|
|
Ústava pro Evropu
Feichtinger, Jiří ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent) ; Klíma, Karel (oponent)
disertační práce Ústava pro Evropu JUDr. Jiří Feichtinger Ústředním tématem této disertační práce je posouzení a hodnocení Smlouvy o Ústavě pro Evropu ("ústavní smlouvy") a tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "zakládací smlouvy") z hlediska teorie ústavního práva a obecné státovědy. Ze stejných hledisek proto zkoumám i povahu Evropské unie. Toto téma jsem zvolil z důvodu stále častější a intenzivnější diskuse o míře evropské integrace, o její potřebě a smyslu a především o tom, zda se Evropská unie stává státem nebo zda zůstává stále jen mezinárodní organizací svého druhu. V této práci hledám odpověď na otázku, nakolik obsah ústavní smlouvy odpovídal jejímu názvu a byl-li tento dokument z ústavněprávního hlediska skutečně ústavou; na tuto otázku odpovídám i ve vztahu k zakládacím smlouvám. V práci dále zkoumám, zda ústavní smlouva či smlouvy zakládací otevírají cestu ke sjednocené Evropě nejen z hlediska dosavadního zaměření evropské integrace, ale i z hlediska státovědeckého, tj. zda by tyto smlouvy mohly sloužit jako základní právní předpis Evropy jako jednotného státu, což je hlavním smyslem existence jakékoli ústavy. S ohledem na výše uvedené se ve své práci logicky zabývám dále otázkou, nakolik je Evropská unie způsobilá stát se...
|
|
|
Ústava pro Evropu
Feichtinger, Jiří ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent) ; Klíma, Karel (oponent)
disertační práce Ústava pro Evropu JUDr. Jiří Feichtinger Ústředním tématem této disertační práce je posouzení a hodnocení Smlouvy o Ústavě pro Evropu ("ústavní smlouvy") a tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "zakládací smlouvy") z hlediska teorie ústavního práva a obecné státovědy. Ze stejných hledisek proto zkoumám i povahu Evropské unie. Toto téma jsem zvolil z důvodu stále častější a intenzivnější diskuse o míře evropské integrace, o její potřebě a smyslu a především o tom, zda se Evropská unie stává státem nebo zda zůstává stále jen mezinárodní organizací svého druhu. V této práci hledám odpověď na otázku, nakolik obsah ústavní smlouvy odpovídal jejímu názvu a byl-li tento dokument z ústavněprávního hlediska skutečně ústavou; na tuto otázku odpovídám i ve vztahu k zakládacím smlouvám. V práci dále zkoumám, zda ústavní smlouva či smlouvy zakládací otevírají cestu ke sjednocené Evropě nejen z hlediska dosavadního zaměření evropské integrace, ale i z hlediska státovědeckého, tj. zda by tyto smlouvy mohly sloužit jako základní právní předpis Evropy jako jednotného státu, což je hlavním smyslem existence jakékoli ústavy. S ohledem na výše uvedené se ve své práci logicky zabývám dále otázkou, nakolik je Evropská unie způsobilá stát se...
|
|
|
Euroskepticismus nizozemských a lucemburských politických stran na příkladu jejich kampaní proti přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu
Kuznická, Anna ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Euroskepticismus nizozemských a lucemburských politických stran na příkladu jejich kampaní proti přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu" komparuje kampaně nizozemských a lucemburských odpůrců přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu před referendem o přijetí této smlouvy v první polovině roku 2005. Výsledkem této práce je zjištění, že nizozemské politické strany byly během kampaně proti přijetí smlouvy aktivnější než lucemburské, nejvýznamněji se do debaty zapojila nizozemská Socialistická strana a frakce Wildersova skupina, jejímž jediným členem byl Geert Wilders. Druhým cílem této práce je komparace argumentů stran, které byly proti přijetí smlouvy, z hlediska teorie dělící euroskepticismus na tvrdý a měkký, jejímiž autory jsou Paul Taggart a Aleks Szczerbiak. Argumenty, které značí tvrdý euroskepticismus, se objevily u lucemburské Levice a nizozemských ortodoxně protestantských stran Křesťanské unie a Reformní strany. Obecně ale převažovaly argumenty chránící národní zájmy obou států, což je jeden ze znaků měkkého euroskepticismu. Proti přijetí této smlouvy se stavěly pouze nevládní strany z okraje politického spektra a jednalo se o strany jak pravicové, tak levicové.
|
|
|
Argumenty proti "evropské ústavě" - případové studie Francie a Irska
Babický, Vojtěch ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Tématem závěrečné práce je problematika "ústavních" smluv v Evropské unii. Práce se zabývá argumenty, které zapříčinily odmítnutí "euroústavy" ve Francii a o dva roky později odmítnutí Lisabonské smlouvy v Irsku. Nejprve práce zkoumá historické souvislosti, na jejichž základě se dospělo k vytvoření "ústavních" smluv. Dále analyzuje v jednotlivých zemích průběh kampaní a zaměřuje se na hlavní argumenty, které byly používány odpůrci přijetí těchto dvou dokumentů ve smyslu, jak dalece argumenty souvisely se samotným obsahem smluv. V závěru tato práce porovnává argumenty v obou zemích a zkoumá jejich podobnost v odůvodnění odmítnutí "ústavních" smluv.
|
host ::
RSS.