, proto je možné určit kvalitu půd určených pro budoucí zástavbu. Práce se dále zabývá legislativní ochranou půdy. Klíčová slova: BPEJ, územní plán, zábor půdy, Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko
|
host ::
RSS.