|
|
Studium produkce lignolytických enzymů pomocí hub bílé hniloby
Vejdová, Markéta ; Bendová, Agáta (oponent) ; Hudečková, Helena (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je studium produkce lignolytických enzymů houbami bílé hniloby. Teoretická část práce je zaměřena na charakterizaci dřevokazných hub, především hub bílé hniloby a jimi produkované lignolytické enzymy, vhodné substráty pro kultivaci a závislost pH prostředí na růst biomasy, na základě čehož byla vybrána pH vhodná pro kultivaci vybraných hub bílé hniloby. Experimentální část se zaměřuje na submerzní kultivaci vybraných kmenů Trametes versicolor CCBAS 1383 a Irpex lacteus CCBAS 196 při různých pH, u nichž byly po dobu 36 dní sterilně odebírány vzorky pro sledování aktivity lignolytických enzymů a obsahu celkových extracelulárních proteinů, rovněž byl zaznamenáván nárůst biomasy. Pro porovnání produkce enzymů na různých substrátech byla provedena kultivace Trametes versicolor CCBAS 1383 na odpadním substrátu. Na základě porovnání výsledků vybraných kmenů hub lze říci, že optimalizace kultivačního média – zejména prostředí pH má zásadní vliv na aktivitu produkovaných enzymů. Nejvyšších enzymových aktivit bylo dosaženo submerzní kultivací Trametes versicolor při pH 5. Výjimkou je lignin peroxidáza, která při daném pH dosáhla maximální aktivity (4 ± 1) · 10-6 U, zatímco nejvyšší naměřená aktivita lignin peroxidázy (1,2 ± 0,4) · 10-5 U byla při pH 7. Obecně lze však říci, že Trametes versicolor je vhodnějším producentem lignolytických enzymů v porovnání s Irpex lacteus.
|
|
|
Možnosti eliminace sulfonamidů z vodního ekosystému
Suková, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stanovení sulfonamidových antibiotik, zejména na možnosti eliminace těchto léčiv z vodního ekosystému. Kontaminace životního prostředí léčivy a jejich rezidui představuje v současnosti velký problém. Významnými bodovými zdroji kontaminace jsou čistírny odpadních vod (ČOV), protože tyto látky nejsou současnými technologickými postupy z odpadních vod účinně odstraňovány. Z tohoto důvodu dochází k vývoji a testování nových technologických postupů, které by mohly účinně odstraňovat tyto kontaminanty ze životního prostředí (ŽP). Jednou z možností je využití enzymatického aparátu dřevokazných hub, především hub bílé hniloby. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik bylo vybráno šest zástupců, pro jejichž izolaci z akvatické matrice byla použita extrakce tuhou fází; jako finální metoda pro identifikaci a kvantifikaci byla aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Bylo provedeno týdenní sledování koncentrační úrovně vybraných sulfonamidových antibiotik na přítoku a na odtoku ČOV Brno Modřice. Kromě toho byla ověřena účinnost eliminace vybraných antibiotik z vodního ekosystému pomocí dřevokazných hub Trametes versicolor kultivovaných na vhodném nosiči.
|
|
|
Profil lakasové aktivity v kulturách houby Trametes versicolor během degradace endokrinně disruptivní látky Delor 103
Plačková, Martina
V této práci byl studován endokrinně disruptivní potenciál Deloru 103 (směs kongenerů PCB) a jeho vliv na produkci a vlastnosti ligninolytického enzymu lakasy u houbové kultury Trametes versicolor. Byla prokázána androgenní aktivita Deloru 103 (EC50 = 2,29. 10-2 mg/l). Potenciální metabolity vznikající mikrobiální degradací této látky (chlorbenzoové kyseliny) vykazovaly estrogenní aktivitu, což naznačuje možné změny v hormonální aktivitě Deloru 103 v průběhu jeho mikrobiální degradace. Přítomnost Deloru 103 v kulturách T. versicolor v minerálním médiu stimulovala u houby vyšší produkci lakasy (až 257 krát), která vykazovala zároveň jiné izoformové složení než enzymy z kontrolních kultur. V komplexním médiu s Delorem 103 byla pozorovaná indukce produkce aktivního enzymu 64x nižší než u kultur rostlých v minerálním médiu. Dále bylo prokázáno, že indukce lakasy a produkce jejích různých forem závisela na stavu kultury v době přidání polutantu. Exponenciálně rostoucí kultury T. versicolor po přidání Deloru 103 produkovaly 7 různých pI forem lakasy, kdežto kultury v stacionární fázi růstu produkovaly pouze 4 formy o vyšším pI. Indukce lakasové aktivity u T. versicolor však nekorelovala s degradačním potenciálem kultur. Vyšší degradace (přibližně o 21 %) byla pozorována v kulturách rostlých v komplexním...
|
|
|
Vliv jednotlivých fázi výrobního procesu Lignamonu a jejich vzájemných interakcí na výslednou odolnost vůči dřevokazným houbám
Nevrlý, Ondřej
V této práci je pojednáváno o materiálu Lignamon, který se v bývalém Československu průmyslově vyráběl již od 70. let. Výroba tohoto materiálu z převážně bukového dřeva v sobě pojí plastifikaci pomocí plynného amoniaku, densifikaci materiálu pomocí hydraulického lisu a tepelnou stabilizaci při 180 °C. Cílem této práce je určit vliv těchto procesů výslednou odolnost vůči dřevokazným houbám. Lignamon má velmi vysokou odolnost vůči dřevokazným houbám a řadí se do první třídy trvanlivosti dle ČSN EN 350-1. Pro jednotlivé fáze výrobního procesu Lignamonu byly vyrobeny vzorky, které měly co nejlépe vystihnout změny, které během dané fáze ve dřevě probíhají. Konkrétně byly posuzovány sady vzorků upravené plynným čpavkem, densifikované vzorky, tepelně modifikované vzorky a vzorky na kterých byla provedena kombinace impregnace plynným čpavkem a tepelné modifikace. Všechny sady byly vystaveny zkoušce odolnosti vůči dřevokazným houbám dle ČSN EN 113 a to včetně sady vzorků z Lignamonu. Výsledky této zkoušky byly statisticky vyhodnoceny a bylo zjištěno, že největší vliv na trvanlivosti Lignamonu má amoniak, dále teplená úprava a v menší měřítku i densifikace. Samostatně však žádná ze zmíněných úprav nezpůsobuje u dřeva takovou odolnost vůči dřevokazným houbám, jako jejich kombinace ve výrobním procesu Lignamonu.
|
|
|
Využití hub bílé hniloby při bioremediaci polutantů
Nedvědická, Žaneta
Farmaceuticky aktivní látky jsou významnou skupinou polutantů a kvůli jejich všudypřítomnosti v životním prostředí a obtížné degradaci vzrostl zájem vědecké komunity o tuto problematiku. Alternativní možností k dosavadním postupům degradace těchto látek je působení hub bílé hniloby, a to díky jejich účinnému nespecifickému enzymatickému systému. Praktická část práce byla zaměřena na prokázání schopnosti biodegradace za pomoci šesti kmenů hub bílé hniloby Phellinus rhamni, Schizophyllum communae, Phellinus robustus, Ganoderma resinaceum, Phanerochaete chrysosporium a Trametes versicolor. Na základě screeningu založeného na posouzení růstového potenciálu a degradačních schopností z uvedených zástupců hub byl vybrán kmen Trametes versicolor. Tento kmen byl v experimentální části použit pro biodegradaci vybraných farmaceuticky aktivních látek, a to ve formě nejpoužívanějších nesteroidních, protizánětlivých, volně dostupných léčiv aspirinu a paralenu. Během provedených experimentů byl v čase spektrofotometricky sledován úbytek koncentrací léčiv a aktivita lakasy jakožto zástupce ligninolytických enzymů podílejících se na degradaci farmaceuticky aktivních látek, a to v živném médiu při kultivaci s Trametes versicolor. Během několikadenních experimentů byla houba schopna rozložit obě studovaná léčiva, což bylo prokázáno jejich 100% degradací v médiu. Úbytek koncentrací léčiv byl doprovázen zvyšováním lakasové aktivity. Výsledky prokázaly, že za testovaných experimentálních podmínek byla lakasa aktivním extracelulárním enzymem a biosorpce, pravděpodobně i intracelulární enzymy také přispívaly k odstranění farmaceuticky aktivních látek. Na základě naměřených dat z provedených experimentů se Trametes versicolor řadí mezi vhodné kandidáty pro dekontaminaci v praxi a mohla by být uplatněna například při snižování ekotoxikologického dopadu polutantů přítomných v odpadních vodách, v potravinářském, textilním, kosmetickém i farmaceutickém průmyslu.
|
|
|
Možnosti eliminace sulfonamidů z vodního ekosystému
Suková, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stanovení sulfonamidových antibiotik, zejména na možnosti eliminace těchto léčiv z vodního ekosystému. Kontaminace životního prostředí léčivy a jejich rezidui představuje v současnosti velký problém. Významnými bodovými zdroji kontaminace jsou čistírny odpadních vod (ČOV), protože tyto látky nejsou současnými technologickými postupy z odpadních vod účinně odstraňovány. Z tohoto důvodu dochází k vývoji a testování nových technologických postupů, které by mohly účinně odstraňovat tyto kontaminanty ze životního prostředí (ŽP). Jednou z možností je využití enzymatického aparátu dřevokazných hub, především hub bílé hniloby. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik bylo vybráno šest zástupců, pro jejichž izolaci z akvatické matrice byla použita extrakce tuhou fází; jako finální metoda pro identifikaci a kvantifikaci byla aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Bylo provedeno týdenní sledování koncentrační úrovně vybraných sulfonamidových antibiotik na přítoku a na odtoku ČOV Brno Modřice. Kromě toho byla ověřena účinnost eliminace vybraných antibiotik z vodního ekosystému pomocí dřevokazných hub Trametes versicolor kultivovaných na vhodném nosiči.
|
|
|
Využití extraktivních látek tropických dřev pro zvýšení přirozené trvanlivosti buku
Přibylová, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením antimykotické aktivity extraktivních látek získaných extrakční aparaturou FexIKA. Jako materiál pro zkoumání bylo použito dřevo merbau (Intsia bijuga O.Ktze.) a jatoba (Hymenaea courbaril L.). Z rozemletých tropických dřev byly získány extraktivní látky. Látky byly impregnovány do dřevo buku (Fagus sylvatica L.). Následoval rychlý test přirozené trvanlivosti buku proti houbám při působení outkovkou pestrou (Trametes versicolor L.). Ze získaných dat byla posuzována ztráta hmotnosti vzorků impregnovaných extraktivními látkami a rozpouštědlem, jejich referenčních vzorků a samotných referenčních vzorků nativního buku. Výsledky ukázaly, že extraktivní látky získané z dřeva merbau při největší koncentraci byly schopny zvýšit přirozenou trvanlivost buku z 5. třídy trvanlivosti dřeva proti dřevokazným houbám (tzn. netrvanlivé) až na 1. třídu trvanlivosti (tzn. velmi trvanlivé). U extraktivních látek získaných ze dřeva jatoba při nejvyšší koncentraci byla zvýšena přirozená trvanlivost z 5. třídy trvanlivosti na 2. třídu trvanlivosti (tzn. trvanlivé).
|
|
|
Profil lakasové aktivity v kulturách houby Trametes versicolor během degradace endokrinně disruptivní látky Delor 103
Plačková, Martina
V této práci byl studován endokrinně disruptivní potenciál Deloru 103 (směs kongenerů PCB) a jeho vliv na produkci a vlastnosti ligninolytického enzymu lakasy u houbové kultury Trametes versicolor. Byla prokázána androgenní aktivita Deloru 103 (EC50 = 2,29. 10-2 mg/l). Potenciální metabolity vznikající mikrobiální degradací této látky (chlorbenzoové kyseliny) vykazovaly estrogenní aktivitu, což naznačuje možné změny v hormonální aktivitě Deloru 103 v průběhu jeho mikrobiální degradace. Přítomnost Deloru 103 v kulturách T. versicolor v minerálním médiu stimulovala u houby vyšší produkci lakasy (až 257 krát), která vykazovala zároveň jiné izoformové složení než enzymy z kontrolních kultur. V komplexním médiu s Delorem 103 byla pozorovaná indukce produkce aktivního enzymu 64x nižší než u kultur rostlých v minerálním médiu. Dále bylo prokázáno, že indukce lakasy a produkce jejích různých forem závisela na stavu kultury v době přidání polutantu. Exponenciálně rostoucí kultury T. versicolor po přidání Deloru 103 produkovaly 7 různých pI forem lakasy, kdežto kultury v stacionární fázi růstu produkovaly pouze 4 formy o vyšším pI. Indukce lakasové aktivity u T. versicolor však nekorelovala s degradačním potenciálem kultur. Vyšší degradace (přibližně o 21 %) byla pozorována v kulturách rostlých v komplexním...
|
|
|
Profil lakasové aktivity v kulturách houby Trametes versicolor během degradace endokrinně disruptivní látky Delor 103
Plačková, Martina ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mikušová, Gabriela (oponent)
V této práci byl studován endokrinně disruptivní potenciál Deloru 103 (směs kongenerů PCB) a jeho vliv na produkci a vlastnosti ligninolytického enzymu lakasy u houbové kultury Trametes versicolor. Byla prokázána androgenní aktivita Deloru 103 (EC50 = 2,29. 10-2 mg/l). Potenciální metabolity vznikající mikrobiální degradací této látky (chlorbenzoové kyseliny) vykazovaly estrogenní aktivitu, což naznačuje možné změny v hormonální aktivitě Deloru 103 v průběhu jeho mikrobiální degradace. Přítomnost Deloru 103 v kulturách T. versicolor v minerálním médiu stimulovala u houby vyšší produkci lakasy (až 257 krát), která vykazovala zároveň jiné izoformové složení než enzymy z kontrolních kultur. V komplexním médiu s Delorem 103 byla pozorovaná indukce produkce aktivního enzymu 64x nižší než u kultur rostlých v minerálním médiu. Dále bylo prokázáno, že indukce lakasy a produkce jejích různých forem závisela na stavu kultury v době přidání polutantu. Exponenciálně rostoucí kultury T. versicolor po přidání Deloru 103 produkovaly 7 různých pI forem lakasy, kdežto kultury v stacionární fázi růstu produkovaly pouze 4 formy o vyšším pI. Indukce lakasové aktivity u T. versicolor však nekorelovala s degradačním potenciálem kultur. Vyšší degradace (přibližně o 21 %) byla pozorována v kulturách rostlých v komplexním...
|
|
|
Substráty kolonizované vybranými dřevními houbami a jejich další technické využití
Holejšovská, Eva ; Jablonský, Ivan (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Pěstování jedlých a léčivých hub nabývá celosvětově stále většího významu. Houby slouží jako potraviny, ale pomáhají i v humánní a veterinární medicíně. Cílem bakalářské práce bylo dokázat, že houby mohou mít i technické využití. Bylo založeno několik pokusů. Ty byly zakládány na substrátu ze slaměných pelet. Pelety bylo třeba důkladně rozmělnit za přítomnosti vody na co nejjemnější, aby došlo k rovnoměrnému prorůstání mycelia hub. Pozorovány byly tyto faktory: rychlost růstu, pevnost mycelia a tepelná vodivost. První dva pokusy byly zaměřeny na rychlost prorůstání. Tady bylo zjištěno, že nejrychleji prorůstá mycelium houby Lesklokorky lesklé (Ganoderma lucidum) a Outkovky pestré (Trametes versicolor). Jeden z pokusů byl zaměřen na vytvoření obalu na lahev a stínidla na lampu. Na tento pokus byla použita Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Bylo zjištěno, že hlíva při dostatečném prorůstání bez kontaminace vytvoří tak silné mycelium, které může být použito jako obalový materiál. V teoretické části se dozvíme o pěstování vybraných hub, jejich vzhledu, léčivých účincích a o jejich dalších pěstovaných druzích. Zkoumanými houbami byly Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus), Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), Ohňovec borový (Phellinus pini), Outkovka pestrá (Trametes versicolor) a Houževnatec jedlý (Lentinula edodes).
|
host ::
RSS.