|
|
Role fantastických motivů ve vybraných kratších prózách Julia Zeyera
Neradová, Eliška ; Blinková Pelánová, Eva (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozborem tří textů Julia Zeyera (Dům U tonoucí hvězdy, Na pomezí cizích světů, Miss Olympia). Cílem práce je analyzovat a interpretovat motivy ve spojení s fantastickým žánrem literatury. Jsou jimi například postavy žen, motiv hvězdy či motiv ohně. Dalším tématem je obecný pohled na autora a zasazení jeho díla do uměleckého směru. Interpretace Zeyerových textů se zakládá na pojetí fantastiky Tzvetana Todorova představené v knize Úvod do fantastické literatury. KLÍČOVÁ SLOVA Julius Zeyer, fantastično, Dům U tonoucí hvězdy, Na pomezí cizích světů, Miss Olympia, Tzvetan Todorov
|
|
|
Émile Benveniste a úloha smyslu
Krásová, Eva ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Ondřej Matthew (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Eva Krásová: Émile Benveniste a úloha smyslu" Práce "Émile Benveniste a úloha smyslu" je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902-1977) skrze roli, jakou zaujímá pojem smyslu (sens) v jeho myšlení. Práce zaujímá metodologický postoj "historiografie myšlení o řeči" (K. Kœrner) a dílo Émila Benvenista zkoumá chronologicky a vývojově. První část práce se věnuje teoretickým východiskům Benvenistova myšlení v pařížské škole (A. Meillet a M. Bréal), pražské škole (R. Jakobson a Vl. Skalička) a kodaňské škole (texty z roku 1939) skrze analýzu pojmu systému. Upozorňuje se na diachronní pojetí jazykového systému u A. Meilleta a v pražské škole. Je vznesena hypotéza o úloze Émila Benvenista při jejich kontaktech v rámci Mezinárodních kongresů lingvistů. Ta ústí do pojmu hlediska smyslu, jak u Benvenista fungoval ve studii "Roviny lingvistické analýzy" v roce 1962. Druhá část se věnuje lingvistice promluvy u Émila Benvenista. V první kapitole jsou vysvětleny základní složky Benvenistovy teorie řeči: sémiotika a sémantika, resp. sémiotické a sémantické (le/la sémiotique, sémantique), vypovídání (énonciation), přivlastnění (appropriation) a teorie hierarchie systémů ze studie "Sémiologie jazyka", vedoucí k myšlence jazykového systému jako místa vzniku smyslu. Jsou rozlišeny dva významy pojmu...
|
|
|
Space-time breakdown in Julio Cortázar's fantastic tales
Krejčová, Veronika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Ako už sám názov prezrádza, táto práca pojednáva o problematike zvratov časových a priestorových v tvorbe Julia Cortázara (1914-1984). Tento Argentínsky spisovateľ sa venoval prevažne žánru fantastická poviedka. Radí sa k najdôležitejším predstaviteľom tohto žánru v oblasti Río de la Plata, no veľkú časť života prežil v Paríži, kde aj tvoril. Pomocou rôznych literárnych kritikov a teoretikov sa pokúsim o definíciu časo- priestorových zvratov v jeho tvorbe. Tzvetan Todorov vo svojom diele Úvod do fantastickej literatúry odlišuje tri kategórie fantastickosti: čudné, fantastické a úžasné. Kritička Ana María Barrenechea vo svojej vitálnejšej teórií delí fantastický žáner na tieto tri kategórie: prirodzený, neprirodzený, zmes oboch. Ako príklad nám poslúžia štyri autorove fantastické poviedky, na ktoré následne aplikujem spomínané teórie, no zároveň však poukážem na nejednoznačnosť a zastaranosť teórií a ponúknem nové alternatívne riešenia. Veľkou časťou k tomu prispeje názor španielskeho kritika fantastickej literatúry Davida Roasa. Je čas a priestor v literatúre dôležitý? A čo je to Cortázarov Pocit fantastickosti? Pokúsim sa odpovedať na tieto otázky a inšpirujúc sa teóriou Michaila Bachtina sa pokúsim navrhnúť nový tzv. cortazariánsky chronotop. Nakoniec sa pozrieme na historický vývoj fantastickej...
|
host ::
RSS.