|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Tridentská reforma diecézního kléru a její vybrané vnější projevy. Kněžský oděv jako odraz požadavků kladených na diecézní kněžstvo po Tridentském koncilu.
Sklenář, Michal ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce představuje historicko-liturgickou sondou diecézní klérus reformovaný Tridentským koncilem: požadavky kladené na sekulární kněžstvo a vnější vyjádření těchto nároků kněžským oděvem - klerikou. Práce vědomě zachovává historickou i teologickou rovinu: přinese nejprve základní body k ustanovení svátosti kněžství (levitské kněžství Starého zákona, kněžství Nové smlouvy a jeho následné promýšlení), dále pak kontextuální ukotvení Tridentského koncilu (svolání, průběh, projednávaná témata, následná recepce koncilních ustanovení) a jeho výsledky zejména ve vztahu ke kněžstvu (teologické uchopení kléru). Následně práce nastíní postavení kléru jakožto stavu, na nějž klade určité jasně definované nároky společnost a stát. Vlastní stať pak představí jednotlivé nároky na kněžstvo vznášené ze strany církve reformované Tridentinem (formace v seminářích, sebepojímání kněžstva). Všechny tyto specifické požadavky se odrážejí ve striktně určené podobě kněžského oděvu určeného pro běžné každodenní nošení. V této souvislosti práce přinese jak inspirace pro vznik stavovského oděvu kněží, tak jeho vliv na podobu řeholních oděvů a konečně srovnání s jinými tradicemi. Autor souběžně studuje obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Klíčová slova Tridentský koncil, kněžství, dějiny...
|
|
|
"My Zbyněk, z Boží milosti arcibiskup pražský, stolice svaté apoštolské legát, jeho milosti římského císaře rada nejvyšší, mistr křižovníků s červenou hvězdou..." Aneb život pražského arcibiskupa doby rudolfinské.
Syslová, Anna ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Tématem práce "My Zbyněk, z Boží milosti arcibiskup pražský, stolice svaté apoštolské legát, jeho milosti římského císaře rada nejvyšší, mistr křižovníků s červenou hvězdou..." Aneb život pražského arcibiskupa doby rudolfinské bude život desátého pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé, jehož episkopát ohraničují roky 1592 až 1606. Arcibiskup Zbyněk Berka pocházel z rozrodu staročeského rodu Ronovců, z katolicky orientované větve Berků z Dubé a Lipé, a na svatovojtěšském stolci seděl v pohnutých letech - ve druhé polovině vlády císaře Rudolfa II. Během svého episkopátu tak zažil střídající se sílící vládu nekatolíků s politickým obratem spojeným se vzestupem nové generace katolicky odchovaných pánů na konci 90. let 16. století. Sám Zbyněk byl horlivým zastáncem rekatolizačního programu, v rámci kterého mimo jiné roku 1605 do Prahy svolal diecézní synodu, která představovala reakci na reformy tridentského koncilu a jejich zavádění na našem území. Ještě téhož roku sepsal dílo Synodus archidioecesana Pragensis reflektující synodní ustanovení. Práce se bude snažit o reflektování české konfesní problematiky spojené s fungováním znovu obsazeného pražského arcibiskupství jakožto jednoho z vůdčích nástrojů rekatolizačního programu a především osobním arcibiskupovým plánem pro postup proti...
|
|
|
Mešní liturgie po tridentském a po II. vatikánském koncilu. Nástin srovnání.
Harcuba, Lukáš ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a následným srovnáním římské mešní liturgie v jejích dvou užívaných formách: formě řádné a formě mimořádné, jak je v roce 2007 definoval dokument Summorum Pontificium papeže Benedikta XVI. V první kapitole jsou stručně shrnuty základní principy křesťanské bohoslužby, v druhé se zabýváme strukturou slavení liturgie, jak se v průběhu staletí utvářela, v dalších kapitolách jsou analyzovány a v nástinu srovnány řády mešní liturgie podle misálu sv. Pia V. a podle misálu papeže Pavla VI. Práce bude doplněna exkurzem o liturgickém prostoru, jak ho při slavení mešní liturgie užívají dvě uvedené formy římského ritu.
|
|
|
Tridentská reforma diecézního kléru a její vybrané vnější projevy. Kněžský oděv jako odraz požadavků kladených na diecézní kněžstvo po Tridentském koncilu.
Sklenář, Michal ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce představuje historicko-liturgickou sondou diecézní klérus reformovaný Tridentským koncilem: požadavky kladené na sekulární kněžstvo a vnější vyjádření těchto nároků kněžským oděvem - klerikou. Práce vědomě zachovává historickou i teologickou rovinu: přinese nejprve základní body k ustanovení svátosti kněžství (levitské kněžství Starého zákona, kněžství Nové smlouvy a jeho následné promýšlení), dále pak kontextuální ukotvení Tridentského koncilu (svolání, průběh, projednávaná témata, následná recepce koncilních ustanovení) a jeho výsledky zejména ve vztahu ke kněžstvu (teologické uchopení kléru). Následně práce nastíní postavení kléru jakožto stavu, na nějž klade určité jasně definované nároky společnost a stát. Vlastní stať pak představí jednotlivé nároky na kněžstvo vznášené ze strany církve reformované Tridentinem (formace v seminářích, sebepojímání kněžstva). Všechny tyto specifické požadavky se odrážejí ve striktně určené podobě kněžského oděvu určeného pro běžné každodenní nošení. V této souvislosti práce přinese jak inspirace pro vznik stavovského oděvu kněží, tak jeho vliv na podobu řeholních oděvů a konečně srovnání s jinými tradicemi. Autor souběžně studuje obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Klíčová slova Tridentský koncil, kněžství, dějiny...
|
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Matriční agenda v Čechách
ČERNÁ, Kateřina
Práce se zabývá matričními zápisy v Čechách. Srovnává současné zápisy v matričních knihách a zápisy z nejstarších matričních knih. Popisuje význam matričních zápisů dnes i v historii. Dále poukazuje na údaje v těchto knihách a na to, jak se zapisované údaje během staletí mění. Předmětem práce je ukázat, že zápisy v matričních knihách byly původně zápisy přijatých svátostí. Tyto zápisy vznikly na základě církevních předpisů vydaných římskokatolickou církví. Vést knihy pokřtěných a oddaných nařizovala již rozhodnutí tridentského koncilu. Do praxe se však vedení těchto registrů dostávalo mnohem déle. Matriční agenda na území Čech byla až do 18. století nejednotná. Matriční agenda byla sjednocena až v 18. století a to na základě státních předpisů. Římskokatolická církev se v největší míře podílela na vzniku a vedení této agendy. Byla pověřena i dozorem nad matriční evidencí ostatních církví.
|
|
|
Prvotní a dědičný hřích v tradici církve, v současné teologii a v nárysu základů pro budoucí adekvátní naukovou syntézu
MACHULA, Tomáš
Problematika peccatum originale, a to jak p. o. originans (prvotní hřích), tak p. o. originatum (dědičný hřích), patří mezi velké výzvy, s nimiž se současná teologie musí vyrovnat. Týká se to především původu onoho sklonu ke zlému, který je spatřován v projevu neposlušnosti prvních lidí. V promýšlení nového kontextu pro dogma o dědičném hříchu však pravděpodobně nelze očekávat zásadní a zlomový průlom jediné osobnosti a jejího myšlení. Paleta mnoha teorií a přístupů stručně nastíněná v předkládané práci, představuje kroky na dlouhé cestě k možnému řešení.
|
host ::
RSS.