|
|
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
|
|
| |
|
|
Typologie pomníků Velké války v Praze a okolí
Klimt, Šimon ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obecnou typologií pomníků padlým v první světové válce na území Hlavního města Prahy. Cílem je především vytvořit ucelený rámcový přehled vzniknuvších pomníků. Stěžejní byla pro práci terénní část výzkumu, a to návštěva a fotografická dokumentace většiny uvedených pomníků. Před vypracováním samotné typologie jsem se pokusil pomníky definovat v rámci paměti místa a pokusil reflektovat vliv Velké války na soudobou sochařskou produkci nově vzniklé republiky. V rámci vymezení pro sběr dat jsem si neurčil území Velké Prahy v roce 1922, ale katastrální územi současné Prahy, jelikož velká část pomníků vznikala i po roce 1922. Dále také z důvodu možných motivických rozdílů mezi částmi Prahy a tehdejšími vesnicemi, jež se připojily později, a které do celkového vytyčeného okruhu spadaly. Typologie sestává z rozdělení do několika kategorií, kdy pomníky byly rozděleny na základě formálních architektonických a sochařských znaků nebo jejich ideové složky. Jednu kapitolu jsem též věnoval pomníkům na území Prahy, které byly následujícími režimy bohužel nenávratně zničeny. U každého pomníku je uvedeno období vzniku nebo datace na základě komparační metody, jména autorů, řešení pomníků a jejich zhotovitelů. Popis pomníku rovněž obsahuje informace o jeho historii, pokud byly...
|
|
|
Mobilizace rakousko-uherské armády za Velké války v českých zemích
Jordán, Roman ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Za celé období Velké války mobilizovalo Rakousko-Uhersko v českých zemích více než jeden a půl milionu mužů. Ze služby v rakousko-uherské armádě se jich třetina nikdy nevrátila domů. Bok po boku bojovali a trpěli Češi a Němci - nejvýznamnější národy zastoupené v českých zemích té doby - na frontách Velké války. Přesto se poct a uznání na konci války dočkala jenom část z nich. Nově vytvořené Československo stavělo svoji existenci na novém, legitimním obrazu Velké války, jakožto boje za svobodu a nezávislost Čechů, reprezentované československými legionáři. Navíc zármutek z vykrvácení celé generace mužů byl zastřen radostí nad rozpadem Rakouska-Uherska a nově vzniklým československým státem. Osudy a utrpení naprosté většiny Čechů a Němců sloužících v rakousko-uherské armádě, tedy v armádě své vlasti, bylo upozaděno a často i zlehčováno v podobě vyobrazení těchto vojáků jakožto Švejků či dezertérů. Proto se tato práce výhradně zabývá a přibližuje prožitky vojáků z Čech v rakousko- uherské armádě, a to hned úvodem jejich válečného života, mobilizací. V úvodní teoretické části je představena rakousko-uherská armáda, včetně celého mobilizačního mechanizmu, a také nastíněn vývoj rakousko-uherské nejvyšší politiky směrem k podpoře války. Hlavní část práce odpovídá, jak mobilizace v Čechách proběhla, jaká...
|
|
|
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
|
host ::
RSS.