|
|
Zaniklé obce Šumavy, jejich historie a současnost
MUSILOVÁ, Žaneta
Tato diplomová práce se zabývá tématem zaniklých obcí Šumavy. Práce je nejprve zpracována literární rešerší, ve které se v jednotlivých kapitolách popisuje průzkum Šumavy - poloha a rozloha, geologie, pedologie, fauna a flóra, hydrologie, podnebí, regionální členění reliéfu, turistika a ochrana přírody. Dále je zde zmíněna kapitola o historii Šumavy a jejím osídlení a následně ještě část o vojenských újezdech na Šumavsku, konkrétně o Boleticích a bývalém vojenském újezdu Dobrá Voda. Na literární rešerši navazuje kapitola stanovení cílů práce a následně metodika, ve které je zhodnoceno vybrané území pro praktickou část a popsané zvolené metody práce. V závěrečné fázi je sepsána historie vybraného území a následně je v v programu ArcMap zmapováno území se zaniklými obcemi a osadami bývalého vojenského újez-du Dobrá Voda. Posledním bodem práce je zhodnocení a podrobnější popsáni historie třech vybraných zaniklých obcí a osad společně se zhodnocením a porovnáním vývoje land usu v letech 1950, 2000 a 2021.
|
|
| |
|
|
Komparace tradičního transportu materiálu v horském hospodářství Krkonoš a Šumavy
Smrčka, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Diplomová práce Komparace tradičního transportu materiálu v horském hospodářství Krkonoš a Šumavy seznamuje s tradičními formami dopravy materiálu a zboží v Krkonoších a na Šumavě. Způsob života ve vysokohorských oblastech Krkonoš výrazně ovlivnila alpská kolonizace v druhé polovině 16. století. Alpští kolonisté s sebou do hor přinesli znalosti těžby dřeva, horského hospodářství a také dopravních prostředků. Obyvatelé Krkonoš pro svážku dřeva používali vodní sílu, smyky, později saně zvané rohačky. Pro dopravu ostatního materiálu a zboží využívali také krosny, loktuše, nůše, kolové transportní prostředky a zvířecí potah. Ze srovnání vyplývá, že Šumava na rozdíl od Krkonoš byla osídlená postupnou dřevařskou kolonizací z okolních regionů. I v této oblasti se uplatnily nejrůznější formy tradičních dopravních prostředků. V porovnání s Krkonošemi se zde ve větší míře rozvinul transport dřeva na kanálech i řekách. Práce mapuje tradiční způsoby dopravy materiálu v obou regionech, poukazuje na jejich rozdíly a zaznamenává jejich proměnu v současnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj pleistocénního zalednění české části Šumavy (Případová studie z okolí Černého a Čertova jezera)
Vočadlová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Minár, Jozef (oponent)
Předkládaná studie prezentuje nová fakta o paleoenvironmentálním vývoji severní části Šumavy (okolí karů Černého a Čertova jezera) v období pleistocénního zalednění a v raném holocénu. Hlavními cíli práce je charakterizovat tvary vzniklé působením zalednění na reliéf Šumavy a zjistit, jaké jsou mezi nimi rozdíly; určit, jaké podmínky hrály roli při vzniku zalednění na Šumavě a jakým způsobem ovlivnily výsledné zalednění; na základě proxy dat popsat, jak vypadalo přírodní prostředí v okolí Černého jezera v období deglaciace a v raném holcénu. Práce vychází z vlastních originálních dat získaných geomorfologickým mapováním, morfometrickými analýzami a analýzami proxy dat z vrtu v bočních morénách Černého jezera. Pomocí morfometrických a morfologických charakteristik karů české i bavorské strany Šumavy a jejich porovnáním s ostatními kary Českého masivu, popř. i jiných oblastí světa, byly definovány společné znaky šumavských karů a určena jejich variabilita. Na základě vyhodnocení tvarů karových stěn bylo určeno přehloubení karů, přičemž se ukázalo, že se ve stupni přehloubení karů na Šumavě a ve Vysokých Sudetech odráží odlišná intenzita pleistocénního zalednění obou pohoří. Vznik a charakter zalednění na Šumavě byl ovlivněn kombinací řady faktorů, z nichž však žádný výrazně nedominoval. Na základě...
|
|
|
Adalbert Stifter and his relation to the Czech Bohemian forest
PAREISOVÁ, Karolína
Díla Adalberta Stiftera jsou spojena s jeho domovem a původem. Jihočeská krajina a Šumava jsou místní, ale i historické prvky jeho textů. Jeho realismus jen nepopisuje, ale kriticky zobrazuje život lidí v této přírodě. Na základě tří povídek Hvozd, Popsaná Jedlička a Lesní Poutník bude provedena analýza literárního zpracování tématu Šumavy jako dějové kulisy, ale i životního prostoru. První část této práce se koncentruje na vybraná díla a jejich souvislost s životem autora. Shrnuje tak jeho život především od jeho mládí do rané dospělosti. Druhá část se zabývá vírou v boha jakožto důležitou složkou děl Adalberta Stiftera. Třetí část se koncentruje na kritiku lidí a jejich chování k přírodě. Práce bude vypracována v německém jazyce.
|
|
|
Genetic variation and reproduction strategy of Gentiana pannonica in different habitats
EKRTOVÁ, Ester
The reproduction strategy and genetic variability of Gentiana pannonica, an endangered species in the Czech Republic, were studied. The differences of vegetation composition, seedlings recruitment, seed set and genetic variation within and among six various populations G. pannonica in the Šumava Mts. and two populations in the Alps of this species were investigated in a field. The vegetation composition differs between primary and secondary habitat of G. pannonica and seedlings recruitment was recorded only in primary habitat. The reproduction output of the study species is probably influenced by sufficient amount of pollinators. No serious genetic diversity between populations in the Šumava Mts. and the Alps was found. The genetic differences were found only between populations on the primary habitats and populations on the secondary mountain meadows.
|
|
|
Ecology and genetic diversity of Gentiana pannonica populations in different geographical and habitat scales
EKRTOVÁ, Ester
The thesis focused to population ecology and genetics of subalpine species Gentiana pannonica. Pollination ecology of species and generative reproduction in different habitat (primary vs. secondary) were investigated in the field. Genetic variation and structure of G. pannonica populations were studied in three disjunct parts of its distribution range: the Eastern Alps, the Bohemian Forest, and the Giant Mts. Present distribution of G. pannonica in the central past of the Bohemian Forest were processed.
|
|
|
Gastronomie Podhůří Šumavy jako prvek rozvoje cestovního ruchu
PULKRÁBOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá stravovacími službami jako jedné ze základních služeb cestovního ruchu v rámci vybrané oblasti Podhůří Šumavy. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat zkoumanou oblast z hlediska nabídky stravovacích služeb a realizovat terénní šetření, které bylo provedeno pomocí dotazníků a řízených rozhovorů. Na základě terénního šetření byly vytvořeny návrhy a opatření pro rozvoj stravovacích služeb.
|
|
|
LOST VILLAGES IN THE BOHEMIAN FOREST. NOVÉ ÚDOLÍ, BUČINA, KVILDA
GÁLA, Jan
Anotace Diplomová práce líčí historii Šumavy a dvou již dnes neexistujících šumavských obcí na jedné straně a další osady, která sice nezanikla, ale jejíž vývoj byl výrazně poznamenán událostmi po druhé světové válce a nástupem komunistického režimu, na straně druhé. Práce byla sepsána na základě dostupné literatury, nemalou měrou přispěly i další tituly a prameny uložené ve Státním okresním archivu v Prachaticích. Inspirací i zdrojem některých informací byla návštěva muzea na Kvildě s expozicí k dějinám obcí Kvilda a Bučina a rovněž i údaje informačního centra ve Stožci a zejména pak cesta do Nového Údolí, kde se na místě hranic nalézají stručné dvojjazyčné tabule s dějinami a fotografiemi obce, z nichž bylo možné vysledovat mnoho zajímavostí. První část je zaměřena na historický vývoj Šumavy. Samostatné kapitoly jsou věnovány důležitým mezníkům našich národních dějin ve 20. století, druhé světové válce a následně období vlády komunistického režimu, který uvrhl tuto nádhernou oblast na dlouhá léta na pokraj zájmu. Následující pasáže se již věnují jednotlivým osadám a jejich osudům, od počátku až po zánik, resp. až po současnost. Diplomová práce se pokouší zaujmout zájem nejprve historií celého pohoří, v němž byl vždy život mnohem složitější a těžší, než-li v níže položených oblastech, aby pak přešla ke konkrétním vybraným obcím, na jejichž existenci se dnes již pomalu zapomíná, i když k Šumavě neodmyslitelně patřily a přispívaly k utváření její zajímavé historie.
|
|
|
Euglenophyta České republiky se zřetelem na oblast jižních Čech a Šumavy
JURÁŇ, Josef
Podle prací věnujících se řasové flóře České republiky byl sestaven seznam krásnooček České republiky a tento seznam byl srovnán s pracemi ze Slovenské republiky, Polska, Rumunska, Slovinska a Ukrajiny. Podle literatury o řasové flóře z oblasti jižních Čech a Šumavy byl sestaven seznam krásnooček z této oblasti. Data z tohoto seznamu byla doplněna o vlastní nálezy. Byly nalezeny 2 taxony nové pro Českou republiku a 3 druhy nové pro oblast jižních Čech a Šumavy.
|
host ::
RSS.