|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
Entropy and Consumerism in Pynchon's Works
Litochleb, Daniel ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Ve svých dílech se Pynchon zabývá složitým konceptem entropie a odhaluje, jak určité trendy v současné kultuře a společnosti, jako například konzumerismus, vykazují tendence podobné těm entropie. Tento objev odhaluje znepokojivé důsledky pro současnou kulturu a společnost, jako například tepelnou smrt kultury, kde se nové myšlenky přestanou rozvíjet, protože všechna intelektuální energie byla vyčerpána. Proto jsem se rozhodl prozkoumat tento pojem entropie, a jak se jím Pynchon zabývá ve svých dílech "Entropie," Dražba série č. 49 a Druhá Gravitace, které odhalují hlavní přispěvatele k větší entropii a znepokojivé důsledky tohoto pojmu pro současnou kulturu a společnost, z nichž některých jsme svědky už dnes. Pynchon zkoumá dva hlavní dva druhy vědecké entropie, termodynamické a té informační teorie, v jeho rané povídce Entropie, kterou podrobně zkoumám ve druhé kapitole této práce. Tato povídka nabízí ničím nerušený pohled na to, jak se Pynchon zpočátku zabýval tématikou entropie, jejíž složitost se postupně zvyšuje v jeho pozdějších dílech Dražba série č. 49 a Druhá Gravitace. Dražba série č. 49, kterou se zabývám ve třetí kapitole této práce, ukazuje značný vývoj a změnu v pohledu Pynchonova pojetí entropie zavedením Maxwellova démona. Přes námitky proti tomuto teoretickému konceptu, poskytuje...
|
|
|
Apokalypsa jako zjevení pravdy v moderním americkém románu: Thomas Pynchon a román po 11. září
Olehla, Richard ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato dizertační práce analyzuje roli apokalypsy jakožto zjevení pravdy, její různé aspekty a prvky s ní spojené (paranoia, andělé) v románech Thomase Pynchona V., Dražba série 49 a Duha přitažlivosti. Apokalypsa jakožto zjevení pravdy o povaze světa, v němž žijí protagonisté zkoumaných Pynchonových románů, hraje ve zkoumaných románech zásadní úlohu. Lze nicméně tvrdit, že je ve zkoumaných dílech je tato apokalypsa jen iluzorní, nedosažitelná, neboť tyto romány jsou založeny na premise, že žádná konečná pravda neexistuje. Není tudíž co zjevovat. Protagonisté Pynchonových románů dosahují pouze zjevení individuální pravdy, jakési soukromé apokalypsy. Podstatnou úlohu při zkoumání role apokalypsy v dílech Thomase Pynchona a v západní kultuře obecně hrají mimo jiné také milenaristická očekávání a komunikační proces mezi lidmi a Bohem. Zprostředkovateli tohoto procesu jsou andělé. Tlumočení Božího sdělení nemůže být ze své podstaty přesné, dokonalé. Při jakékoli komunikaci totiž dochází k jejímu zkreslení, interpretaci. Rétorickým ekvivalentem této distorze je metafora, jejíž neurčitá, subjektivní povaha stojí v základech pocitů paranoie. Ta se ve zkoumaných dílech Thomase Pynchona mění v kreativní princip: postavy těchto románů jsou nuceny vytvářet svůj vlastní svět. Ve své druhé části se tato práce...
|
host ::
RSS.