|
|
Vliv přípravků proti Varroa destructor na včelstvo a životní prostředí
Marečková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Roztoč včelí (Varroa destructor), někdy též kleštík včelí nebo kleštík zhoubný, zahrnuje asi šest druhů roztočů, kteří se rozšířili do Evropy a postupně do celého světa z asijských zemí. V 70. letech minulého století byl identifikován kleštík včelí i na našem území. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že se dostává do plodu s trubčí larvou, kde je následně zavíčkován a dochází zde k vývoji a rozmnožení roztoče, což se projeví onemocněním včelstva varroázou. Od roku 1990 došlo k výraznému poklesu počtu včelstev v České republice. Důvody tohoto poklesu jsou různé, ale jednou z hlavních příčin je právě varroáza. Správné ošetření včel je nařízeno Nařízením č. 2/2007, které vydala Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj. Nařízení doporučuje jarní, letní, podzimní a zimní ošetření včel přípravky M-1 AER, FORMIDOL destičkami, GABON PA 92 a PF 90, VARIDOL FUM a AER. Všechny přípravky kromě FORMIDOLU jsou na lékařský předpis a vyrábí je Výzkumný včelařský ústav Dol v Libčicích nad Vltavou. Tato práce má sjednotit informace o roztoči Varroa destructor, o jeho původu, rozšíření, léčení a prevenci. Zároveň má posoudit vliv přípravků používaných v České republice na léčení varroázy a jejich vliv na včelstva, včelí produkty a na životní prostředí.
|
|
|
Problematika hmyzích opylovatelů a alternativní metody kontroly houbových, bakteriálních a parazitárních onemocnění včel
MRÁZ, Petr
Tato disertační práce se zabývá významem hmyzích opylovatelů a upozorňuje na jejich úbytek vlivem intenzivního zemědělství. Velká pozornost je věnována včele medonosné jakožto hlavnímu opylovateli, především otázce kvalitní výživy včelstev v návaznosti na podpoření detoxikace pesticidů. Dále je pozornost věnována alternativním možnostem kontroly vybraných včelích patogenů a průzkumem jejich prevalence v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: literární rešerši a experimentální část složenou ze šesti podkapitol s výsledky z vlastní výzkumné činnosti. První studie pojednává o vlivu opylení na kvalitativní a kvantitativní parametry výnosu zimolezu modrého. Bylo testováno několik variant opylení a nejlepšího výsledku ve všech sledovaných parametrech bylo dosaženo opylením přirozenými opylovateli. Varianty ruční opylení a bez opylení způsobovaly nerovnoměrné dozrávání i nižší výnos. Dále byla hodnocena diverzita a početnost opylovatelů v blízkosti této plodiny a zjišťovány nejvhodnější opylovatelé, kterými se zdají být čmeláci a včela medonosná. Druhá studie řeší vliv intenzity zemědělství na diverzitu a početnost opylovatelů v krajině. Srovnávány byly lokality s ekologickým a konvenčním režimem hospodaření. Významně vyšší diverzita i početnost opylovatelů byla zaznamenána na lokalitě obhospodařované ekologickým zemědělstvím. Kromě toho byla také sledována kontaminační zátěž rezidui pesticidů ve včelách. Na lokalitě s konvenčním zemědělstvím byla detekována rezidua několika pesticidů, zatímco na lokalitě s ekologickým zemědělstvím nebyla detekována žádná. Třetí studie se zabývá vlivem výživy, konkrétně fenolických látek, na schopnost včel detoxikovat pesticid, kterému byly vystaveny. V provedeném experimentu byly včely v klíckách krmeny směsí vybraných polyfenolů, běžně se vyskytujících v pylu, a pesticidem thiaclopridem. Po dobu 14 dnů byla sledována mortalita, denní spotřeba krmiva a ve stanovených intervalech probíhala analýza míry exprese detoxikačních genů. Byl prokázán pozitivní vliv fenolických látek na délku života intoxikovaných včel, stejně jako vyšší spotřeba krmiva, což může indikovat zvýšenou potřebu těchto látek. Naopak zvýšená míra exprese detoxikačních genů potvrzena nebyla. Další studie se věnují patogenům včely medonosné. Jedna z nich sleduje výskyt a prevalenci vybraných hlavních včelích patogenů na území České republiky a porovnává odlišné typy habitatu, jako jsou městské oblasti, zemědělsky intenzivně obdělávané oblasti a chráněná přírodní oblast. Překvapivě nejčastěji byl detekován patogen Lotmaria passim. Z virových onemocnění pak DWV komplex a ABPV. Obecně se více eukaryotních patogenů vyskytovalo ve městech a zemědělské krajině. Naopak více virových onemocnění bylo zaznamenáno v chráněné přírodní oblasti. Pátá podkapitola se skládá ze čtyř publikací a zabývá se využitím rostlinných silic ke kontrole roztoče Varroa destructor a entomopatogenní houby Ascosphaera apis. První publikace porovnává růst a vývoj houby A. apis na různých kultivačních mediích a navrhuje nové medium s přídavkem včelího plodu, na kterém byla zaznamenána největší sporulace. Další dvě publikace pojednávají o fungicidním účinku vybraných rostlinných silic v laboratorních podmínkách. Nejlepší výsledky vykazovaly silice z tymiánu, cedrového dřeva, hřebíčku a skořice. Čtvrtá publikace se věnuje akaricidnímu účinku vybraných rostlinných silic na roztoče V. destructor a zároveň hodnotí toxicitu těchto silic na dospělé včely. Na základě těchto výsledků byly stanoveny rostlinné silice s největším poměrem LD50 na včely / LD50 na roztoče (selectivity ratio), které mají největší potenciál využití ve včelařské praxi. Jedná se o silice z manuky, máty peprné, dobromysli a vavřínu kubébového (litsea). Poslední kapitola řeší kontrolu původce onemocnění moru včelího plodu, bakterii Paenibacillus larvae, pomocí enzymů trávicího traktu zavíječe voskového. Larvy zavíječe byly krmeny voskovými mezistěnami kontaminovanými bakterií P.
|
|
|
Technické a alternativní metody k šetrnému tlumení varoózy
NOVOTNÝ, Josef
Varroóza je nemoc sužující včelstva na všech kontinentech vyjma Austrálie. Od roku 2000 je znám pravý původce této nemoci, roztoč Varroa destructor. Cílem diplomové práce je shrnutí poznatků o tomto parazitovi a o metodách jeho tlumení a provedení pokusu s cílem ověřit takzvanou "ultrazvukovou" metodu, prováděnou přístrojem Varroa-Killer-Sound. Pro možnost vyhodnocení výsledků, byly ze dvou skupin včelstev odebírány vzorky včel a ty byly následně pomocí metody cukerného smyvu vyšetřovány na kvantitativní přítomnost samiček Varroa destructor. První skupinu tvořily včely pokusné, které byl ošetřovány "ultrazvukovou" metodou. Druhou skupinu tvořila včelstva kontrolní, kde k tomuto experimentálnímu léčení nedošlo. Dále byly na pokusném stanovišti kontinuálně zaznamenávány teplota, relativní vlhkost a rosný bod vnějšího prostředí. Pomocí programu STATISTICA 12 byly poté statisticky vyhodnoceny výsledky práce.
|
|
|
Rozdíly ve viromu včel u různých populací včely medonosné (Apis mellifera)
Kadlečková, Dominika ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera), hlavní komerční opylovač, má nezastupitelnou roli v zemědělské produkci. U A. mellifera bylo do dnes objeveno velké množství virů, o řadě z nich zatím není známo, zda jsou pro tento druh opylovačů patogenní. U jiných se ukazuje, že koinfekce s jinými patogeny, jako je Varroa destructor, mohou mít pro tento druh fatální následky. Cílem této studie bylo jednak ověřit robustnost metody vypracované v laboratoři pro detekci viromu včel a charakterizovat složení viromu u různých skupin zdravých včelstev v České republice. V neposlední řadě i analyzovat parazitaci včel dalšími patogeny a korelovat jejich přítomnost s detekovanými viry. V této studii bylo identifikováno velké množství virových sekvencí pocházejících z nejrůznějších čeledí. Celkové složení viromu bylo nejvíce podmíněno včelstvem, ze kterého byly včely získány. Velkou váhu na tomto vztahu hrály přítomné bakteriofágy. Oproti tomu analýza jednotlivých virů, u kterých je známo že infikují včelu, naznačila, že u jednotlivců ve včelstvu bude prevalence a virová nálož různých virů odlišná. To vyvrátilo předpoklad, že při přítomnosti virové nákazy je infikovaná většina jedinců v úle. Byla také nalezena velká diverzita Lake Sinai virů. Mezi některými viry bylo možné pozorovat závislosti, buď na přítomnost jiného...
|
|
|
Studium fyziologie a hledání proteomických nástrojů pro supresi a detekci Varroa destructor
Holenková, Martina ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Titěra, Dalibor (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium fyziologie a proteomu roztoče Varroa destructor a jeho porovnání se včelou medonosnou Apis mellifera. Roztoč Varroa je v současné době hlavním problémem včelařství, jelikož napadá většinu včelstev. Možnosti kontroly roztoče se neobejdou bez reziduí jak v úlu, tak například v medu a jiných surovinách využívaných člověkem. Dalším problémem může být také současně diskutovaná otázka spojitosti roztoče se syndromem zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder). Pro zorientování v orgánech V. destructor byla studována vnitřní anatomie roztoče pomocí parafínové histologie. Na histologických řezech barvených hematoxylinem a PAS reakcí bylo možné pozorovat trávicí soustavu roztoče, ale také vajíčko, vaječníky nebo mozek. Cílem práce byla především identifikace proteinů roztoče V. destructor a včely A. mellifera jako jejího hostitele. Pro elektroforetické dělení proteinů byla použita dvourozměrná elektroforéza, kde druhý rozměr separace proteinů probíhal pomocí 12% a 15% SDS-PAGE. Z reprezentativních gelů byly vybrány nejabundantnější spoty, které byly analyzovány hmotnostním spektrometrem MALDI TOF/TOF. Nejabundantnější protein identifikovaný ve vzorcích V. destructor byl hexamerin, arginin kináza či hemelipoglycoprotein precursor. Hexameriny byly také hlavními...
|
|
| |
|
|
Rozdíly ve viromu včel u různých populací včely medonosné (Apis mellifera)
Kadlečková, Dominika ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera), hlavní komerční opylovač, má nezastupitelnou roli v zemědělské produkci. U A. mellifera bylo do dnes objeveno velké množství virů, o řadě z nich zatím není známo, zda jsou pro tento druh opylovačů patogenní. U jiných se ukazuje, že koinfekce s jinými patogeny, jako je Varroa destructor, mohou mít pro tento druh fatální následky. Cílem této studie bylo jednak ověřit robustnost metody vypracované v laboratoři pro detekci viromu včel a charakterizovat složení viromu u různých skupin zdravých včelstev v České republice. V neposlední řadě i analyzovat parazitaci včel dalšími patogeny a korelovat jejich přítomnost s detekovanými viry. V této studii bylo identifikováno velké množství virových sekvencí pocházejících z nejrůznějších čeledí. Celkové složení viromu bylo nejvíce podmíněno včelstvem, ze kterého byly včely získány. Velkou váhu na tomto vztahu hrály přítomné bakteriofágy. Oproti tomu analýza jednotlivých virů, u kterých je známo že infikují včelu, naznačila, že u jednotlivců ve včelstvu bude prevalence a virová nálož různých virů odlišná. To vyvrátilo předpoklad, že při přítomnosti virové nákazy je infikovaná většina jedinců v úle. Byla také nalezena velká diverzita Lake Sinai virů. Mezi některými viry bylo možné pozorovat závislosti, buď na přítomnost jiného...
|
|
|
Fyziologické změny v ontogenezi a mezi kastami včely medonosné (Apis mellifera)
Martišková, Ester ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Čapková Frydrychová, Radmila (oponent)
Tato práce je zaměřena na popis jednotlivých změn ve fyziologii včely medonosné Apis mellifera během jejího vývoje. Zároveň porovnává jejich rozdíly mezi jednotlivými kastami. Při vývoje Apis mellifera dochází ke složitým přestavbám celého organismu. Proto je, zvláště v brzkých stádiích, nutné zajistit velký přísun energie. Larvy potřebují hojný zdroj živin, aby rychle rostly a měly dostatečnou zásobu pro stádium kukly, během kterého nastává nová reorganizace těla. Nově vylíhlé včely si pak potřebují co nejdříve zvyknout na nové prostředí a zapojit se zaujmout svou roli v úlu. Matky potřebují neustálý přísun energie, aby mohly co nejdéle klást vajíčka. Trubci se soustředí hlavně na úspěšné páření s matkou. Život Apis mellifera je ovlivněn i dalšími faktory, převážně různými nemocemi a patogeny. Výsledky této práce mohou dát ucelenou představu o tom, co stojí za složitým vývojem včelího jedince a dát námět k předmětu dalšího zkoumání. V biologii včel je stále spousta neobjasněných a neprozkoumaných skutečností, které by se daly studovat a pomohly nám tak lépe pochopit jejich důležitost pro přírodu.
|
|
|
Nejčastější onemocnění včel chovaných v ČR
DURČANSKÝ, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími onemocněními včel chovaných v ČR. Hlavní pozornost je věnována roztoči Varroa destructor. U jednotlivých chorob a nákaz plodu i dospělých včel jsem se zaměřil na příčiny vzniku nemocí neinfekčního původu, kde se zajímám o průběh a případné řešení. Dále popisuji infekční choroby, které mohou být původu virového, bakteriálního, houbového a parazitárního. Zde se zabývám problematikou popisu původce, klinických příznaků, průběhu nemoci, šířením, způsoby léčby a možnou prevencí.
|
|
|
Parazitická bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Bakterie Arsenophonus je parazitická bakterie, která je přenášena jak vertikálně, tak horizontálně. Svůj přenos posiluje manipulací s hostitelem jevem zvaným zabíjení samců. Vyskytuje se u hmyzu, klíšťat a křižáka obecného (Araneus diadematus). Úlohou této diplomové práce byla detekce parazitické bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor. Zjistili jsme, že v obou hostitelských taxonech se nachází bakterie Arsenophonus, jež byla taxonomicky identifikována jako bakterie Arsenophonus nasoniae. Nález bakterie Arsenophonus v roztočích Varroa destructor je unikátním objevem. V dvojicích roztoč Varroa destructor a včela medonosná odebraných z jednoho úlu jsme prokázali signifikantně vyšší četnost výskytu bakterie Arsenophonus u roztočů Varroa destructor oproti včelám medonosným. Z našich poznatků můžeme usuzovat, že roztoč Varroa destructor může sloužit jako vektor pro přenos bakterie Arsenophonus mezi včelami medonosnými. Výsledky této diplomové práce by mohly vést k budoucímu využití bakterie Arsenophonus v biologické kontrole roztoče Varroa destructor.
|
host ::
RSS.