Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
Rezidence Václava IV. Srovnání královských rezidencí Václava IV. a Karla V. Francouzského
Tomčíková, Eva ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Cílem této práce bylo popsat významná sídla Václava IV. v Čechách, zdůraznit jejich umělecký, politický a všeobecně kulturní význam a zasadit je do mezinárodního rámce pomocí srovnání s rezidencemi Karla V. Francouzského. Francouzské vlivy na české prostředí, především v oblasti architektury a umění všeobecně jsou nezanedbatelné, což se zde podařilo ilustrovat. Výstupy z pečlivé analýzy informací získaných z pramenů, sekundární literatury a v některých případech přímo v dané lokalitě jsou rozděleny do čtyř hlavních kapitol - první se zabývá sídelní kulturou Václava IV., druhá politickými a kulturními vztahy českých zemí a Francie v dotyčném období koncem 14. a počátku 15. století, třetí sídelní kulturou Karla V. a čtvrtá finální komparací.
Cesta krále Václava IV. do Francie roku 1398. Politické, kulturní a geografické aspekty.
Dufková, Tereza ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha o rekonstrukci cesty českého a římského krále Václava IV. do Remeše roku 1398 a zhodnocení jejího diplomatického významu. K řešení dané problematiky byla zapotřebí rozsáhlá analýza listinného materiálu, regest a nařízení. Důraz byl také kladen na rozbor slavnostního přijetí v Remeši, které zachytily především francouzské kroniky. Na základě zjištěných údajů se podařilo vytvořit relativně podrobný itinerář Václavovy cesty, jenž dokládá královu návštěvu dvou desítek měst. Průběh a smysl popsané diplomatické cesty lze využít k obohacení představ o vládě Václava IV. mezi léty 1378 až 1398 a přispět tak k jejímu zhodnocení. Práce se zaměřila rovněž na analýzu historicko-geografických okolností Václavovy cesty a na rozbor dvorského ceremoniálu přivítaní, zvaného adventus regis. Klíčová slova: Václav IV., Karel IV., lucemburský dvůr, francouzský dvůr, královská cesta, královský vjezd, historické cesty, papežské schizma, stoletá válka, cestování ve středověku
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
Nedobrý král Václav? Sesazení "líného krále" v kontextu politického a právního myšlení pozdního středověku
Vanča, Matouš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sesazením krále Václava (1361-1419) z trůnu Svaté říše římské. K detronizačnímu aktu došlo po několikaletých přípravách v srpnu 1400, a to prostřednictvím čtyř kurfiřtů (rýnského falckraběte a arcibiskupů mohučského, kolínského a trevírského). První kapitola stručně zkoumá možnost sesazení krále ve středověkém politickém myšlení. Druhá kapitola popisuje politické zápasy ve Svaté říši římské, které roku 1400 předcházely, a ukazuje nejpodstatnější události, které nakonec k sesazení krále vedly, jako byl střet o mohučské arcibiskupství. Třetí kapitola analyzuje právní dimenzi detronizačního aktu a nabízí možnou interpretaci jeho role v ústavních dějinách Svaté říše římské. Počínání kurfiřtů může být chápáno jako součást dlouhodobého růstu politické moci kurfiřtského kolegia, který je kodifikován též ve Zlaté bule Karla IV.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.