|
|
Využití druhotných surovin z výroby vína
Lajtman, Roman ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá možnosťami využitia hroznových matolín a následne optimalizáciou extrakcie hroznových matolín. Teoretická časť sa zameriava na charakteristiku hrozna, chemické zloženie vína, výrobu vína a hlavne na využitie odpadu z vína. Taktiež sú popísané fenolické látky, ich rozdelenie do jednotlivých skupín a nakoniec tejto časti sú popísané všeobecné informácie o použitých experimentálnych metódach. V experimentálnej časti boli prevedené extrakcie červených hroznových matolín. Extrakcie boli prevedené v rôznych rozpúšťadlách, a to v zmesi etanol-voda (pomery 20:80; 40:60 a 60:40), ďalej v zmesi glycerol-voda (pomery 10:90; 20:80 a 40:60) a nakoniec len v čistej deionizovanej vode. Extrakcie boli prevedené v rôznych časoch a účelom bolo optimalizovať extrakcie a získať najvyššie výťažky fenolických látok, teda antioxidantov. Časová a ekonomická stránka mali veľký význam pre zistenie a výber najvhodnejšieho rozpúšťadla. Čo sa týka výsledkov, ako najlepšie a najvhodnejšie rozpúšťadlo k extrakcii červených matolín bola vybraná zmes etanol-voda a to v pomere 60:40. Táto zmes vyextrahovala najviac fenolických látok a relatívne v najkratšom čase. Pri optimalizácii navážky sa zistilo, že optimálna navážka je 4 g matolín. Na konci bola prevedená opakovaná extrakcia, kde je zrejmé, že je prakticky zbytočná. Pri extrakcii do 2. stupňa je koncentrácia fenolických látok viac ako o polovicu nižšia než pri 1. stupni.
|
|
|
Detoxifikace kávové sedliny oxidačními procesy
Maňáková, Helena ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detoxifikací kávové sedliny za využití oxidačních procesů. V teoretické části je popsána charakterizace kávových zrn a kávové sedliny. Poté je popsána valorizace kávové sedliny se zaměřením využití kávové sedliny jako rostlinného substrátu. Na závěr jsou charakterizovány fenolické látky, které zapříčiňují toxicitu kávové sedliny, a jsou popsány metody jejich stanovení pomocí UV–VIS spektrofotometrie a pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu vzorků, na aplikaci účinného oxidačního procesu a na analýzu detoxifikované kávové sedliny se zaměřením na obsah fenolických látek. Pro analýzu fenolických látek byly využity tři typy kávové sedliny: neupravená, odtučněná a odtučněná a zároveň hydrolyzovaná kávová sedlina. Při analýze vzorků byly ve zvýšených koncentracích identifikovány především fenolické kyseliny, přesněji kyseliny gallová, ferulová, chlorogenová a kávová. Po aplikaci oxidačního činidla byla potvrzena detoxifikace u všech vzorků kávové sedliny. Pro nejúčinnější a ekonomický nejúspornější oxidaci byl vybrán roztok 1% oxidačního činidla, které bylo schopné po 10minutové oxidaci zredukovat více než 90 % obsažených fenolických látek.
|
|
|
Detoxifikace kávové sedliny oxidačními procesy
Maňáková, Helena ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detoxifikací kávové sedliny za využití oxidačních procesů. V teoretické části je popsána charakterizace kávových zrn a kávové sedliny. Poté je popsána valorizace kávové sedliny se zaměřením využití kávové sedliny jako rostlinného substrátu. Na závěr jsou charakterizovány fenolické látky, které zapříčiňují toxicitu kávové sedliny, a jsou popsány metody jejich stanovení pomocí UV–VIS spektrofotometrie a pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu vzorků, na aplikaci účinného oxidačního procesu a na analýzu detoxifikované kávové sedliny se zaměřením na obsah fenolických látek. Pro analýzu fenolických látek byly využity tři typy kávové sedliny: neupravená, odtučněná a odtučněná a zároveň hydrolyzovaná kávová sedlina. Při analýze vzorků byly ve zvýšených koncentracích identifikovány především fenolické kyseliny, přesněji kyseliny gallová, ferulová, chlorogenová a kávová. Po aplikaci oxidačního činidla byla potvrzena detoxifikace u všech vzorků kávové sedliny. Pro nejúčinnější a ekonomický nejúspornější oxidaci byl vybrán roztok 1% oxidačního činidla, které bylo schopné po 10minutové oxidaci zredukovat více než 90 % obsažených fenolických látek.
|
|
|
Využití druhotných surovin z výroby vína
Lajtman, Roman ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá možnosťami využitia hroznových matolín a následne optimalizáciou extrakcie hroznových matolín. Teoretická časť sa zameriava na charakteristiku hrozna, chemické zloženie vína, výrobu vína a hlavne na využitie odpadu z vína. Taktiež sú popísané fenolické látky, ich rozdelenie do jednotlivých skupín a nakoniec tejto časti sú popísané všeobecné informácie o použitých experimentálnych metódach. V experimentálnej časti boli prevedené extrakcie červených hroznových matolín. Extrakcie boli prevedené v rôznych rozpúšťadlách, a to v zmesi etanol-voda (pomery 20:80; 40:60 a 60:40), ďalej v zmesi glycerol-voda (pomery 10:90; 20:80 a 40:60) a nakoniec len v čistej deionizovanej vode. Extrakcie boli prevedené v rôznych časoch a účelom bolo optimalizovať extrakcie a získať najvyššie výťažky fenolických látok, teda antioxidantov. Časová a ekonomická stránka mali veľký význam pre zistenie a výber najvhodnejšieho rozpúšťadla. Čo sa týka výsledkov, ako najlepšie a najvhodnejšie rozpúšťadlo k extrakcii červených matolín bola vybraná zmes etanol-voda a to v pomere 60:40. Táto zmes vyextrahovala najviac fenolických látok a relatívne v najkratšom čase. Pri optimalizácii navážky sa zistilo, že optimálna navážka je 4 g matolín. Na konci bola prevedená opakovaná extrakcia, kde je zrejmé, že je prakticky zbytočná. Pri extrakcii do 2. stupňa je koncentrácia fenolických látok viac ako o polovicu nižšia než pri 1. stupni.
|
host ::
RSS.