Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměna teritoriální struktury zahraničního obchodu Československa v letech 1945-1953 se zaměřením na Sovětský svaz
Seifert, Lukáš ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Diplomová práce mapuje změnu v teritoriální struktuře československého zahraničního obchodu v letech 1945-1953. Cílem studie je ověření hypotézy, která počítá s přímými vazbami zahraničně obchodní politiky na politické události. Jinými slovy, jak se postupné politické začleňování Československa do sovětského bloku dotklo teritoriální struktury československého zahraničního obchodu. Text zkoumá změnu trendu v zahraničním obchodě, která se projevovala růstem podílu SSSR na úkor kapitalistických států, a řeší otázku, zda a na kolik mohl Sovětský svaz nahradit liberálně tržní ekonomiky. Práce je příspěvkem k poznání dobového fungování poválečné obchodní výměny se zahraničím a popisuje ovlivňování československého zahraničního obchodu ze strany nepoměrně většího hospodářského a politického celku.
Zahraniční obchod v zajetí ideologie? Limity hospodářské spolupráce Československa a Spolkové republiky Německo v padesátých a šedesátých letech 20. století.
Reiterman, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vývoje československého zahraničního obchodu se Spolkovou republikou Německo v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Příslušnost obou zemí k různým vojenskopolitickým a hospodářským uskupením zásadním způsobem ovlivnila vzájemnou obchodní výměnu. Práce se zaměřuje na hledání příčin změn ve struktuře a objemu vývozu a dovozu, zejména pak na problém omezování československého zahraničního obchodu se západní mocností v důsledku komunistické ideologie východního bloku, jehož se Československo stalo součástí. Přestože diplomatický kontakt obou států v tomto období prakticky neexistoval a uskutečňoval se především prostřednictvím třetích států, obchodní výměna přesto fungovala, dokonce se přes malé výkyvy kontinuálně zvyšovala. Přínos práce spočívá v představení uceleného pohledu na problematiku československo-západoněmeckého obchodu od konce druhé světové války do roku 1967, kdy byla přes vleklá a složitá jednání podepsána smlouva o zřízení obchodních zastoupení a regulaci zbožového a platebního styku.
Vývoj československého zahraničního obchodu v letech 1945-1953
Merta, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza vývoje mezinárodního obchodu v Československu po skončení druhé světové války a v období tzv. sovětizace. Autor nejprve prozkoumá stav zahraničního obchodu v prvních poválečných letech. Zaměří se na analýzu změn ve struktuře mezinárodního obchodu v Československu v letech 1945 -- 1953, zejména na problém omezování obchodu se zeměmi západní Evropy a posílení obchodních vztahů se státy východního bloku. Přínos práce spočívá ve vytvoření uceleného pohledu na problematiku československého zahraničního obchodu v době po druhé světové válce až do konce prvního pětiletého hospodářského plánu, tedy doby po komunistickém převratu.
Československo a Rada vzájemné hospodářské pomoci v padesátých letech 20. století
Huf, Vladimír ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá vstupem Československa do Rady vzájemné hospodářské pomoci a důsledky členství v RVHP pro československou ekonomiku v následujících deseti letech. Pojednává o důvodech československého vstupu do RVHP pomocí rozboru poválečné hospodářské a politické situace spolu i s prvky, které Československo od svého vstupu očekávalo. Důraz je poté kladen zejména na první dva roky fungování RVHP, během kterých se projevila základní funkce Rady jako nástroje sovětské politiky a které také výraznou měrou ovlivnily přestavbu československé ekonomiky směrem k preferenci těžkého průmyslu. Záměrem diplomové práce je zároveň potvrdit, že Československo upravovalo svou hospodářskou strukturu pro potřeby východního bloku, které byly prosazovány prostřednictvím RVHP. Studie se dále zaměřuje na analýzu dopadů změn v činnosti RVHP na československé hospodářství v průběhu dalších let. Cílem této práce je posoudit motivy vstupu Československa do RVHP spolu i s důsledky, které mělo členství v RVHP pro československou ekonomiku v průběhu prvních deseti let existence této organizace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.