|
| |
|
| |
|
|
Sledování změn hodnot vybraných ukazatelů jakosti pitné vody během její dopravy a skladování
Vaňková, Jitka ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část práce poskytuje informace o pitné vodě a požadavcích na její kvalitu, změnách jakosti vody při distribuci a akumulaci vody způsobené desinfekcí vody, dobíháním chemických procesů, korozí materiálů potrubí, tvorbou inkrustací a biofilmů, nitrifikací amoniakálního dusíku, sedimenty v potrubí, vyluhováním škodlivých látek do vody a možnostech omezení těchto změn. Pozornost byla věnována ukazatelům jakosti vody, jejichž přítomnost může indikovat změny ve vodovodní síti. V experimentální části práce jsou sledovány změny jakosti pitné vody při její distribuci na základě vybraných ukazatelů jakosti vody. Konkrétně se jedná o chemickou spotřebu kyslíku, koncentraci železa, manganu, amonných iontů, dusitanů, dusičnanů, chloroformu a chloru. K pravidelnému sledování byly vybrány vhodné lokality v rámci brněnské vodovodní sítě; pro dokreslení situace byly odebrány vzorky vody z distribuční sítě úpravny vody Švařec, Vír, Štítary a Mostiště. U vybraných metod analytického stanovení výše zmíněných ukazatelů jakosti vody jsou prezentovány jejich charakteristiky. Získané poznatky o jakosti vody jsou uvedeny v tabelární a grafické podobě.
|
|
|
Geochemické studium jezerních sedimentů v oblasti zaniklého Komořanského jezera
Valentová, Daniela ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Komořanské jezero, pokládané za jednu z nejvýznamnějších lokalit československého kvartéru, se rozkládalo na jižním úpatí Krušných hor, severozápadně od města Starý Most mezi obcemi Souš, Komořany, Ervěnice, Dřínov, Albrechtice, Černice a Dolní Jiřetín. Komořanské jezero patřilo svým rozsahem k nejrozsáhlejší vodní ploše Československa (25 km2 ) a díky množství organogenních sedimentů se ocitlo v centru zájmu paleoekologů. Sedimenty gyttji, jež zaujímají v rámci jezerní výplně poměrně mocné polohy, tvoří kontinuální záznam od posledního glaciálu do subatlantiku a byly do dnešního dne zpracovány především po stránce paleoekologické. V předkládané práci jsou poprvé v historii Komořanského jezera studovány jeho organogenní sedimenty z hlediska sedimentárního záznamu za použití moderních geochemických metod (TOC/TN a d13C). Práce byla vypracována na profilech (PK-1-C, PK-1-Ch, PK-1-I a PK-1-W), které byly odebrány mezi léty 1977-1983 ještě před kompletním odtěžením sedimentů Komořanského jezera v důsledku hnědouhelné těžby v mostecké pánvi v 80. letech 20. století.
|
|
|
Analýza rizik zavádění inovace IS v mezinárodní společnosti
Dušek, Michal ; Basl, Josef (vedoucí práce) ; Fortinová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu rizik zavádění inovace informačního systému ve vybrané mezinárodní společnosti. Cílem je analyzovat konkrétní projekt zabývající se implementací inovace IS. Vybranými metodami pro účely analýzy jsou diagramy TOC Thinking process pro sestavení kauzálních stromů, sloužících jako podklady k identifikaci rizik projektu v kombinaci s metodami SWOT a Why/Why diagramu. Společně s průběžnými konzultacemi se zainteresovanými stranami je sestaven seznam rizik projektu, který je hlavním přínosem práce. Seznam rizik je specifický pro danou organizaci a s obměnami je možné ho znovupoužít pro účely dalších projektů. V závěru práce jsou zmíněna doporučení k jednotlivým rizikům, která byla vyhodnocena jako nejzávažnější v rámci analyzovaného projektu.
|
|
|
Geochemické studium jezerních sedimentů v oblasti zaniklého Komořanského jezera
Valentová, Daniela ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Komořanské jezero, pokládané za jednu z nejvýznamnějších lokalit československého kvartéru, se rozkládalo na jižním úpatí Krušných hor, severozápadně od města Starý Most mezi obcemi Souš, Komořany, Ervěnice, Dřínov, Albrechtice, Černice a Dolní Jiřetín. Komořanské jezero patřilo svým rozsahem k nejrozsáhlejší vodní ploše Československa (25 km2 ) a díky množství organogenních sedimentů se ocitlo v centru zájmu paleoekologů. Sedimenty gyttji, jež zaujímají v rámci jezerní výplně poměrně mocné polohy, tvoří kontinuální záznam od posledního glaciálu do subatlantiku a byly do dnešního dne zpracovány především po stránce paleoekologické. V předkládané práci jsou poprvé v historii Komořanského jezera studovány jeho organogenní sedimenty z hlediska sedimentárního záznamu za použití moderních geochemických metod (TOC/TN a d13C). Práce byla vypracována na profilech (PK-1-C, PK-1-Ch, PK-1-I a PK-1-W), které byly odebrány mezi léty 1977-1983 ještě před kompletním odtěžením sedimentů Komořanského jezera v důsledku hnědouhelné těžby v mostecké pánvi v 80. letech 20. století.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sledování změn hodnot vybraných ukazatelů jakosti pitné vody během její dopravy a skladování
Vaňková, Jitka ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část práce poskytuje informace o pitné vodě a požadavcích na její kvalitu, změnách jakosti vody při distribuci a akumulaci vody způsobené desinfekcí vody, dobíháním chemických procesů, korozí materiálů potrubí, tvorbou inkrustací a biofilmů, nitrifikací amoniakálního dusíku, sedimenty v potrubí, vyluhováním škodlivých látek do vody a možnostech omezení těchto změn. Pozornost byla věnována ukazatelům jakosti vody, jejichž přítomnost může indikovat změny ve vodovodní síti. V experimentální části práce jsou sledovány změny jakosti pitné vody při její distribuci na základě vybraných ukazatelů jakosti vody. Konkrétně se jedná o chemickou spotřebu kyslíku, koncentraci železa, manganu, amonných iontů, dusitanů, dusičnanů, chloroformu a chloru. K pravidelnému sledování byly vybrány vhodné lokality v rámci brněnské vodovodní sítě; pro dokreslení situace byly odebrány vzorky vody z distribuční sítě úpravny vody Švařec, Vír, Štítary a Mostiště. U vybraných metod analytického stanovení výše zmíněných ukazatelů jakosti vody jsou prezentovány jejich charakteristiky. Získané poznatky o jakosti vody jsou uvedeny v tabelární a grafické podobě.
|
|
|
Aplikace principů CCPM v řízení projektů IS/ICT v IT společnosti
Šlejharová, Daniela ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Vedral, Ladislav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na aplikaci principů kritického řetězu v řízení projektů IT/ICT v mezinárodní IT společnosti. Nejprve vymezuje problematiku teorie omezení a kritického řetězu z teoretického hlediska a vytváří tak znalostní základnu pro praktickou aplikaci. Dále se zabývá výběrem a rozdělením projektů IT/ICT dle typů a jejich zhodnocení z hlediska vhodnosti pro použití CCPM (Critical Chain Project Management) při jejich řízení. Práce také obsahuje rešerši a přehled dostupných zdrojů týkajících se využívání kritického řetězu v oblasti řízení projektů IT v podobě případových studií a jejich shrnutí do přehledů dosažených úspěchů, které zavedení CCPM přineslo, a kritických faktorů, na které si je při implementaci CCPM třeba dát pozor. Na základě získaných poznatků byl vytvořen návrh jednotlivých kroků postupu při aplikaci kritického řetězu na řízení projektu, představující základní pracovní postup pro použití kritického řetězu při řízení projektu. Právě tento postup byl využit při aplikaci CCPM na reálném projektu jako součást této diplomové práce. Práce dále analyzuje dosavadně používané metodiky a způsobů řízení projektů v dané společnosti a s využitím vytvořeného postupu je obohacuje o relevantní části TOC CCPM. Součástí práce je upravený Metodický vzor pro vývoj IS (FI) - CCPM. S využitím tohoto metodického vzoru je pak CCPM aplikováno na řízení projektu typu vývoj software. Projekt je připraven, naplánován a řízen dle principů kritického řetězu. Práce zachycuje tento proces krok po kroku, včetně monitorování projektu v kontrolních bodech a sledování nárazníků. Pro zhodnocení úspěšnosti aplikace kritického řetězu na projektu typu vývoj software byla vytvořena sada kritérií a dále dotazník pro členy týmu, kteří se projektu zúčastnili, a pomocí těchto kritérií a dotazníků byl projekt zhodnocen. Původní záměr srovnání projektu řízeného pomocí CCPM s projektem řízeným dosavadně používanými metodikami se bohužel nepodařilo vzhledem k nedostatku dat a jejich citlivosti naplnit. V rámci řešení této práce tak představuje aplikace CCPM na reálném projektu ověření platnosti o CCPM rozšířeného metodického vzoru a přínosem bylo také vytvoření a verifikace použitelnosti skupiny kritérií, která lze použít pro zhodnocení projektu a jeho porovnání s jiným (srovnatelným) projektem. Na základě praktické aplikace kritického řetězu na reálném projektu byly vyvozeny další návrhy na úpravu interních metodik a doporučení k další práci s kritickým řetězem ve společnosti.
|
host ::
RSS.