|
|
Intrinsic factors in helper T-cells lineage choice
Andreyeva, Arina ; Neuwirth, Aleš (vedoucí práce) ; Chmelař, Jindřich (oponent)
Klonální expanze T lymfocytů neboli T buněk po setkání s antigenem patří mezi základní charakteristiky adaptivní imunity. Zásadní roli v imunitní odpovědi hrají CD4+ T lymfocyty, které se dokáží vyvinout v jednotlivé funkční podtypy (např. Th1 nebo Tfh) napomáhající dalším buňkám imunitního systému účinně eliminovat patogeny. Každý konkrétní podtyp aktivuje různé složky imunitního systému pro nejúčinnější odstranění konkrétního patogenu. Způsob, jakým bude patogen eliminován, závisí na typu infekce. Cílem práce je analyzovat relevantní literaturu a známá fakta o faktorech, které ovlivňuji funkční diferenciaci T-buněk. Práce je zaměřena především na otázku, do jaké míry samotná struktura T buněčného receptoru nebo afinita k antigenu rozhoduje o dalším osudu CD4+ T lymfocytů. Dalším bodem zájmu je ověřit schopnost T lymfocytů z jednoho klonu produkovat různé funkční CD4+ subtypy nebo prokázat, že jsou přednostně směřované k jediné diferenciační dráze. Klíčová slova: specifická imunita, CD4+ T lymfocyty, T buněčný receptor, infekce, diferenciace
|
|
|
Onkogenní signalizace T lymfomů
Kulinich, Viktoriia ; Havránek, Ondřej (vedoucí práce) ; Kužílková, Daniela (oponent)
T lymfomy jsou nádorová onemocnění vznikající z T lymfocytů; představují vzácnější variantu non- Hodgkinských lymfomů. Podobně jako ostatní malignity, potřebují nádorové T lymfocyty zajistit signály k vlastnímu růstu, množení a přežití. Využívají k tomu spektrum signálních kaskád, které jsou přítomné i v normálních zdravých buňkách, avšak dokáží je přizpůsobit vlastním potřebám. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o nádorově specifické signalizaci typické pro jednotlivé typy T lymfocytárních malignit, a to jak shodné se signalizací normálních T lymfocytů, tak i pozměněné v důsledku somatických mutací nádorových buněk. Podrobněji jsou rozebrány zejména časté a důležité pro T lymfomy signální dráhy. Konkrétně se jedná o alterace v dráhách spojených s T buněčným receptorem, JAK/STAT cytokinovou signalizací a signalizací Notch. Všechny tyto dráhy jsou velmi významné pro růst a vývoj T lymfocytů. Není tudíž překvapivé, že jsou tyto signální dráhy v nádorových buňkách často patologicky aktivované či naopak deaktivované.
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Macela, Aleš (oponent) ; Faldyna, Martin (oponent)
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
Localisation of CD4 coreceptor and its variants in human T cells
Glatzová, Daniela ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
CD4 je koreceptorem T receptoru nacházejícího se na povrchu T lymfocytů. Jedná se o glykoprotein z rodiny transmembránových proteinů. Jeho přítomnost je nezbytná jak pro vývoj T lymfocytů, tak i pro jejich správnou funkci. Předpokládá se, že CD4 stabilizuje interakci T receptoru s jeho ligandem, MHC-peptidovým komplexem, a tím přispívá k imunitní odpovědi založené na T buňkách. Vnitrobuněčná část CD4 obsahuje řadu strukturních motivů, které většinou neovlivňují umístění proteinu v plasmatické membráně, ale mohou významně ovlivnit jeho umístění v rámci domén, které se v plazmatické membráně T lymfocytů tvoří. Ukázalo se, že se CD4 přechodně hromadí v místech interakce T buňky a antigen-prezentující buňky, nazvaných imunologická synapse. Krátce po nahromadění CD4 koreceptoru v imunologické synapsi je buď vyloučen z místa, kde se imunologická synapse vytvořila, nebo úplně odstraněn z plasmatické membrány. Tento jev je v nesouladu s chováním T receptoru, který se po vzniku imunologické synapse hromadí v její centrální části. Z tohoto důvodu zůstává nejasné, jakým způsobem CD4 koreceptor a T receptor spolupracují při vazbě MHC-peptidového komplexu během zahájení T buněčné signalizace. Naším cílem je studium umístění CD4 koreceptoru na plasmatické membráně s použitím pokročilých mikroskopických metod,...
|
|
|
Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytu*.
Štěpánek, Ondřej ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Jádro dizertační práce "Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytů" tvoří tři publikace v zahraničních impaktovaných časopisech, které se zabývají leukocytární signalizací jak na úrovni jednotlivých signálních drah tak v kontextu mnohobuněčného organizmu. Největší pozornost je věnována signalizaci přes T buněčný receptor, která hraje ústřední roli ve vývoji a funkci T buněk a je tedy zásadní signální drahou pro správnou funkci specifické složky imunitního systému. Transmembránová proteinová tyrozin fosfatáza CD148 byla považována za negativní regulátor T receptorové signalizace prostřednictvím defosforylace proteinů LAT a PLCγ1. Součástí této práce je studie ukazující, že CD148 je schopna ovlivňovat signalizaci i na úrovni Lck, a to jak pozitivně tak negativně. O tom, který směr regulace T receptorové signalizace převáží, pravděpodobně rozhoduje biochemická situace v buňce např. aktivita jiné fosfatázy CD45. Druhý projekt, který je součástí dizertační práce, se týká charakterizace transmembránového adaptorového proteinu PRR7. Tento adaptor inhibuje signalizaci T buněčného receptoru tím, že negativně reguluje množství Lck v buňce a T buněčného receptoru na buněčném povrchu. Studium signalizace z hlediska mnohobuněčného organizmu je reprezentováno expresní analýzou CD148 v...
|
host ::
RSS.