|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Jursa, Adam ; Jura, Pavel (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Cílem projektu bylo nalézt řešení revitalizace zanedbaného prostoru předpolí Květné zahrady v Kroměříži. Jeho provozní a formální stránku a do značné míry i funkční náplň prostoru. Květná zahrada byla vybudována v 17. století olomouckým biskupem Castelcornem a roku 1998 byla zapsána na seznam památek UNESCO. V mém návrhu se snažím zachovat původní členění předpolí, také jeho ideová náplň je uvedena do původních souvislostí. Tvoří tedy samostatnou část zahrady, která se od Květné zahrady liší jak svojí formální stránkou, tak i funkční a ideovou náplní. Celé předpolí jsem rozdělil na tři části. Jedna z nich pak tvoří předprostor Květné zahrady, filtr mezi městským organismem a přísným renesančním členěním zahrady.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Böserlová, Jana ; Klein, Pavel (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Květná zahrada se nachází v blízkosti centra Kroměříže a spolu s Podzámeckou zahradou je významnou přírodně – architektonickou památkou, zahrnutou v seznamu světového dědictví UNESCO. Celá zahrada je koncipována velmi přísně, přesně podle pravidel barokní zahradní architektury. Řešené území, Předpolí Květné zahrady, bývalo v minulosti nedílnou součástí života celé zahrady. Pro soudobé obyvatelstvo byla zahrada zdrojem radovánek a relaxace. V současnosti je Předpolí Květné zahrady značně zanedbáno a veřejnosti sem není povolen přístup. U takové památky, jíž Květná zahrada bezesporu je, je tento stav na pováženou. Bakalářská práce na téma revitalizace zahrady by měla objasnit problémy a nastínit možný budoucí postup obnovy zahrady.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Hasajová, Zuzana ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
ANOTáCIA Táto bakalárska práca sa zaoberá návrhom revitalizácie části Kvetnej záhrady v Kromeříži. Zahrada má bohatú minulosť a výhžadovú budúcnosť, preto bol návrh výzvou. Riešené území je rozdelené na dve samostané časti, Holandská záhrada-v nej je predmetom práce nové návštevnícke centrum a južná záhrada s novou spoločensko-kultúrnou funkciou. V návrhu ponehechávam terajší vchod do záhrad cez vstupný objekt, predmetom je aj jeho rekonštrukcia a v ňom riešim smery a návaznosti na dalšiu prehliadku pamiatky. Zaujali ma posledné slová zveřejněné nad pôvodným vstupom uvědomělých tvorcov a preto som pristupovala k záhrade patričným riešením. Holandskú záhradu(severnú časť) navrhujem jako LAND ART záležitost a južnú časť územia jako reminiscenciu záhrady. Formu Land Artu posunula aj myšlienka, že v pamiatke takého typu by nebola šťastným výberom dalšia formálna architektúra. Návrh podporuje novodobé zanietenia záhradnej kultúry a zachováva atributy historického priestoru. Tvoria ho tri dominantné kruhovité hmoty: mulda, jazero a háj. Celý priestor záhrady spája zjednocujúca osa.
|
|
| |
|
|
Zhodnocení vývoje Hornického regionu Krušnohoří po zápisu na seznam UNESCO
Slavíková, Jana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na dopady zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hlavním cílem práce bylo získat informace o této problematice na konkrétním příkladu české části Hornického regionu Ezgebirge/Krušnohoří z pohledu místních aktérů. Dílčí cíle jsou zaměřeny na management dědictví v daném regionu, benefity a nevýhody spojené s tímto zápisem, motivaci místních aktérů k jeho využívání a identifikaci těchto aktérů. Za účelem zjištění, jaký efekt měl tento zápis na místní aktéry z veřejné a soukromé sféry, bylo využito polostrukturovaných rozhovorů. Získaná data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Samotný výzkum lze rozdělit do tří fází. V první fázi byl vytvořen seznam aktérů, kteří se nějakým způsobem podílejí na procesu vytváření, ochrany a interpretace montánního dědictví. Druhá fáze se skládala z rozhovorů s místními aktéry, konkrétně zástupci obcí a podnikateli. V poslední fázi byly tyto rozhovory vyhodnoceny a shrnuty.
|
|
|
Etické principy českých novinářů při referování o teroristických činech
Navrátilová, Barbora ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Mimořádná událost, jakou je terorismus, přináší do mediální etiky mnoho dilemat. Diplomová práce se zaměřuje na otázku, jak vybraní čeští novináři eticky pokrývají téma terorismu, a to i přesto, že se v Česku neodehrál tak zásadní teroristický útok, jaký můžeme spatřovat v západní Evropě po roce 2015. Zprvu je popsán koncept terorismu a jeho podoby a trendy, následně je představen vztah terorismu a médií. Pro ilustraci, jak etické kodexy myslí na takové události, jsou komparovány tři české kodexy audiovizuálních médií a tři zahraniční, které jsou dostupné v angličtině. V empirické části se práce věnuje datům z kvalitativního zkoumání a řídí se principy zakotvené teorie. Rozhovory s osmi novináři přináší vhled, jak o etice při referování o terorismu smýšlí, jaká pravidla si vytvořili a z jakých jiných etických oblastí pravidla čerpají. Mezi principy, které jmenují, patří ověřování informací, nezveřejňování explicitních záběrů samoúčelně, nebo snaha potlačit informace o teroristovi. Dalším ze zjištění je, že vybraní novináři vnímají, že se teroristé chtějí skrze média zviditelnit a referováním o činech jim novináři pomáhají. Výsledkem diplomové práce není ucelená teorie, nýbrž vhled do etických principů v konkrétních situacích, kterými se respondenti řídí.
|
|
|
Krajina pro chov koní jako nové dědictví UNESCO
Lohrová, Zuzana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Nekolný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením dopadů zápisu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO z pohledu aktérů veřejné, soukromé a neziskové sféry. Tento zápis proběhl v červenci 2019 a nyní je tedy možné studovat jeho další vývoj. První část práce je věnována představení organizace UNESCO a hodnocení možných dopadů zápisu statku na Seznam UNESCO dle odborné literatury. Dále je práce zaměřena na analýzu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. V druhé části je následně představena výzkumná část práce, která byla zaměřena na hodnocení dopadů zápisu na Seznam UNESCO pomocí polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými zmiňovanými aktéry. Jedním z hlavních zjištění je například to, že jako největší přínos považují respondenti zvýšenou míru odborné péče o statek. Naopak za negativum může být považováno narušování každodenního života místních obyvatel. Klíčová slova UNESCO, Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, Kladruby nad Labem, Národní hřebčín, starokladrubský kůň, kulturní krajina
|
|
|
Rozvoj vybrané lokality cestovního ruchu z pohledu průvodce
Čejková, Monika
Bakalářská práce se zabývá tématem Rozvoj vybrané lokality cestovního ruchu z pohledu průvodce a je rozdělena do dvou částí -- teoretické a praktické. V teoretické části jsou definovány základní pojmy a souvislosti působení lidského kapitálu na rozvoj regionu. Praktická část se zaměřuje na významnost lidského kapitálu v rámci rozvoje Lednického zámku. Důležitost lidského kapitálu pro rozvoj dané památky vychází z rozhovorů s průvodci Lednického zámku a následné analýzy těchto rozhovorů. Výstupem praktické části je diskuse a stanovená doporučení, která jsou nutná pro další rozvoj památky i regionu.
|
|
|
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem: Nominační dokumentace UNESCO
Beneš, Michal ; Douša, Pavel ; Drkula, Michal ; Ebel, Martin ; Ebelová, Ivana ; Georgiev, Jiří ; Jiránek, Tomáš ; Koupal, Vlastimil ; Kroulík, Miroslav ; Kučová, Věra ; Machek, Jiří ; Novák, Zdeněk ; Václavík, Radek ; Zámečník, Roman
Nominační dokumentace Národního hřebčína Kladruby nad Labem pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
Plný text:  PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF
|
host ::
RSS.