|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
|
|
The Evolution and Political Impact of the Tea Party and Occupy Wall Street during Barack Obama's Presidency
Hushegyi, Ádám ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Administrativa Baracka Obamy zdědila jednu z nejzávažnějších hospodářských krizí v dějinách Spojených států, která v očích mnoha občanů podkopala naděje v stabilní ekonomickou a politickou budoucnost země. Klesající důvěra ve federální vládu a v její kroky v reakci na ekonomickou recesi vedly k vzestupu dvou populistických hnutí, Tea Party a Occupy Wall Street. Obě hnutí získala přízeň veřejnosti díky své populistické rétorice, která odsuzovala politickou a finanční elitu společnosti a volala po navrácení osudu země do rukou obyčejných občanů. Diplomová práce přináší analýzu Occupy Wall Street a Tea Party. V práci zkoumám ideologii a cíle těchto hnutí, a zdůrazňuji ty nejzásadnější podobnosti a odlišnosti mezi nimi. V práci se vyjadřuji ve prospěch interpretace Tea Party a Occupy Wall Street jako dvou rozdílných typů populismu, přičemž vyzdvihuji také odlišnou míru podpory, kterou tato hnutí obdržela během jejich formace od různých zájmových skupin. V diplomové práci rovněž usiluji posoudit, jaký politický vliv Occupy Wall Street a Tea Party nabyla v průběhu prezidentství Baracka Obamy, k čemuž slouží analýza jejich integrace do amerického politického establishmentu, včetně zkoumání dopadu tohoto procesu.
|
|
|
Vliv kontroverzních témat na (ne)úspěch Tea party
Vlčanová, Kateřina ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zjistit, zda měly názory kandidátů Tea party na kontroverzní otázky vliv na jejich volební úspěch a na úspěch hnutí Tea party v obecném smyslu. Práce je rozdělená na dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části se autorka soustředí na historickou perspektivu politického a stranického systému Spojených států amerických, bipartismus a postavení třetích stran v systému a na stručnou analýzu Demokratické a Republikánské strany. Dále autorka zkoumá fenomén Tea party - její genezi, strukturu, cíle a ideje. Následující kapitola se zaměřuje na tři kontroverzní témata (potraty, práva LGBT a rasové otázky), jež reflektují ideologické štěpení americké společnosti. Praktická část práce se skládá z případové studie nazvané Vliv kontroverzních témat na (ne)úspěch kandidátů Tea party a ze zodpovězení výzkumných otázek a hypotéz. Případová studie se zabývá postoji sněmovních a senátních kandidátů Tea party k výše jmenovaným kontroverzním otázkám, kteří uspěli v kongresových volbách 2010.
|
|
|
Formace hnutí Tea Party
Bicková, Eliška ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Tea Party působí na americkou politiku od roku 2009, kdy za účelem omezení státních zásahů do ekonomiky začala pod názvem někdejšího revolučního hnutí organizovat masové protesty. V prvních letech bylo její působení doprovázeno značným očekáváním a často mylnými odhady jejího potenciálu. Příznivce Tea Party lze velmi těžko charakterizovat, neboť se k ní hlásí velmi pestrá skupina Američanů, od tzv. křesťanské pravice (Religious Right) po ekonomické liberály a radikální populisty, což velmi usnadňuje kritiku z různých stran. Mezi nejčastější předměty kritiky Tea Party patří obvinění z rasistického smýšlení a poněkud rigidnímu přístupu k sociální problematice, o což se zasadili i někteří její kandidáti do Kongresu. Politickou radikalizaci v celonárodním měřítku, o kterou se Tea Party podle mnohých zdrojů zasadila, však nelze potvrdit, spíše se jedná o názorově silně diferenciovaný Kongres. Volby v roce 2010 a 2012 sice přivedly do Kongresu skupinu jejích zastánců, nejednalo se však o tak výrazný úspěch, jak její příznivci očekávali. Tea Party začala působit v kongresu prostřednictvím Tea Party Caucusu, jehož členové se řadili k nejvíce aktivním kongresmanům, jejich úspěšnost je však zpochybnitelná. Během roku 2013 se v rámci GOP začala formovat uskupení, která si stanovila za cíl tvořit protiváhu Tea Party a...
|
|
|
Hnutí Tea Party
Herout, Jakub ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Současný stranický systém Spojených států amerických je považován za typicky bipartijní. Cílem této práce nebude studie stranického systému USA jako celku, ale detailní analýza politického hnutí Tea Party a jeho významu v současném politickém systému USA. Tea Party je obecně považováno za konzervativní pravicové hnutí, které se vyjadřuje k oblastem zahrnujícím například otázky vysokých daní, vysokého státního dluhu, vládních kroků v oblasti zdravotnictví, atp. Tyto mezi aktivisty Tea Party obecně sdílené postoje mají svůj smysl v samotném myšlenkovém základu hnutí. Práce se tento smysl pokusí najít, a to zejména v souvislosti se sociálními kořeny stoupenců hnutí, s jeho strukturou a polem působnosti. Jednotlivé aktivisty spojuje společná ideologie, která spočívá mimo jiné ve snaze o omezení pravomocí rozpínavé federální vlády. Dalšími společnými názory stoupenců hnutí, které nemá pevně danou strukturu, jako je tomu u tradičních politických stran, se bude zabývat jedna zvláštní kapitola této práce. Hnutí Tea Party, působící po celých Spojených státech amerických, prochází v posledních letech určitým procesem fragmentace, a to jak z důvodu své krátké historie, tak kvůli rozdílným postojům ve snaze o zakotvení hnutí v politickém systému USA. Hnutí Tea Party je sice celonárodním fenoménem, nicméně největší...
|
|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
host ::
RSS.