|
| |
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
| |
|
|
Komparace KSČM a Die Linke z hlediska ne/přijatelnosti jejich účasti na celostátní vládě
Jůza, Robert ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou přijatelnosti případně nepřijatelnosti české politické strany KSČM a německé politické strany Die Linke z pohledu jejich účasti na celostátní vládě. V práci jsou popsány postoje důležitých a pro tuto problematiku klíčových aktérů, tj. postoje v rámci samotných zkoumaných stran, poté v rámci sociálnědemokratických stran v České republice i v Německu a zároveň i postoje v dalších relevantních stranách v obou výše zmíněných státech. Následně jsou poznatky plynoucí z této analýzy vzájemně porovnány. Zkoumané období začíná v případě KSČM od roku 2002, kdy se v ČR konaly volby do Poslanecké sněmovny a v případě Die Linke od roku 2005, kdy v Německu proběhly volby do Spolkového sněmu. Analyzován je vývoj až do roku 2014, přičemž posledním rozebíraným vrcholem jsou volby do dolních komor českého i německého parlamentu, které proběhly shodně na podzim roku 2013. Během zkoumaného období se několikrát zdálo, že podmínky jsou poměrně pozitivně nakloněny tomu, aby se KSČM potažmo Die Linke zúčastnila vládnutí, ať již přímo nebo i nepřímo. Nikdy se tak však nestalo. Důvodů lze najít víc. Hlavním však je, že nikdy nebyl dostatečný počet aktérů na politické scéně přesvědčen o tom, že KSČM potažmo Die Linke je přijatelná k tomu, aby se zúčastnila celostátní vlády. Příčina leží...
|
host ::
RSS.