|
|
Charles Lewinsky: Gerron (2011). Švýcarský příspěvek k literatuře holocaustu.
Lacinová, Ludmila ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza biografického románu Gerron i nacistického propagandistického filmu o "šťastném životě Židů v terezínském ghettu," na jehož produkci se podílel protagonista uvedeného románu, a přiblížení historického období Třetí říše a neblahého období holocaustu na příkladu terezínského ghetta, kam je jak biografický román, tak nacistický propagandistický film situován. Biografický román Charlese Lewinského Gerron z roku 2011, jenž byl nominován na Švýcarskou knižní cenu, je kombinací reálné a fiktivní biografie slavného německého herce a režiséra židovského původu Kurta Gerrona, který byl v roce 1944 jako židovský vězeň v terezínském ghettu vybrán nacisty k tomu, aby napsal scénář k nacistickému propagandistickému filmu, který by pojednával "o šťastném životě Židů v terezínském ghettu," a aby ho následně režíroval, proto se tato diplomová práce, která je rozdělena celkem do pěti kapitol, v jednotlivých kapitolách zabývá 1) reálnou a literarizovanou (umělecky ztvárněnou) biografií a jejich vzájemnými rozdíly; 2) základními informacemi o životě a tvorbě spisovatele Charlese Lewinského; 3) načrtnutím historického období Třetí říše a neblahého období holocaustu na příkladu terezínského ghetta; 4) konstelací a charakteristikou literárních postav vzhledem k morálnímu konfliktu, který...
|
|
|
Hans Krása a jeho opera pro děti Brundibár
Klimešová, Petra ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Summary: Without a doubt, Hans Krása belongs amongst the most important figures in Czech music. In my thesis, I would like to focus on his opera for children, Brundibar, which represents an important bridge between free cultural expression and life behind the walls at the Terezin concentration camp. Clearly, it will be fruitful to compare both the Prague and Terezin versions of this piece. With this work, I would like to delve into the personality of the composer, his output, and musical life in the Terezin ghetto. Key words: Analysis, Brundibar, holocaust, interpretation, opera, orchestra score, piano reduction, Terezin Ghetto, Terezin Initiative.
|
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
|
|
Hans Krása a jeho opera pro děti Brundibár
Klimešová, Petra ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Summary: Without a doubt, Hans Krása belongs amongst the most important figures in Czech music. In my thesis, I would like to focus on his opera for children, Brundibar, which represents an important bridge between free cultural expression and life behind the walls at the Terezin concentration camp. Clearly, it will be fruitful to compare both the Prague and Terezin versions of this piece. With this work, I would like to delve into the personality of the composer, his output, and musical life in the Terezin ghetto. Key words: Analysis, Brundibar, holocaust, interpretation, opera, orchestra score, piano reduction, Terezin Ghetto, Terezin Initiative.
|
|
|
Praktikování židovských svátků v Terezíně
Zunová, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hocká, Eva (oponent)
Bakalářská práce Praktikování židovských svátků v Terezíně pojednává o židovské otázce v první polovině dvacátého století s důrazem na válečná léta druhé světové války. V počáteční fázi své práce se věnuji vývoji Židů na našem území, základní klasifikací různých židovských skupin a situaci těsně před válkou, kdy docházelo k antisemitským bouřím. Následuje charakteristika Terezína od počátku až po osvobození v roce 1945. Nedílnou součástí této práce je charakteristika nejdůležitějších židovských svátků a tradic. Cílem bakalářské práce je snaha o přesunutí získaných poznatků do prostředí terezínského ghetta, což by mělo být jádrem celé práce. Informace ohledně této problematiky jsem čerpala z archivu vizuální historie Malach, kde je uloženo několik desítek tisíc výpovědí přeživších obětí a z odborné literatury týkající se této problematiky. Ve své práci jsem dospěla k závěru, že se svátky ve ztížených podmínkách ghetta slavily, i když většinou pouze symbolicky modlitbami nebo společným vzpomínáním. Paradoxem jsou svátky postní, kdy není potřeba nic více, než nekonzumovat potraviny, a i na tyto tradice židovští pamětníci vzpomínají. Celá práce by měla poskytnout základní orientaci v židovské problematice počátku dvacátého století, připomenout židovské svátky a tradice a následně dokázat praktikování...
|
|
|
Sociální aspekty nuceného společenství v Terezíně
Fictumová, Andrea ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tématem práce je zachycení aspektů každodenní sociální reality v nuceném společenství v ghettu Terezín v letech 1941-1945. Práce je mikrosociologickou sondou do života vězňů obývajících ghetto. Snaží se vymezit sociální činitele, které ovlivňovaly životy lidí, kteří se pohybovali v mezních situacích, byli stigmatizováni a bojovali o přežití. Výzkumná část práce využívá biografickou metodu. Bylo zpracováno celkem deset nahraných svědectví přeživších - bývalých terezínských vězňů. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které se určitým okruhem otázek zaměřily na vnější a vnitřní faktory, které tvořily každodenní realitu tohoto nuceného společenství. Záměrem bylo zjistit subjektivní vnímání životních podmínek, sociálních vazeb, negativních, ale i pozitivních vlivů a další osobní sdělení narátorů. Sebraná a zpracovaná svědectví slouží k hlubšímu porozumění vnímané reality. Mezi faktory, které společenství negativně ovlivňovaly, patřil hlavně strach z neznáma, ze ztráty života a blízkých osob, dále velmi špatné životní podmínky, které se zejména podílely na negativním smýšlení tamních lidí a ztrátě morálních hodnot. Naopak k pozitivním faktorům patřila kultura a sport, které lidé vítali, protože jim na moment umožnily odsunout chmurné myšlenky do pozadí. Lidé pozitivně...
|
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
|
| |
|
|
Časopisy Kamarád a Domov - Terezínské ghetto očima dětí
MATYSOVÁ, Veronika
Bakalářská práce zpracovává téma, jež se vztahuje k letům 1940 - 1945. Práce se zaměřuje na dětskou tvorbu v terezínském ghettu. Konkrétně se bude zabývat časopi-sem Kamarád, který zde byl vydáván od října 1943 do září 1944, a časopisem Domov, který byl editován od prosince 1943 do května 1944. Okrajově se věnuje historickému kontextu a podmínkám, ve kterých děti v koncentračním táboře byly nuceny žít. Jádro práce se zabývá obsahem, druhy příspěvků a reflexí života v Terezíně.
|
host ::
RSS.