|
|
Nádorové mikroprostředí sarkomů měkkých tkání a jeho prediktivní význam v moderní onkologické léčbě
Ozaniak, Andrej ; Ozaniak Střížová, Zuzana (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Sarkomy (Soft tissue sarcomas/STSs) jsou maligní nádory mezenchymálního původu, vyznačující se extrémní heterogenitou v histologické skladbě, biologickém chování i klinickém projevu. Většina se vyznačuje chemorezistencí a radiorezistencí. Klíčovým prognostickým faktorem pro celkové přežívání a riziko vzdálených metastáz je histopatologický stupeň diferenciace neboli grade nádoru. Grade ovšem nemá vliv na riziko lokální recidivy. Radikální chirurgický zákrok je často jedinou možnou léčebnou modalitou nebo minimálně hraje hlavní roli v terapii. U generalizovaného onemocnění jsou možnosti léčby značně omezené. Chemosenzitivita STSs je všeobecně velmi nízká, s výjimkou některých méně častých podtypů, a celkově činí jenom 5-10 %. Radioterapie je v mnoha případech standardní součástí léčebného protokolu. Podává se zpravidla v neoadjuvantním nebo adjuvantním podání, ovšem její využití u generalizovaných pacientů je okrajové a nezlepšuje prognózu. Protinádorová imunoterapie je terapeutická modalita, která využívá fyziologických schopností buněk imunitního systému v boji proti nádorovému onemocnění. Není tedy založena na cílené eliminaci rychle proliferujících nádorových buněk, nýbrž na stimulaci imunitních buněk za účelem likvidace nádorových antigenů. V oblasti imunoterapie měkkotkáňových sarkomů bylo...
|
|
| |
|
|
Effect of gluten-free diet on potentially regulatory immune mechanisms in human type 1 diabetes
Císařová, Radka ; Funda, David (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D, type 1 diabetes) je autoimunitní onemocnění, jehož incidence vzrůstá každý rok, a prevence nebo léčba této nemoci neexistuje. T1D je ovlivňován mnoha genetickými faktory, nicméně environmentální faktory představují hlavní důvod pro současný prudký, až téměř epidemický, celosvětový nárůst T1D, především pak ve vyspělých zemích. Mezi tyto faktory patří například enterovirové infekce, dysbióza mikrobiomu nebo bezlepková dieta (GFD, gluten-free diet). Bezlepková dieta má protektivní efekt u NOD myší, které jsou spontánním modelem T1D, a prospěšný vliv na kontrolu glykémie u lidí, pokud je dodržována po diagnóze T1D. Tato diplomová práce zkoumala změny regulačních a potenciálně regulačních buněk a jejich cytokinů v mononukleárních buňkách periferní krve (PBMC, peripheral blood mononuclear cells) u dětí s T1D, které se zúčastnily 12 měsíční intervenční studie ohledně GFD. Dále se práce zabývala zkoumáním, zda lze vliv GFD na regulační funkce imunitního systému přenést do bezmikrobního NOD myšího modelu pomocí jejich kolonizace mikrobiomem od T1D dětí. Zjistili jsme, že GFD zvýšila procenta Tr1 buněk a IL-10 produkujících CD4+ T-buněk v periferní krvi dětí s T1D. Dále se zdá, že prospěšný vliv GFD může být alespoň částečně přenesen do NOD myší pomocí mikrobiomu, protože myši, které...
|
|
|
Cellular and molecular mechanisms of naive T-cell priming
Kramářová, Ilona ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
Priming T-lymfocytů je komplikovaný signalizační proces zahrnující několik úrovní molekulární a časoprostorové regulace. To, zda je zahájena TCR signalizace, závisí na signalizačním prahu TCR, který je pravděpodobně nastaven pomocí molekul CD5 a CD6 během vývoje T-lymfocytů v thymu. Vlastní TCR signalizace ("Signal 1") zahrnuje několik drah, které vedou k produkci hlavních prozánětlivých transkripčních faktorů - NF-κB, NFAT a AP-1. Tyto transkripční faktory se účastní transkripce prozánětlivých cytokinů, z nichž nejdůležitější roli hraje IL-2. Molekulární úroveň primingu T-lymfocytů zahrnuje signalizaci z kostimulačních receptorů CD28, CD27 a HVEM, které jsou lokalizovány v imunologické synapsi. Signální dráhy kostimulačních molekul a TCR sdílejí významnou část signálních molekul, což zajišťuje, že aktivita kostimulačních molekul TCR signalizaci zesiluje. Krátce po aktivaci T-lymfocytů je zvýšena exprese koinhibičních molekul CTLA-4 a PD-1, které naopak TCR signalizaci a signalizaci z kostimulačních molekul tlumí. Souhra mezi kostimulačními a koinhibičními molekulami představuje "Signal 2", který je zodpovědný za další šíření signálu během T-lymfocytové signalizace. Klíčová slova priming T-lymfocytů, TCR signalizace, kostimulace T-lymfocytů, koinhibice T-lymfocytů, TCR signalizační práh,...
|
|
|
Úloha buněčného prionového proteinu v buňkách imunitního systému
Havlík, Martin ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent) ; Pačes, Jan (oponent)
Prionový protein (PrPC) je spojen především s původem transmisivních spongiformních encefalopatií (TSE), smrtelných onemocnění, jejichž molekulární podstatou je konverze buněčné formy proteinu PrPC na infekční formu PrPTSE. Ta je odolná vůči proteázám a běžným dekontaminačním metodám, hromadí se v tkáních a způsobuje degenerativní poškození centrální nervové soustavy. Potenciální fyziologická funkce PrPC v buňkách organismů zůstává nejasná, i když výzkumu tohoto tématu bylo v posledních letech věnováno značné úsilí. Exprese PrPC byla detekována především v nervových buňkách, vysoké hladiny proteinu se však vyskytují i v různých buňkách imunitního systému. Zatímco některé imunokompetentní buňky byly již široce zkoumány, jiné zůstávají z hlediska funkce PrPC nepoznány. PrPC zřejmě hraje roli při diferenciaci a aktivaci řady typů imunitních buněk, podílí se na regulaci produkce cytokinů a dalších imunitních procesů, ovlivňuje růst populace CD4+ T-buněk a také utváření sekundárních lymfatických orgánů. V této bakalářské práci byly shrnuty dosavadní poznatky z oblasti výzkumu úlohy PrPC v imunitních buňkách, jež je důležitý i z hlediska výzkumu diagnostiky a léčby prionových chorob. Klíčová slova: prionový protein, PrPC, PrPTSE, prionové choroby, imunitní systém, imunokompetentní buňky, fagocyty,...
|
host ::
RSS.