Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah T. G. Masaryka k Židům
Borovcová, Gabriela ; Pavlovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
1 SUMMARY In my thesis I have attempted to describe and assess Masaryk's attitude to the Jews and to judaism. I have strived to describe the reality as objectively as possible basing on historical and secondary sources. Masaryk's attitude to the Jews must have gone through a certain personal development; however, it does not show many turns. His childhood was influenced by the anti-Semitism of that age. In Masaryk's case, anti-Semitism was connected especially to his mother who was prejudiced this way and who naturally influenced him. In my opinion, Masaryk's attitude to anti-Semitism became nevertheless defined during his maturing. The teenage and adult Masaryk definitely cannot be marked as an anti-Semite. However, he cannot be called a philo-Semite, either. Masaryk was a real democrat and a proponent of civil society, i.e. of a world where there is no place for any prejudice of the estates. As such he was necessarily egalitarian towards the Jews, too, who he understood in a very modern way as a nationality. Masaryk saw the Jews as humans first of all, only then as a nationality, a nation or a religious group. The scientific character of his attitude manifests itself also in the Hilsner case where Masaryk attempts by all means to disprove the ritual murder theory.
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
Časopis Čin v letech 1929-1939
Bokotejová, Helena ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Časopis Čin v letech 1929 - 1939 se zabývá kulturně politickým časopisem Čin, který vycházel v Praze v meziválečném období. Tento levicově a demokraticky orientovaný týdeník, později čtrnáctideník, byl zaměřen na aktuální kulturní a veřejné otázky v rámci tehdejšího Československa. Cílem práce je poskytnout ucelený profil tohoto ve své době významného periodika. Práce se nejdříve věnuje vymezení vlastního pojmu časopis v rámci masových médií, dále popisuje charakteristiku mediální krajiny v období první i druhé republiky, přičemž se podrobněji zabývá tištěnými medii a s nimi spojenou problematikou. Součástí je také podkapitola o kulturní a politické situaci Československa ve 20. a 30. letech, pozornost je rovněž zaměřena i na zařazení časopisu Čin do dobové časopisecké struktury. Další části práce se již věnují periodiku samotnému, a to nejprve v období mezi lety 1929 - 1936, kdy časopis vedla Marie Majerová, a poté v době vedení Bohumila Přikryla, tedy v letech 1937 - 1939. Tyto samostatné kapitoly pak přinášejí informace o vydavateli časopisu Čin, stejnojmenném tiskovém a nakladatelském družstvu československých legionářů v Praze, a vzniku tohoto listu; dále také o obecné a formální charakteristice časopisu, o autorech, kteří do tohoto periodika přispívali, respektive o vedoucích...
Kunětická hora v kontextu kulturního a sociálního života
Jiroušek, Adam ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Autor: Adam Jiroušek Instituce: Pedagogická fakulta UK v Praze Obor Základy společenských věd Název práce: Kunětická hora v kontextu kulturního a sociálního života Vedoucí práce: Ing. Michaela Dvořáková Počet stran: 48 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Kunětická hora, Pernštejnové, Diviš Bořek z Miletínka, Muzejní spolek, historie Kunětické hory, architektonický vývoj, T. G. Masaryk Bakalářská práce popisuje vývoj hradu Kunětická hora od prvních zmínek, přes husitské období, Pernštejny, třicetiletou válku, první republiku, až do současnosti. V souvislosti s historickým vývojem se snaží zachytit její kulturní, sociální a politický vliv na své okolí. Zaměřuje se hlavně na období pánů z Pernštejna a jejich působnost v pardubickém regionu, která představovala velký mezník v historii hradu i města. Popisuje také základní architektonický vývoj hradu. Podrobněji se věnuje druhé návštěvě T. G. Masaryka na Kunětické hoře v roce 1927.
Informační síť hlavního představitele protirakouského odboje T. G. Masaryka v době první světové války
KOUTSKÝ, Tomáš
Cílem předkládané diplomové práce je analýza a rekonstrukce informační sítě hlavního představitele protirakouského odboje v zahraničí T. G. Masaryka v době první světové války v kontextu dobových mezinárodních událostí. Důraz bude kladen jak na zahraniční, tak domácí informační zdroje, přičemž bude poukázáno, jakým způsobem a kým byl T. G. Masaryk o dění v českých zemí, resp. v Rakousko-Uhersku informován a jaký význam tyto informace pro jeho zahraniční aktivity představovaly.
T. G. Masaryk a Církev československá
HANUŠOVÁ, Kateřina
Magisterská diplomová práce se zabývá vztahem T. G. Masaryka k Církvi československé. Cílem práce bylo postihnout důvody, proč Masaryk do Církve československé nevstoupil, i přestože tato církev vznikla na základě Masarykových názorů. Východiskem této práce bylo vedle životopisných prací také studium textů Masarykových a dále studium textů, které se věnovaly Církvi československé. Práce se skládá ze čtyř hlavních částí. První část analyzuje Masarykův náboženský vývoj. Druhá část se zabývá jeho názory na jednotlivé náboženské problémy. V předposlední části jsou shrnuty základní informace o Církvi československé a poslední část se zabývá už konkrétně vztahem Masaryka a této církve.
Národní obrozeni jako zdroj Masarykovy filosofie dějin
Zumr, Josef
Autor Josef Zumr předkládá rozbor Masarykových názorů na české národní obrození.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.