Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Cirkadiánní regulace tělesné teploty
Knobloch, František ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá tématem cirkadiánního řízení tělesné teploty, což je klíčový aspekt pro pochopení časové regulace organismu a jejího vlivu na fyziologické procesy. Teplota je silný signál, který je pod přísnou kontrolou termoregulačního systému, který velmi efektivně brání větším výkyvům i v nestandardních podmínkách. Přestože denní rytmus v tělesné teplotě osciluje ve velmi úzkem rozmezí, jedná se o důležitou informaci pro všechny buňky našeho těla, která přispívá k jejich koordinovanému fungování. Práce syntetizuje dostupné poznatky o tom, jakým způsobem cirkadiánní systém tvoří tento rytmus a jakým způsobem teplota a faktory, které tělesnou teplotu ovlivňují, mohou naopak vstupovat do časové regulace našeho organismu. Cílem je přispět k lepšímu porozumění dynamiky mezi cirkadiánním systémem a termoregulací a poukázat na množství obousměrných propojení, které mohou mít přesah do nespočtu dalších fyziologických procesů.
Působení chladu na člověka z pohledu fyziologie a ekologie
Chvojková, Anna ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Oplt, Pavla Alexia (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chladu a jeho působením na člověka. Cílem práce je porovnat, jak významně různé faktory, jako jsou tělesné proporce, množství hnědé tukové tkáně (BAT), věk či pohlaví, ovlivňují fyziologickou odpověď na chlad. Dle dostupné literatury je fyziologická odpověď na chlad závislá zejména na tělesných proporcích a množství BAT, zatímco faktory jako věk a pohlaví se v odpovědi tak významně neodrážejí. Druhým cílem je ověřit, zda se ekogeografická pravidla uplatňují i na lidské populace a představit adaptace na chlad konkrétní arktické populace - evropských Sámů. Sámové mají široký trup a krátké končetiny, čímž omezují tepelné ztráty. Tyto proporce odpovídají ekogeografickým pravidlům. Posledním zaměřením práce je posouzení možného využití chladové expozice ve zdravotnictví či sportovní fyzioterapii. Chladová terapie může pomoci při léčbě zánětlivých onemocnění, obezity, depresí či regeneraci svalů při sportu. Nicméně pro další využití chladové terapie v lékařské praxi je nezbytné důkladné studium mechanismů, jakými chlad působí na konkrétní nemoci a vymezení optimálních podmínek, za jakých je chladová terapie účinná.
Vliv chladové expozice na regeneraci kosterního svalstva
Novotná, Veronika ; Kašík, Petr (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Chlad je stresový stimul, na jehož vystavení tělo reaguje rozsáhlou fyziologickou odpovědí, a je tak důležité pochopit jeho komplexní působení. Kosterní svalstvo je významným termoregulačním orgánem a napomáhá udržet stálou teplotu těla třesovou i netřesovou termogenezí. Zároveň má značnou regenerační schopnost, která je modulována zánětlivou imunitní reakcí. Práce shrnuje účinky chladu na regeneraci kosterního svalstva a zánětlivou odpověď, která je spuštěna po intenzivním cvičení či poranění kosterního svalstva. Zánětlivá reakce je zásadní pro úspěšné dokončení regenerace kosterního svalstva a pokud dojde k jejímu narušení, může mít negativní vliv na obnovu svalové tkáně. Zásadní je rovnováha mezi prozánětlivou a protizánětlivou fází imunitní reakce, která je podmíněna přítomností specifických populací imunitních buněk a vyplavovaných cytokinů. Expozice chladu je obecně přijímána jako účinná strategie pro urychlení regenerace kosterního svalstva, avšak molekulární podstata tohoto účinku není zcela objasněna, a tak je pozorování vlivu chladu na regeneraci kosterního svalstva stále aktuální téma. Klíčová slova: chladová expozice, kosterní svalstvo, regenerace, termoregulace, zánět
Zdravotní aspekty a rizika otužování
HLASOVÁ, Barbora
Bakalářská práce na téma "Zdravotní aspekty a rizika otužování" se skládá ze dvou částí. První část je teoretická, kde je popsána historie otužování spolu s některými významnými osobnostmi a otužileckými spolky, které se s historií i současností v této oblasti pojí. Dále jsou předloženy různé metody a techniky otužování a detailně popsány určité zásady pro otužování. Následně je vysvětleno, jak lidský organismus na chlad reaguje, jaké má obranné mechanismy a jak funguje lidská termoregulace. Součástí teoretické části je také vliv otužování na jednotlivé orgánové soustavy, pozitivní účinky otužování a případná rizika, která mohou hrozit. A v neposlední řadě je zmíněna první pomoc při případných komplikacích. Druhá část bakalářské práce je věnována praktickému výzkumu, který byl realizován formou kvalitativní za využití nestandardizovaných dotazníků s otevřenými otázkami zaměřenými na znalosti a případné zkušenosti v oblasti otužování. Cílovými skupinami byli zdravotničtí záchranáři, dlouholetí otužilci a lidé z laické veřejnosti. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit názor těchto skupin respondentů na otužování jako takové, jeho benefity, které může přinášet, rizika, která se mohou s otužováním pojit a informovanost o případném řešení problémů, které mohou nastat. Po vyhodnocení dat bylo zjištěno, že většina dotázaných respondentů ze všech tří skupin shledává v otužování velké benefity, ale zároveň si je vědoma rizik, které mohou nastat a zná jejich řešení. Tato bakalářská práce může být přínosem pro všechny, kteří přemýšlejí o určité změně ve svém životním stylu, vybudování lepší imunity a podpoře svého zdraví. Mohla by posloužit jako návod pro začátečníky, ale zároveň jako zdroj užitečných informací pro zkušené otužilce.
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
Hodnocení tepelného stavu prostředí v kabině vozidla pomocí měřicích systémů s ekvivalentní teplotou
Zrůst, Michael ; Šíp, Jan (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Se zvyšujícím se množstvím automobilů na silnici, mobilitě lidstva a času stráveným v kabinách vozidel se zvyšuje důležitost na dosažení a udržování tepelné pohody pro pasažéry při dlouhých ale i krátkých cestách. Se vzestupem elektromobilů je snaha snížit spotřebu energie pro ovládání vnitřního prostředí automobilů, k prodloužení dojezdu a případně pro spalovací motory, ke snížení emisí v důsledku udržování tepelné pohody.
Local Control of Seat Ventilation and Its Impact on Human Thermal Comfort
Matuška, Jaroslav ; Toma, Róbert (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
The master's thesis is focused on the measurement of the ventilated seat with special consideration on the human thermal comfort. It describes and summarises the heat transfer of the human body with surroundings and the human thermoregulation. It also captures and evaluates selected approaches to thermal comfort assessment. It deals with the comprehensive overview of the thermal-comfort units in the automobile. It introduces used measurement methodology for the thermal comfort of the ventilated seat, and then analyses and evaluates the particular acquired data.
Rozšíření systému inteligentní domácnosti o ovládání termoregulace
Köszegy, Lukáš ; Hájek, Josef (oponent) ; Viktorin, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na integraci termoregulátora VPT od společnosti Thermona do systému inteligentní domácnosti s názvem BeeeOn. V teoretické části jsou popsány jednotlivé komponenty termoregulátoru VPT a systému BeeeOn. Nejdůležitější část práce tvoří návrh a implementace, které popisují získávání hodnot z termoregulátora VPT pomocí protokolu HTTP s využitím datového souboru ve formátu JSON. V těchto kapitolách jsou také popsány k tomu potřebné součásti, které je třeba integrovat do systému BeeeOn a termoregulátoru VPT.
Modul pro záznam elektrodermální aktivity
Vičar, Tomáš ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Bubník, Karel (vedoucí práce)
Tato práce popisuje elektrodermální aktivitu (EDA) a její vznik na základě vlastností kůže a termoregulace organismu. EDA je signál mající úzký vztah k psychofyziologii a můžeme jeho pomocí vyhodnocovat nejrůznější emoční, motorické a pozornostní vlivy na lidský organismus. Práce dále rozebírá možnosti snímání kožního potenciálu a vodivosti a popisuje konstrukci zařízení schopného tyto signály měřit a ukládat v počítači.
Vztah tělesných rozměrů a lokomoce u člověka a ostatních homininů
Fedrová, Johana ; Struška, Michal (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
U homininů pracujeme s odhady jejich tělesných hmotností a velikostí odvozených z fosilních nálezů. Spolehlivost odhadu je důležitá pro výpočty týkající se termoregulace a energetiky jedince. Termoregulaci jedince ovlivňuje řada faktorů včetně způsobu dýchání, schopnosti pocení, tělesného ochlupení, způsobu lokomoce, poměru velikosti končetin ku velikosti těla. Ztráta ochlupení umožňuje větší tepelné ztráty. Schopnost pocení a termoregulace je u homininů důležitější pro běh než pro chůzi. Ztráty tepla jsou ovlivňovány šířkou trupu a délkou distálního segmentu končetiny. Tvar těla u současné lidské populace odpovídá Allenovu pravidlu. Populace žijící blíže rovníku vykazují menší bi-iliakální šířku a delší končetiny v poměru k velikosti těla. Populace z chladnějších oblastí vykazují větší bi-iliakální šířku a kratší končetiny v poměru k tělu. Tento trend lze pozorovat i u homininů. Náklady na lokomoci, náklady potřebné pro překonání dané vzdálenosti za daný čas ovlivňuje délka končetin. Delší dolní končetiny tyto náklady snižují, umožňují vzdálenost překonat za užití méně kroků. Každý krok je nákladnější, protože je potřeba více svalové síly pro uvedení delší končetiny do pohybu. Délka kroku a optimální rychlost pohybu jedince je úměrná výšce jedince. Člověk vyniká schopností bipední lokomoce, které...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.