|
|
Nejvyšší správní soud ČSR - vznik a vývoj
Kučera, Miroslav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vznikem a vývojem Nejvyššího správního soudu Československé republiky. Vzhledem k tomu, že tato instituce byla postavena na podobných principech jako předešlé správní soudnictví na našem území, je část práce věnována i vývoji Nejvyššího správního soudu ve Vídni a také je stručně pojednáno o vývojových směrech správního soudnictví v rámci Evropy, jelikož pouze ve vzájemných souvislostech lze porozumět tomu, proč byla po vzniku samostatné Československé republiky koncepce Nejvyššího správního soudu ve Vídni použita i v našich podmínkách. Zejména díky tomu se Nejvyšší správní soud Československé republiky a jeho legislativní rámec podařilo konstituovat ve velmi krátkém časovém horizontu po vzniku republiky. Dále je uveden postupný vývoj soudu, změny v jeho pravomocech a působnosti včetně provedených novelizací zákona o něm. Kromě toho se tato práce věnuje také problematice sídla Nejvyššího správního soudu, personálního obsazení i jeho rozhodovací činnosti.
|
|
|
Kontrola podzákonných právních předpisů ve správním soudnictví
Wagner, Martin ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Shrnutí Hranici působností ústavního a správního soudnictví lze v mnoha ohledech označit za neostrou. Platí to bezpochyby i ve vztahu k soudní kontrole právních norem. Zatímco v případě kontroly ústavnosti není sporu, že je tato úkolem ústavních soudů, kontrolu zákonnosti podzákonných právních předpisů mohou podle okolností vykonávat rovněž správní soudy. Ústava České republiky na to pamatuje v článku 87 odst. 3 písm. a), který umožňuje delegovat běžným zákonem kontrolu podzákonných právních norem na Nejvyšší správní soud. Toto ústavní zmocnění však zůstává doposud nenaplněno. Cílem této práce je analyzovat specifika, přednosti a nedostatky kontroly podzákonných právních předpisů, je-li svěřena soudům ve správním soudnictví. V této souvislosti se předkládaná práce jednak nejprve věnuje popisu jednotlivých vývojových typů správního soudnictví s důrazem na jejich vztah ke kontrole právních předpisů, jednak je určitý prostor dán rovněž příbuzným soudním agendám - především kompetenčním žalobám a přezkumu opatření obecné povahy. Zejména ve střední Evropě lze nalézt více příkladů států, které svěřily kontrolu některých právních předpisů správním soudům. S ohledem na to nabízí autor v páté kapitole také pohled do praxe kontroly právních předpisů před správními soudy, jak je organizována právě v těchto zemích....
|
|
|
Kontrola podzákonných právních předpisů ve správním soudnictví
Wagner, Martin ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Shrnutí Hranici působností ústavního a správního soudnictví lze v mnoha ohledech označit za neostrou. Platí to bezpochyby i ve vztahu k soudní kontrole právních norem. Zatímco v případě kontroly ústavnosti není sporu, že je tato úkolem ústavních soudů, kontrolu zákonnosti podzákonných právních předpisů mohou podle okolností vykonávat rovněž správní soudy. Ústava České republiky na to pamatuje v článku 87 odst. 3 písm. a), který umožňuje delegovat běžným zákonem kontrolu podzákonných právních norem na Nejvyšší správní soud. Toto ústavní zmocnění však zůstává doposud nenaplněno. Cílem této práce je analyzovat specifika, přednosti a nedostatky kontroly podzákonných právních předpisů, je-li svěřena soudům ve správním soudnictví. V této souvislosti se předkládaná práce jednak nejprve věnuje popisu jednotlivých vývojových typů správního soudnictví s důrazem na jejich vztah ke kontrole právních předpisů, jednak je určitý prostor dán rovněž příbuzným soudním agendám - především kompetenčním žalobám a přezkumu opatření obecné povahy. Zejména ve střední Evropě lze nalézt více příkladů států, které svěřily kontrolu některých právních předpisů správním soudům. S ohledem na to nabízí autor v páté kapitole také pohled do praxe kontroly právních předpisů před správními soudy, jak je organizována právě v těchto zemích....
|
|
|
Hranice svobody slova v liberální demokracii
Zícha, Lukáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Autor si v této práci klade za cíl vytvořit obecný hodnotící politicko-filosofický princip omezení svobody projevu v liberální demokracii, jenž by mohl při rozhodování v konkrétních případech pomoci určit, zda je daný projev stále možné (nutné) tolerovat, či zda už svým obsahem či formou překročil mez únosnosti, a je tedy nezbytné jej omezit. Práce se nejprve věnuje funkcím, jež svoboda projevu ve společnosti plní a přibližuje její význam v historii Evropy počínaje starověkým Řeckem. Dále jsou představeny možné přístupy politické filosofie k jejímu omezení a následně identifikovány dva, jež jsou relevantní pro současnou západní liberální demokracii. Těmito přístupy jsou princip ublížení J. S. Milla a princip obtěžování J. Feinberga. Po jejich detailním rozboru je vytvořen jednotný hodnotící princip, na jehož základě lze posuzovat konkrétní případy v praxi. Výsledný politicko-filosofický princip je následně aplikován na případ rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem. Autor podrobně přibližuje politickou činnost strany i samotnou metodu, podle níž soud došel ke svému závěru. Obě metody, politicko-filosofickou i právní, následně porovná a zdůrazní podobnosti i rozdíly. V obou případech je činnost Dělnické strany jednoznačně vyhodnocena tak, že je neslučitelná s hodnotami liberální...
|
|
|
Nejvyšší správní soud ČSR - vznik a vývoj
Kučera, Miroslav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vznikem a vývojem Nejvyššího správního soudu Československé republiky. Vzhledem k tomu, že tato instituce byla postavena na podobných principech jako předešlé správní soudnictví na našem území, je část práce věnována i vývoji Nejvyššího správního soudu ve Vídni a také je stručně pojednáno o vývojových směrech správního soudnictví v rámci Evropy, jelikož pouze ve vzájemných souvislostech lze porozumět tomu, proč byla po vzniku samostatné Československé republiky koncepce Nejvyššího správního soudu ve Vídni použita i v našich podmínkách. Zejména díky tomu se Nejvyšší správní soud Československé republiky a jeho legislativní rámec podařilo konstituovat ve velmi krátkém časovém horizontu po vzniku republiky. Dále je uveden postupný vývoj soudu, změny v jeho pravomocech a působnosti včetně provedených novelizací zákona o něm. Kromě toho se tato práce věnuje také problematice sídla Nejvyššího správního soudu, personálního obsazení i jeho rozhodovací činnosti.
|
|
|
Fenomén debaty zákazu komunistické strany v České republice
KOZOVÁ, Michaela
Tématem předložené bakalářské práce je analýza fenoménu debaty zákazu největší komunistické strany v České republice, Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Práce je rozdělena na dva tematické celky. V první části práce charakterizuji za pomoci odborné politologické literatury politickou stranu KSČM, zabývám se teorií antisystémové strany dle Giovaniho Sartoriho, popsané ve studii českého politologa Michala Kubáta, vztahující se přímo ke KSČM. V posledním bodě této části popisuji formální procedury pozastavení činnosti a rozpuštění politické strany podle platných zákonů České republiky. Tento právní úkon demonstruji na kauze Dělnické strany rozpuštěné v roce 2010. V druhé části práce se zabývám vznikem Dočasné komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM a prací předsedy Senátní komise senátora Jaromíra Štětiny. Dále se pokouším shrnout obsahy analýz Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra a jím oslovených expertů. Ti se zabývali judikaturou českých soudů ve věci pozastavování činnosti politické strany a ústavností KSČM.
|
|
|
Správní soudnictví v České republice
DVOŘÁKOVÁ, Marta
Obsahem mé bakalářské práce je správní soudnictví v České republice, které u nás má poměrně krátkou působnost a to od roku 2003. Předmětem zkoumání bude vývoj správního soudnictví v našich zemích od dob habsburské monarchie. Také se zaměřím na současnou podobu správního soudnictví. V další části práce se budu věnovat modelům správního soudnictví ve vybraných zemích EU a pokusím se nastínit základní rozdíly mezi správními modely těchto zemí a modelem správního soudnictví v České Republice.
|
|
|
Judikatura Nejvyššího správního soudu v oblasti DPH
Mráz, Matěj ; Zídková, Hana (vedoucí práce) ; Pavel, Jan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o judikatuře Nejvyššího správního soudu v oblasti daně z přidané hodnoty. Zabývá se analýzou roku 2011 a 3 vybraných judikátů tohoto roku. Obsahuje i vývoj judikatury v oblasti DPH od roku 2003. Na začátku práce je popis nejdůležitější národní a evropské legislativy společně se základními konstrukčními prvky této daně.
|
|
|
Spotřební daně v judikatuře Nejvyššího správního soudu
Pajerková, Jana ; Říhová, Lucie (vedoucí práce) ; Kučerová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o významu judikatury Nejvyššího správního soudu vztahující se ke spotřebním daním. Důraz je kladen především na srozumitelný a přehledný výklad sporných ustanovení zákona v souladu s rozhodnutími Nejvyššího správního soudu. Na začátku práce je také přehled nejdůležitější národní a evropské legislativy upravující problematiku spotřebních daní. Práce obsahuje i výklad základních konstrukčních prvků spotřebních daní.
|
|
|
Převodní ceny v judikatuře Nejvyššího správního soudu
Králová, Simona ; Frýzek, Libor (vedoucí práce) ; Jelínek, Michal (oponent)
Cílem této práce je na základě analýzy vybraných judikátů Nejvyššího správního soudu v oblasti převodních cen identifikovat obecné principy výkladu zákona Nejvyšším správním soudem, které nejsou přímo obsaženy v ustanoveních českého zákona a poskytnout poplatníkům praktické vodítko, jak zákon vykládat a postupovat v praxi. Práce je rozdělena do tří částí. V první části jsou uvedeny právní předpisy související s problematikou převodních cen v podmínkách České republiky. Druhá část se zabývá podrobnou analýzou vybraných judikátů Nejvyššího správního soudu týkající se převodních cen. V třetí části jsou formulovány principy zjištěné na základě této analýzy.
|
host ::
RSS.