|
|
Básník, který věřil ideálům. Vztah Viktora Dyka k fašismu
Vopatová, Nicola ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem Viktora Dyka (básníka, prozaika a politika) k fašismu. Záměrem této práce je poskytnout vhled do vývoje jeho myšlení, vymezit důležité dějinné okamžiky, které jej ovlivnily, a na základě toho rekonstruovat jeho politický názor. Těmito důležitými okamžiky jsou především prosincové události roku 1897 a první světová válka, pád habsburské monarchie a vznik Československé republiky (1914-1918). Z hlediska formování jeho vztahu k fašismu je důležitý ještě rok 1922, kdy v Československu vznikala první fašistická uskupení. Cílem práce je zhodnotit, zda Viktor Dyk inklinoval k fašismu. Aby bylo možné zkoumat Dykův vztah k fašismu, je první část práce věnována definování fašismu. Následně jsou stanoveny základní principy, na kterých fašismus stojí. Krátká kapitola se věnuje vyobrazení Dykova života, což je důležité vzhledem k tomu, aby byl pochopen jeho světonázor. Cílem druhé části práce je analyzovat Dykův postoj k principům fašismu, které jsou vymezeny v první části. K analýze byly využity Dykovy básně, politické projevy, novinové články či jeho prozaická díla. V rámci tří pro fašismus zásadních principů (vůdce, stát, nacionalismus) jsou analyzovány i motivy, na základě kterých se Dykův názor na uvedené principy formuje. Po této analýze následují Dykova vyjádření k...
|
|
|
Ženské postavy v poezii Viktora Dyka
Frühaufová, Klára ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na ženské postavy v poezii českého básníka Viktora Dyka, zkoumá jejich základní rysy a symboliku a podává základní shrnutí jejich výskytu a významu v rámci autorovy poezie a v kontextu české poezie přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vychází z výběru dobového kritického ohlasu Dykovy poezie a z konkrétních příkladů z autorovy tvorby. Poskytuje základní materiální východisko pro další zkoumání autorovy poezie a postav. Klíčová slova ženské postavy, Viktor Dyk, poezie, dekadence, smíření, věrnost, Milá sedmi loupežníků
|
|
|
Vlna baladismu v české poezii před první světovou válkou
Rohlíková, Monika ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato práce zkoumá vlnu baladismu v české poezii před první světovou válkou. Je rozdělena na dvě hlavní části. První část vytváří teoretickou bázi na základě prostudovaných odborných prací o baladě a baladičnosti. Část druhá obsahuje rozbor dílčích textů, básnických balad či baladických básní. Snaží se je interpretovat z hlediska tradičně pojaté balady a současně také vymezit osobité, tradici přesahující varianty. Klíčová slova Balada, česká předválečná poezie, Antonín Sova, Jaroslav Durych, Petr Bezruč, Viktor Dyk, Fráňa Šrámek, baladické motivy.
|
|
|
Koncept prostoru v Krysaři Viktora Dyka a ve filmovém zpracování F. A. Brabce
GRÁFOVÁ, Klára
Tématem této bakalářské práce je koncept prostoru v novele Krysař Viktora Dyka a ve filmu F. A. Brabce. Kromě obecného pojednání o prostoru v románu a následné interpretace těchto prvků v konkrétních dílech práce sleduje také iniciaci a její proměnu v novele a ve filmu. Dále práce zpracovává charakteristiku hlavních postav, která s touto problematikou úzce souvisí. Dále se práce také věnuje zásadním rozdílům v čase i prostředí, mimo jiné tedy porovnává také bájné město Hammeln a zdánlivě důvěrně známou Prahu a její současnost jako zajímavý protiklad ke starému příběhu. Ke zpracování těchto témat v práci mi pomohly hlavně publikace spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové, která se ve své vědecké práci zabývá velice srozumitelně zejména topologií a iniciací, a protože právě v novele Viktora Dyka se tyto prvky velice hojně vyskytují, je zajímavé je interpretovat. Je zároveň zřejmé, že rozdíly mezi novelou a filmem F. A. Brabce jsou v těchto souvislostech velice zásadní. K zamyšlení se nad tajemností Prahy mě inspirovala další odborná publikace; Magická Praha italského spisovatele Angela Marie Ripellina. Práce tedy shrnuje topologické prvky, zamýšlí se nad prostorem města a veškerými tajemnými místy v novele i ve filmu a porovnává je. Stejným způsobem zkoumá také iniciační prvky. Vždy první část kapitoly je tedy teoretická, pojednává o topologii a iniciaci obecně, druhá část je pak praktická, tedy interpretační. Závěr poté tyto rozdíly mezi oběma zpracováními shrnuje pomocí nabytých topologických a iniciačních vědomostí.
|
|
| |
host ::
RSS.