|
|
Manželky Zikmunda Lucemburského
Klimešová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje manželkám Zikmunda Lucemburského, Marii z Anjou a Barboře z Celje. Prostřednictvím studia pramenů, zejména kronik a sekundární literatury, domácí a zahraniční, blíže přibližuje jejich životní osudy. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, kdy se každá zabývá právě jednou z žen. Na začátku každého úseku dochází k popisu a bližšímu přiblížení rodu Anjouovců a hrabat z Celje, tedy významných rodin, ze kterých obě ženy pocházejí. V kapitolách samotných se práce zaobírá manželkami od dětství až po působení po boku vládce. V případě Barbory z Celje je zmiňován i její život po Zikmundově smrti a takzvaný druhý život s přesahem do současnosti. Je vysvětleno, jak se na ní dívá dnešní společnost a z jakého důvodu tomu tak je. V neposlední řadě je zkoumáno postavení ženy v tehdejší pozdně středověké společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Zikmund Lucemburský, Marie Uherská, Barbora Celjská, 14, století, 15, století, České země, Uhry, manželky
|
|
| |
|
|
Severní portál kostela sv. Prokopa v Třebíči ve středoevropském kontextu se zvláštním zřetelem ke kostelům benediktinských klášterů v Uhrách
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Kornélia KOLÁŘOVÁ TAKÁCSOVÁ: Severní portál kostela sv. Prokopa v Třebíči ve středoevropském kontextu se zvláštním zřetelem ke kostelům v Uhrách. Praha 2021 Anotace Předkládaná disertační práce zařazuje severní portál baziliky sv. Prokopa v Třebíči do širších středoevropských souvislostí se zvláštním zaměřením na uherské stavby. Po uvedení do historie třebíčského opatství a kostela, popisu portálu a jeho ikonografickém rozboru následuje analýza významných portálů z oblasti Německa, Rakouska a Maďarska, které bývají zmiňovány ve vztahu k třebíčskému portálu a jsou spojovány s normanských ornamentem, včetně pokusu o jejich chronologické zařazení. Součástí práce je kritické pojednání různých teorií putování normanského dekoru po střední Evropě. Zvláštní pozornost je věnována otázce zadavatele třebíčské baziliky, která odkazuje jednak na vládnoucí přemyslovský rod, jednak na pozoruhodnou postavu olomouckého biskupa Roberta. Ve všech zemích středovýchodní Evropy byli kromě zahraničních stavitelů, kteří se ve skupinkách oddělili od velkých západních hutí, zapojeni místní kameníci, kteří se svým dílem podepsali na konečných podobách konkrétních staveb. Evidentní podobnosti mezi stavbami a dynastické vazby naznačují kontakt mezi těmito zeměmi, který zůstal živý i navzdory nepříznivým politickým okolnostem či...
|
|
| |
|
|
Italské inspirace středoevropské architektury
Brabcová, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Na konci 15. století na území Čech proniká renesanční tvarosloví, které se roku 1493 objevuje i na Pražském hradě v podobě oken Vladislavského sálu Starého královského paláce. Jejich podoba je historicky i stylově spjata s Budínským hradem, kam roku 1490 Vladislav II. Jagellonský přesídlil. Zde se setkal s prvotřídní tvorbou dvora Matyáše Korvína, pro nějž pracovali italští mistři. Vzory fragmentů oken nalezených v Budíně pak lze hledat na Palazzu Ducale Federica da Montefeltro v Urbinu, neboť Uhry byly díky královně Beatrici Aragonské z Neapole v živém kontaktu s Itálií.
|
host ::
RSS.