|
|
Účinky plnění na základě později zrušeného pravomocného soudního rozhodnutí
Kinkor, Daniel ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
1 Účinky plnění na základě později zrušeného pravomocného soudního rozhodnutí Název rigorózní práce v českém jazyce, abstrakt v českém jazyce a 3 klíčová slova v českém jazyce Abstrakt Zrušením pravomocného soudního rozhodnutí, na jehož základě žalovaný již žalobci plnil, dovolacím soudem, vyvstává potřeba řešit nastalou situaci tak, aby se plnění dostalo té straně, které podle hmotného práva skutečně náleží. Z rozhodovací praxe českých soudů lze v tomto ohledu dovodit existenci dvou odlišných koncepcí řešení, přičemž ani jedna z nich není s ohledem na limity existujícího procesněprávního rámce bezvýhradně přijatelná. První koncepce vychází ze vzájemné odlišnosti a nezávislosti hmotného a procesního práva a respektuje to, že účinky právní moci soudního rozhodnutí nemají na hmotněprávní poměry přímý dopad. Podle této koncepce je nezbytné, aby poté, co dojde ke zrušení pravomocného soudního rozhodnutí, na jehož základě žalovaný plnil, bylo o tom, zda žalobci plnění náleží, či nikoli, rozhodnuto v novém řízení o vydání bezdůvodného obohacení zahájeném z podnětu původního žalovaného. Původní řízení, ve kterém bylo zrušené rozhodnutí vydáno, totiž poté, co žalovaný plnil, ztrácí své opodstatnění - musí nutně skončit zamítnutím žaloby, a to buď proto, že žalobce tvrzené hmotné subjektivní právo nikdy neměl, anebo...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení podle anglické a české právní úpravy
Škvareková, Gabriela ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ PODLE ANGLICKÉ A ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY Tématem předkládané diplomové práce je "Bezdůvodné obohacení podle anglické a české právní úpravy". Jejím cílem je přinést srozumitelnou analýzu a srovnání právních norem upravujících tento institut v anglickém a českém právu. Práce je systematicky rozdělena do čtyř kapitol, jež jsou poté dále členěny. První kapitola uvádí čtenáře do tématu bezdůvodného obohacení. Nejprve je nastíněn stručný historický přehled a popis právní povahy bezdůvodného obohacení. Tato kapitola rovněž přináší základní srovnání common law systému a kontinentálního právního systému, do kterých anglické i české právo patří. Úprava bezdůvodného obohacení na evropské úrovni je předmětem analýzy ve druhé kapitole. Jsou představeny vybrané právní instrumenty evropského práva soukromého, konkrétně Návrh společného referenčního rámce a Principy evropského práva bezdůvodného obohacení, jež obsahují nezávazná právní pravidla pro fungování institutu bezdůvodného obohacení. Třetí kapitola je zaměřena na anglické právo bezdůvodného obohacení. Přináší analýzu předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení podle anglické právní úpravy. Těmito předpoklady, jež mají základ v judikatuře anglických soudů, jsou (1) obohacení, (2) na úkor ochuzeného, (3) existence důvodu...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Jančařík, Ondřej ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje institutu bezdůvodného obohacení s přesahem do obchodního práva. Zaměřuje se přitom na specifické aspekty působení tohoto institutu v obchodním právu. Zejména se jedná o problematiku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v obchodních vztazích ale i další speciální prvky výskytu bezdůvodného obohacení v obchodněprávních předpisech jako je otázka vrácení poskytnutého plnění při odstoupení od smlouvy, nároků z ochrany firmy a ochrany proti nekalé soutěži, nároků z průmyslového vlastnictví a směnečného, resp. šekového obohacení. Práce sice primárně vychází ze stávající úpravy, nicméně se přitom neomezuje ve zkoumání dané problematiky z pohledu rekodifikace soukromého práva. Práce analyzuje jednotlivá ustanovení příslušných právních předpisů obchodního práva, jejichž výklad je v teorii i praxi značně nejednotný, a pomocí jejich detailního rozboru za použití prvotně stanovených teoretických východisek se pokouší přinést vlastní návrhy řešení.
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Keltner, Miloslav ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu Cílem této práce je podat rozbor institutu bezdůvodného obohacení s jeho přesahem do obchodního práva. V úvodu textu je shrnut dějinný vývoj bezdůvodného obohacení od starověké římskoprávní úpravy, přes Obecný zákonník rakouský (ABGB) a občanský zákoník z roku 1950, až po historii dodnes účinného kodexu, publikovaného pod č. 40/1964 Sb. V tomto historickém rozboru je poukázáno na určité paralely se současnou úpravou, či na vývoj konstrukčních prvků, které jsou dnes základem úpravy bezdůvodného obohacení. V další části práce se pak nachází rozbor aktuální úpravy bezdůvodného obohacení de lege lata, na niž pak navazuje stěžejní část této práce, která se přímo zabývá bezdůvodným obohacením v obchodním právu. Zde je nejprve analyzován pojem obchodních závazkových vztahů, po té vztah občanského a obchodního zákoníku a nakonec je shrnuta odborná diskuze, která se váže k bezdůvodnému obohacení v obchodním právu a návaznosti na tento souhrn je autorem prezentován vlastní názor na předmětnou problematiku a následně krátce zanalyzovány dopady, zejména do oblasti promlčecí doby. Závěrečnou kapitolu tvoří analýza změn úpravy v novém občanském zákoníku, publikovaném pod č. 98/2012 Sb. s účinností k 1.1.2014, s ohledem na institut bezdůvodného obohacení a zhodnocení dopadů...
|
|
|
Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva a jejich prosazování v ČR
Mikulíková, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Bohumil (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva a jejich prosazování v ČR Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva, konkrétně článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a § 3 a 11 zákona o ochraně hospodářské soutěže, se mohou dotýkat mnoha subjektů, ať už v postavení soutěžitelů nebo spotřebitelů. V posledních letech je kladen důraz na soukromoprávní vymáhání soutěžního práva, které má fungovat jako významný doplněk vymáhání veřejnoprávního. V první části disertační práce byly vymezeny základní pojmy a principy soutěžního práva, jejichž osvojení je nezbytné pro porozumění dalšího textu. Stranou nezůstala ani veřejnoprávní pravidla týkající se omezování hospodářské soutěže. Historie vymáhání soutěžního práva v České republice a dynamický vývoj v této oblasti na unijní úrovni byl nastíněn ve druhé části. Třetí, stěžejní část této práce pojednává o vymáhání škody způsobené porušením soutěžního práva v České republice. Evropská unie přijala v roce 2014 směrnici č. 2014/104 o některých pravidlech pro žaloby na náhradu škody, jejímž cílem je mj. zvýšit efektivitu vymáhání soutěžního práva před civilními soudy jednotlivých členských států EU. Dne 18. srpna 2017 byl vyhlášen nový zákon pod č. 262/2017 Sb., který implementuje směrnici do českého právního řádu. Disertace...
|
|
|
Společenské úsluhy a jiné liberality v českém soukromém právu
Pražák, Petr ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na dobrovolné projevy štědrosti, které nevedou ke vzniku závazku (liberality), ale které jsou závazkům často velmi podobné. Práce se nejprve zaměřuje na pojetí liberalit v dosavadní literatuře a judikatuře. Z provedené rešerše vyplývá, že liberalitám nebyla dosud věnována přílišná pozornost a že nejsou dostatečně vyřešeny ani zcela základní koncepční otázky, jako je vztah liberalit k základním institutům soukromého práva (právnímu jednání, smlouvám, závazkům). Dle některých pojetí jsou liberality pouhým faktickým jednáním nízké majetkové hodnoty, které nemá žádné právní následky (a tudíž ani právní význam), zatímco dle jiných názorů liberality naopak mohou mít právní význam i vysokou majetkovou hodnotu. Dle některých pojetí je pro odlišení liberalit od závazků (případně od právních jednání) rozhodují projevená vůle zúčastněných osob a její případné vnímání adresátem, zatímco dle jiných názorů jsou rozhodující objektivní okolnosti, za nichž zúčastněné osoby jednají. V neposlední řadě je pozornost věnována institutu výprosy. Důvodem je skutečnost, že výprosa byla dlouhodobě považována za nezávazné jednání, které není založeno smlouvou. Od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. je nicméně řazena mezi závazky. Tato práce na základě aktuální právní úpravy dochází k závěru, že liberality...
|
|
|
Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva a jejich prosazování v ČR
Mikulíková, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Bohumil (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva a jejich prosazování v ČR Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva, konkrétně článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a § 3 a 11 zákona o ochraně hospodářské soutěže, se mohou dotýkat mnoha subjektů, ať už v postavení soutěžitelů nebo spotřebitelů. V posledních letech je kladen důraz na soukromoprávní vymáhání soutěžního práva, které má fungovat jako významný doplněk vymáhání veřejnoprávního. V první části disertační práce byly vymezeny základní pojmy a principy soutěžního práva, jejichž osvojení je nezbytné pro porozumění dalšího textu. Stranou nezůstala ani veřejnoprávní pravidla týkající se omezování hospodářské soutěže. Historie vymáhání soutěžního práva v České republice a dynamický vývoj v této oblasti na unijní úrovni byl nastíněn ve druhé části. Třetí, stěžejní část této práce pojednává o vymáhání škody způsobené porušením soutěžního práva v České republice. Evropská unie přijala v roce 2014 směrnici č. 2014/104 o některých pravidlech pro žaloby na náhradu škody, jejímž cílem je mj. zvýšit efektivitu vymáhání soutěžního práva před civilními soudy jednotlivých členských států EU. Dne 18. srpna 2017 byl vyhlášen nový zákon pod č. 262/2017 Sb., který implementuje směrnici do českého právního řádu. Disertace...
|
|
|
Důkazní břemeno ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení
Dobrovičová, Michaela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Důkazní břemeno ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá institutem důkazního břemena. Jejím cílem je objasnit dělení důkazního břemena mezi účastníky řízení ve sporech na vydání bezdůvodného obohacení. Práce je členěna na úvod, čtyři hlavní kapitoly, které jsou dále vnitřně členěny a závěr. V úvodu práce jsou rozebírány zejména důvody výběru tohoto tématu. První kapitola obsahuje obecné vymezení a výklad stěžejních pojmů a souvisejících institutů, jejichž základní znalost bude klíčová pro další části textu. Vysvětluje rozdíly mezi pojmy důkaz, protidůkaz a námitka. Následně rozebírá míru důkazu potřebnou pro prokázání určitých skutečností. Popisuje stav non liquet a rozebírá jednotlivé procesní povinnosti a břemena účastníků řízení. Druhá kapitola práce je věnována pojmu důkazního břemena, které se člení na objektivní a subjektivní důkazní břemeno. Subjektivní důkazní břemeno lze dále rozdělit na abstraktní a konkrétní důkazní břemeno. Kapitola pokračuje analýzou vybraných teorií dělení důkazního břemena, přičemž nevynechá ani negativní teorii důkazní. V dílčím závěru se přiklání k Rosenbergové teorii analýzy norem. Na základě této teorie pak formuluje model rozdělení důkazního břemena ve sporech na vydání bezdůvodného obohacení. Těžiště práce spočívá ve třetí,...
|
|
|
Lichevní smlouvy v občanském právu
Šejdová, Kateřina ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
RESUMÉ Těžiště zájmu této práce spočívá ve snaze objasnit důsledky spojené s uzavřením lichevní smlouvy. Jejím cílem je zodpovědět především otázku, zda je lichevní smlouva zákonem spojována s následkem relativní či absolutní neplatnosti a zda je možno uvažovat o zachování lichevní smlouvy v platnosti, ať už dovozením toliko částečné neplatnosti lichevní smlouvy nebo nápravou hrubého nepoměru vzájemných plnění jeho moderací soudem. Práce je rozdělena do dvou částí. Část první v první kapitole ve stručnosti vymezuje východiska úpravy lichvy. Druhá kapitola rozebírá jednotlivé znaky skutkové podstaty lichvy. Ve třetí kapitole se pro smlouvy, které vykazují poruchu ekvivalence, poruchu vůle na straně znevýhodněného a prvek zneužití, aniž je lze s ohledem na úzkou definici lichvy kvalifikovat jako lichevní stricto sensu, dovozuje možnost přezumu jejich platnosti z hlediska souladu s dobrými mravy. Druhá část této práce sestává ze tří kapitol. Kapitola první rozebírá důsledky porušení zákazu lichvy a jejich dopad do právního postavení lichváře a zneužitého. Tato kapitola se věnuje také výkladovým problémům úpravy neplatnosti právního jednání vyplývajícím ze změny koncepce neplatnosti v novém občanském zákoníku. Dále si autor všímá možnosti moderace výše peněžité náhrady, která náleží ochuzenému, není-li dobře...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Koláček, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce si stanovila za cíl výklad k institutu bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Bezdůvodné obohacení jako takové však vlastní obchodněprávní úpravu nemělo a muselo být vykládáno podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Ke změně došlo rekodifikací občanského práva, která obchodní zákoník zcela zrušila a u nově vzniklých právních vztahů nebude nutné zkoumat, které jsou obchodní povahy a které nikoliv. Závěry, ke kterým dospěla judikatura ohledně původní právní úpravy, ještě však nelze zcela opustit, neboť na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku zůstane původní právní úprava, a tedy i závěry judikatury k ní se vztahující, i nadále aplikovatelná. Práce tak rozebírá institut bezdůvodného obohacení především z pohledu práva občanského, kde v rámci srovnání s předchozí právní úpravou řeší specifika či aplikační problémy, které v souvislosti s bezdůvodným obohacením v obchodním právu vyvstaly. Za tímto účelem je podán výklad i k souvisejícím právním institutům jako jsou promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, neplatnost právních jednání, apod. Práci tvoří pět kapitol. V první kapitole je rozebrán historický vývoj právní úpravy. Druhá kapitola podává výklad obecných znaků bezdůvodného obohacení a zaměřuje se i na problematiku obchodních závazkových vztahů s...
|
host ::
RSS.